Zdeněk Štěpánek se narodil dne 22. září 1896 ve Tvoršovicích. Od malička se vyznačoval vnitřním neklidem a dobrodružným, odvážným smýšlením. Po neúspěšném období stráveném na reálce vystudoval hospodářskou školu. Záhy se rozhodl pro problematickou dráhu kočujícího potulného herce, kterou provázely zoufale bídné podmínky.
Následovala první světová válka, která jej - stejně jako bezpočet dalších - přímo poznamenala a celoživotně ovlivnila. Narukoval roku 1914, zblízka poznal frontu i zajetí. V Kyjevě hrál divadlo v zajateckém táboře. Ruské umění obdivoval kvůli pozoruhodné výrazové síle. Po návratu do rodné země začala jeho popularita nebývale rychle stoupat, a to především ve Vinohradském divadle. Start to byl vskutku raketový…
Zdeněk Štěpánek patřil k mimořádným hereckým postavám, které byly ovlivněny romantismem a expresionismem. Jeho osobu obdivovalo divadelní i filmové publikum, ctili jej herečtí kolegové a výrazně se o něj zajímala rovněž umělecká kritika. Nezřídka byl srovnáván s legendárním tragédem Eduardem Vojanem.
V souvislosti s panem Štěpánkem se zajisté mnohým z nás vybaví charakteristicky zabarvený hlas, a také patos i nepřehlédnutelná monumentalita. Pohnuté osudy postav s ním byly srostlé, ovšem řadit jej pouze do "škatulky tragédů" se jeví jako zjednodušující a zavádějící. Zdeněk Štěpánek dokázal stvořit role rozmanitého výrazu, avšak "tragický nerv" v sobě nezapřel...
Pokud se ptáme, v čem spočíval jeho umělecký záměr, pak nám k objasnění této otázky poslouží slova samotného umělce, který si přál: "vytvořit na scéně pravdivého, živého člověka, to znamená člověka, který dnešního diváka zcela zaujme svým pravdivým, niterným psychologickým přesvědčením, z něhož zcela přirozeně vyplývají i všechny psychotechnické vnější znaky: maska, gesta, chůze, držení těla i mluva. Tímto vnitřním procesem dostává se k slovu i cit herce. Jakékoliv citové pohnutí, vzrušení, ať je to smích nebo pláč, dostavuje se ne vlivem textu či předepsanou poznámkou autora, ale vlivem hercova vnitřního prožitku, který musí sám v sobě vyvolat."
Od roku 1934 působil v pražském Národním divadle, a to již jako velmi uznávaný interpret. Zde hrál především výrazné mužské role. Jeho pozornosti neunikly postavy psychicky nalomené, či dokonce patologicky komplikované a vyhrocené.
V němé éře se logicky nemohl rozvinout celý záběr jeho vzácného talentu, nicméně s nástupem zvukového filmu se objevil například v následujících výrazných snímcích: Obrácení Ferdyše Pištory (1931), Jízdní hlídka (1936), Vojnarka (1936), Bílá nemoc (1937), Cech panen kutnohorských (1938) či Paličova dcera (1941).
Mnohé ze svých postav přenesl z jeviště před filmovou kameru. O tomto principu říkal: "Herec sám musí svou divadelní postavu vysvléci až na člověka a toho zpátky vrátit do filmového obrazu prostředky specificky filmovými a dokonale odlišnými od divadelních."
Po druhé světové válce založil na svém monumentálním projevu klíčové postavy ve filmu Rozina sebranec (1945), v Janu Husovi (1954), Janu Žižkovi (1955). Obyčejným lidským "figurkám" vdechl život v padesátých a šedesátých letech ve filmu Měsíc nad řekou (1953), ve snímku Všude žijí lidé (1960) nebo v Transportu z ráje (1962).
Zdeněk Štěpánek vytvořil řadu zajímavých filmových rolí, přesto se domnívám, že jeho bytostné dramatické kreace musely mít zcela neopakovatelný dopad především v prostorách divadla. Opomenout bychom však neměli ani hercovo rozhlasové působení, režijní schopnosti a dramatické předpoklady, které prokázal při psaní her, které v sobě nesly legionářské téma.
Legendární umělec Zdeněk Štěpánek zemřel dne 20. června 1968 v Praze. Na jeho mnohaleté snažení úspěšně navázala další generace slavného hereckého rodu…
Citace: Čáslavský, K. a Merhaut, V.: Hvězdy českého filmu I.
Vydalo nakladatelství FRAGMENT Havlíčkův Brod 1995, vydání I.
