Módní dům Chanel

Firmu Chanel proslavily malé černé večerní šaty, o kterých se říká, že by neměly chybět v šatníku žádné ženy, jednoduché linie, Chanel kostýmy, ale také parfémy, které si nijak nezadají se slavnými módními kreacemi domu Chanel. Parfém Chanel No 5 je považován za nejslavnější parfém světa. I jeho nástupci si vedou dobře, i když nedosáhli stejné proslulosti. Parfém Chanel No 19 obdržel v roce 1973 ocenění za nejlepší vůni a na horních příčkách žebříčku jsou i další parfémy této značky Allure, Coco Mademoiselle, Coco či Chance.

Jako ve filmu
Život Coco Chanel byl tak pestrý, že se stal námětem několika filmových zpracování. To nejnovější je právě v kinech. Coco Chanel v něm ztvárnila Audrey Tatou. Filmový příběh se ale od skutečnosti značně liší. Problém je v tom, že Coco Chanel si dodatečně upravovala životopis, aby byl zajímavější, aby zdůraznil její kvality a schopnost probít se životem, a dokonce se pokusila ubrat si deset let. To nic nemění na tom, že to byla nesmírně schopná, neuvěřitelně pracovitá a geniální žena, která velmi výrazně změnila svět módy. Právem je pokládána za nejvýraznější osobnost mezi módními tvůrci dvacátého století.

Coco Chanel pocházela z velmi chudé rodiny, matka zemřela na tuberkulózu, když bylo Coco dvanáct, a ta strávila téměř sedm let v katolickém sirotčinci. V osmnácti začala pracovat jako pomocnice v krejčovské dílně. Tam se seznámila s velmi bohatým mužem Étiennem Balsanem, který ji zahrnul diamanty, perlami i nákladnými róbami. V roce 1913 si Coco Chanel otevírá v Paříži první vlastní obchod s módními plášti do deště a bundami. Zkrachoval, ale Coco Chanel to nezlomilo. Setkává se s nejlepším přítelem Étienna Balsana Arthurem Capelem a zamiluje se do něj. S jeho pomocí otevírá kloboučnictví a její klobouky začínají nosit francouzské herečky i další celebrity.

Převrat v módě
Podle Coco Chanel jednoduchost je klíčem k eleganci, a tímto krédem se její tvorba řídí. Navrhuje jednoduché, pohodlné šaty košilového střihu přepásané v pase nebo na bocích, ve kterých se ženy cítí volně a svobodně. Pánské střihy přepracovala na pohodlné dámské oblečení pro volný čas. Zahrnovalo například pletené vesty, žerzejové kostýmky či námořnické kalhoty. Nezbytnou součástí šatníku se staly malé večerní šaty, které vycházely z jednoduché linie košile a samozřejmě byly černé. Černá byla oblíbenou barvou Coco Chanel.  

Styl Chanel si oblíbily sebevědomé mladé ženy dvacátých let minulého století. Svou nezávis­lost demonstrují krátkými sukněmi, vlasy ostříhanými na mikáda, otevřeně používají kosmetiku a líčí se, kouří a holdují koktejlům. Jsou velmi aktivní, sportují, řídí si samy vlastní automobily a navštěvují noční kluby, kde tancují charleston a poslouchají jazz. Chanelovské lehké sako je symbolem tohoto životního stylu. Právě v té době přichází na trh i parfém Chanel No 5. Od dvacátých let je také značka Chanel spojována s aristokratickými zákaznicemi z celého světa včetně britské královské rodiny.

Za války Chanel svůj salon zavírá a stěhuje se do Ritzu, který je jejím oblíbeným hotelem. Po válce je obviněna z kolaborace, ale pomůže jí zásah britské královské rodiny. Stěhuje se do Švýcarska a opět začíná tvořit. V roce 1954 předvádí v Paříži svou první poválečnou kolekci. Do světa módy opět přináší výrazný prvek – Chanel kostýmy, které nadchly svět a dodnes se nosí. Umírá v sedmaosmdesáti letech v roce 1971 v pařížském hotelu Ritz, pochována je v Lausanne ve Švýcarsku. Náhrobní kámen zdobí hlavy lvů, nejsilnějšího astronomického znamení, ve kterém se Coco Chanel narodila.  

