Mistr hrůzy, pro kterého byli herci dobytkem

FiftyFifty, společenský magazín.
Mistr hrůzy, pro kterého byli herci dobytkem na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Mistr hrůzy, pro kterého byli herci dobytkem

FiftyFifty
Share
 >  >  > 

Mistr hrůzy, pro kterého byli herci dobytkem

Mistr hrůzy, pro kterého byli herci dobytkem

seriál :: Kdo to vlastně byl

Zvláštní, že z jezuitských kolejí vyšli počátkem 20. století dva světově známí režiséři - Buňuel a Hitchcock. Toho druhého otec, obchodník s drůbeží, vychovával taktéž v přísně křesťanském duchu. Přísná výchova měla asi vliv na jeho tvorbu.

Od jezuitů přešel na strojní průmyslovku, zároveň navštěvoval umělecké přednášky na londýnské univerzitě. Pracoval v propagaci u telegrafní společnosti. Už v pubertě miloval filmy, rád četl detektivky, ponuré básně a strašidelné příběhy E.A.Poea („Pokoušel jsem se dát do svých filmů to, co dal Poe do svých románů: neuvěřitelný příběh vyprávěný s tak fascinující logikou, že máte dojem, že stejná věc se může zítra stát i vám“ řekne později).

1920 udělá první krůček k filmu - stává se šéfem titulkového oddělení londýnské filiálky americké filmové společnosti. Dostává možnost k pomocné režii. R.1925 režíruje svůj první vlastní němý film - Bludiště lásky, po něm Příšerný host. Mají daleko k tomu, co mistr hororu později točil. Až Příšerný host byl už hitchcockovský. Hlavní hrdina? Jack Rozparovač.. Obecenstvo se bojí, vykřikuje hrůzou, ale na závěr tleská režisérovi. R.1929 začne točit první zvukový film. Hvězdou Její zpovědi je slavná česká herečka Anny Ondráková. Ta zároveň odstartovala sérii blondýn, které hrály v Hitchcockových filmech.


Je uznávaným režisérem. Točí kriminálky, horory, špionážní dramata - např. Muž, který věděl příliš mnoho, Sabotáž, Třicet devět stupňů nebo Zmizelá žena. R.1939 po něm „šáhne“ Hollywood. A hned má úspěch. Podle románu Daphne du Maurierové Hospoda Jamajka a hned po ní Mrtvá a živá pod názvem Rebecca (1940). Ta mu vynese Oscara za nejlepší film a nominace za nejlepšího režiséra. A otevře dveře Hollywoodu dokořán. Producenti se předhánějí s nabídkami ke spolupráci. Oceňují umělcovu nevyčerpatelnou fantazii, schopnost splétat rafinované historky, navodit na plátně atmosféru, při níž tuhne krev. Zajímavé je, že se autor dlouho považoval za tvůrce zábavných filmů...

Na jeho kariéře měla zásluhu jeho manželka Alma Revilleová, střihačka a skriptka. Poznali se při filmování, podílela se i na několika jeho scénářích.V Hitchcockově tvorbě měla neomezenou moc a vždy poslední slovo. Slavné režisérovo heslo bylo: „Alma souhlasila!“ R.1928 se jim narodila dcera Patricie, později se objevila v několika otcových filmech. Vzpomínala na to, že když si matka přečetla otcův námět na film a souhlasila, film se natočil. Pokud řekla ne, otec dal námět k ledu. Alma byla nesmírně všímavá. Když jí před premiérou promítli Psycho, řekla, že film nemůžou pustit, protože hlavní hrdinka polyká. „Přece má být mrtvá, nemůže polykat!“ Nikdo před ní si toho nevšiml.

R.1951 vznikli Cizinci ve vlaku, kteří jsou pokládáni za jeden z nejlepších Hitchcockových filmů. Následovalo Okno do dvora, pak práce pro televizi - sedmiletý seriál Alfred Hitchcock uvádí. Psycho (1960), kdo by neznal scénu ve sprše v zapadlém hotelu? Dodnes je pokládán za nejklasičtější filmový horor. O 3 roky později napadnou malé městečko Ptáci. Posledním filmem je Rodinné spiknutí (1976).

Stokilový muž věčně v černých šatech a klobouku se stal nesmrtelným vypravěčem. Přesto nerad dával rozhovory. Uzavíral se před novináři. Jen občas pro ně nastala šťastná chvíle, kdy začal vyprávět veselé historky a bavil publikum neuvěřitelnými, ale podivuhodnými příběhy. Byl mistrným filmovým psychologem. Věděl dobře, co diváci chtějí a snažil se je vtáhnout do děje reálně, tak, že divák hrůzu a napětí, ač nerad, ale podvědomě chtěl prožít. Režíroval slavné hvězdy: Marlene Dietrichovou, Laurence Oliviera, Kim Novakovou, Janet Leighovou, Grace Kellyovou, Henryho Fondu nebo Paula Newmana. Přitom o nich tvrdil, že jsou dobytek. Pak to přespecifikoval, že herci nejsou dobytek, ale jako s dobytkem se s nimi musí zacházet. A jak radil filmařům? „Vždy nechte diváky co nejvíce trpět. Délka filmu by měla být přímo úměrná kapacitě lidského měchýře!“ Tyto urážky jsou zároveň dokladem jeho svérázného smyslu pro humor.

Roku 1979 dostal cenu Amerického filmového ústavu za celoživotní přínos kinematografii. Ještě v posledních hodinách si po svém zažertoval - objednal si kremaci. Když došlo na oficiální katolický pohřeb s hosty a oficiálními zástupci, kteří měli vzdát hold rytíři legie, filmu chybělo to nejhlavnější - rakev. Alfred Hitchock se narodil 13.8.1899, r.1980 král filmového hororu odešel z tohoto světa.




další články seriálu Kdo to vlastně byl



© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.