Monumentální herec s tragickým nervem
seriál :: Kdo to vlastně byl
21.06.2007
"Zdeněk Štěpánek byl robustní realista psychologického směru a do svých postav se vždy důsledně převtěloval. Zároveň do nich vkládal své téma, touhu po velikosti a víru v život," napsal teatrolog František Černý o nezaměnitelném velikánovi českého divadelního i filmového umění…
Autor: Markéta Maršálková
další články seriálu Kdo to vlastně byl
- Král klenotníků, klenotník králů 06.09.2010
- Sága rodiny Kennedyových 22.02.2010
- Albert Camus 01.02.2010
- Michelle a Jacqueline 18.01.2010
- Zapomenutý Botticelli 11.01.2010
- Gérard Philipe 28.12.2009
- Duchovní otec komisaře Maigreta 19.10.2009
- Módní dům Chanel 31.08.2009
- Malíř ulic, lodí a přístavů 17.08.2009
- Malý velký muž: Henri de Toulouse-Lautrec 23.06.2009
- Malí, přesto slavní 01.06.2009
- Yves Saint Laurent 25.05.2009
- Napoleon byl větší, než si myslíte 23.03.2009
- Dobrodružný život Joy Adamsonové 22.04.2008
- V říši Ladových postaviček 03.04.2008
- Oscar Niemeyer- legenda moderní architektury 26.02.2008
- Vzpomínka na Jarmilu Novotnou 07.02.2008
- Ohlédnutí za legendou jménem Sir Edmund Hillary 15.01.2008
- Houpání Miloše Kopeckého 09.08.2007
- Ernest Hemingway a ztracená generace 12.07.2007
- Kultivovaný herec bez patetických gest 13.06.2007
- Po stopách Sherlocka Holmese 05.06.2007
- Svébytný život po boku Karla Čapka 13.04.2007
- William Shakespeare, geniální kamufláž hraběte z Oxfordu? 03.04.2007
- Ví se vůbec v umění, kdo je blázen? 02.04.2007
- Životní labyrint učitele národů 28.03.2007
- Nesmiřitelný nepřítel pokryteckého lidu 20.03.2007
- Majitel famózního vědeckého mozku 13.03.2007
- Renesanční génius Michelangelo 06.03.2007
- Diktátoři novodobých dějin - Pot a Amin 05.03.2007
- Nevyumělkovaná herečka z vážené rodiny 27.02.2007
- Snil o kouři, který hřmí… 21.02.2007
- Hvězdný posel z Itálie 15.02.2007
- Diktátoři novodobých dějin - Hitler a Stalin 12.02.2007
- Muži, kteří nám pomohli žít 08.02.2007
- Přirozeností člověka je hledání radosti… 06.02.2007
- Osud v kontrastu dobrých a špatných karet 31.01.2007
- Hlas nadpozemské krásy 26.01.2007
- Edisonův elektrický svět 24.01.2007
- Nešťastný život šlechetné spisovatelky 19.01.2007
- Žena, která nejen objevila Ameriku 17.01.2007
- Antonín J. Liehm - jeden muž napříč generacemi 09.01.2007
- Nezapomenutelný vypravěč 29.12.2006
- Ryba patří k Vánocům 21.12.2006
- Skladatel, který otvíral studánky 08.12.2006
- Život mistra Leonarda 04.12.2006
- Triumf a tragika Stefana Zweiga 28.11.2006
- Kouzelná babička 16.11.2006
- Hluboká sonda do lidského nitra 10.11.2006
- Nesmělý dlouhán přezdívaný Plachta 02.11.2006
- Zářivá hvězda českého dabingu 26.10.2006
- Obraz Oscara Wildea 16.10.2006
- Herec obdařený laskavým úsměvem 04.10.2006
- Sté výročí tragického hudebního génia 25.09.2006
- Mystifikátor par excellence 21.09.2006
- První Dáma anglických detektivek 11.09.2006
- Spisovatel hlubokých arménských kořenů 04.09.2006
- Zatracovaný, nepochopený, snad i prokletý… 30.08.2006
- Paul Gauguin – strastiplný život geniálního malíře 23.08.2006
- Režisérské eso černobílé filmové éry 17.08.2006
- Thomas Mann ve spárech umění 14.08.2006
- Mistr hrůzy, pro kterého byli herci dobytkem 11.08.2006
- Otevřete oči - přichází Kristián… 07.08.2006
- Blondýna 90-60-90 04.08.2006
- Na počátku byli Přemek a Libuše 03.08.2006
- Z Jezuitské koleje k nepoznané rozkoši 31.07.2006
- Obyčejný moskevský kluk 25.07.2006
- Tak jsme toho parchanta dostali! 21.07.2006
- Housle a malíř 07.07.2006
- Absurdní svět Kafkových proměn 03.07.2006
- Létal, padal, psal - o velikosti člověka 29.06.2006
- Architekt secese a křivých oken 26.06.2006
- Zeptej se Jacka Kerouaka, kudy ven z města. 22.06.2006
- Nejen Židi by volili Mojžíše 08.06.2006
- Kdo je to Mohamed? 31.05.2006
- Češi Mozartovi stále rozumějí 25.05.2006
- Kdo je to Ježíš Kristus? 24.05.2006
- Nejznámější opilec na světě 05.05.2006
- Buddha a první nirvána 03.05.2006