Karl Lagerfeld
Salon Chanel si stále drží svůj styl a úroveň dnes díky Karlu Lagerfeldovi. Říká se o něm, že jeho modely rozechvívají ženská srdce a jeho samotného nelze přehlédnout. Muž se šedivým copánkem, kterého snad nikdo ni­kdy neviděl bez vysokého límce, bezvadné kravaty a černých brýlí.  

Už v sedmnácti letech vyhrává první cenu v soutěži organizované Mezinárodním vlnařským sekretariátem. O první místo se tenkrát podělil s budoucím neméně slavným kolegou Yvesem Saint Laurentem. Nebyla to cena nijak významná, ale Lagerfelda si všiml jeden z největších francouzských návrhářů té doby Pierre Balmain a přijal ho jako svého asistenta. Po třech letech se Karl Lagerfeld stává uměleckým ředitelem dalšího slavného návrháře Jeana Patoua. Bylo mu dvacet let. O pět let později začíná spolupracovat s francouzským módním domem Chloé, pro který navrhuje oblečení i doplňky.  

Stává se ve světě módy pojmem. Bez váhání po něm sáhl dům Chanel. Od roku 1983 tam Lagerfeld působí jako umělecký ředitel firmy. Udržuje základní směr, který tento módní dům proslavil, a otevřeně se k němu hlásí. Šaty, které navrhuje, mají rovné a jednoduché střihy, typický je pro něj kontrast bílé a černé, a symetrie. Pro podzimní a zimní kolekci, kterou představil v červenci v pařížském Grand Palais, použil jako kulisy flakony slavného parfému Chanel No 5 obřích velikostí. Klasické chanelovské linie a barvy se tam uplatnily v plné míře.  

Manekýny
Lagerfeld výrazně ovlivnil svět manekýn. Vybíral si osobnosti, ne věšáky na šaty. Z jeho manekýnek se staly výrazné postavy a začalo se mluvit o top modelkách. Byl to chytrý tah, který zpopularizoval haute couture. Veřejnost i novináři dnes chtějí vidět na přehlídkách nejen módní kreace, ale i slavné manekýny. Karl Lagerfeld se zasloužil o to, že se z haute couture stala podívaná.

Roku 2004 navazuje Lagerfeld spolupráci se švédskou značkou H&M. Vzniká kolekce s jeho typickým rukopisem: rovné linie, jednoduchost, střízlivost a téměř výhradně černá barva. Kolekce byla rozebraná během několika hodin a zákaznice se ani nezdržovaly zkoušením.  

Koníčky
Lagerfeld je typickým příkladem člověka, kterému se dnes říká renezanční. Jeho zájmy jsou velmi široké. Je nejen skvělým návrhářem, ale i fotografem. Má vlastní Lagerfeldovu galerii, v níž vystavují autoři, které má rád, a jsou tam i jeho fotografie. Je autorem a spoluautorem řady knih a majitelem nakladatelství 7L, které se zaměřuje na publikace o architektuře a fotografii. Sám je vášnivým čtenářem. Čte souběžně nejméně deset knih, běžně v angličtině, němčině či francouzštině. Miluje hudbu. Vydal dvojalbum svých oblíbených písní s výstižným názvem Hudba, kterou mám rád. Jeho přehlídky často doprovázejí živé koncerty známých umělců. Navrhoval kostýmy pro opery v Miláně a Florencii i kostýmy pro film.  

V roce 2000 šokoval svět radikální změnou vlastní image. Objevil se na veřejnosti lehčí o 42 kilo. Tak výrazné zhubnutí během jediného roku posílilo jeho pověst silné osobnosti s pevnou vůlí a zároveň světu připomnělo, že všechny jeho modelky jsou velmi štíhlé až hubené. Tloušťku prostě neuznává.   

Zdroj: 100+1