Karel Höger přišel na svět jako nejmladší ze třinácti dětí. Narodil se dne 17. června 1909 v Brně. Stárnoucí otec František brzy zemřel. Veškerá starost o chod rodiny poté připadla na jeho mnohem mladší manželku Marii, která svým dětem dokázala připravit láskyplný domov, a to i ve velmi skromných poměrech. Karel se choval ke své matce s hlubokou úctou a vděčností celý život.
Po studiích na Státním českém ústavu učitelském v Brně dočasně vyučoval, avšak divadlo jej lákalo od malička. Už jako dítě si hrál se svými sourozenci v maminčině krámku s oblíbenými loutkami a o pár let později přišel na chuť ochotničení. Právě díky této praxi získal cenné herecké zkušenosti.
Na přelomu dvacátých a třicátých let studoval herectví na Státní hudební a dramatické konzervatoři v Brně. Roku 1932 nastoupil do svého prvního profesionálního angažmá. Jako člen činohry Zemského divadla v Brně vytvořil během osmi let přes sto rolí vedle špičkových hereckých kolegů - za všechny jmenujme alespoň Vlastu Fabiánovou.
Moravské publikum ho poznalo například coby Švandu, Radúze či Toniho v Čapkově dramatu "Matka". Pracovně vytížený mladý umělec nezapomínal ani na další vzdělávání a neváhal se tudíž zapsat na brněnskou Filozofickou fakultu, kde se věnoval estetice.
Praha mu nabídla angažmá roku 1940. Na scéně Národního divadla vytvořil celou plejádu nejrozmanitějších typů - od milovníků až po nesmírně náročně prokreslené postavy. Byl opravdovým mistrem psychologické drobnokresby. Uplatnil se například v dílech Čapka, Hrubína, Mrštíka, Šrámka, Tyla, ale také Millera, Rostanda, Shakespeara či Shawa… Divadlo považoval za hlavní náplň své umělecké činnosti, byť se stal také velmi úspěšným filmovým hercem.
Rovněž u filmu začínal milovnickými rolemi - například v melodramatu "Za tichých nocí" (1941) či ve snímku "Turbina" (1939) a "Modrý závoj" (1941). První velkou popularitu mu vynesla úloha inženýra Prokopa z "Krakatitu" (1947). Podobný úspěch zaznamenala postava poštovního úředníka Valty ve filmu "Mrtvý mezi živými" (1947).
Po válce dostal nabídky na ztvárnění významných osobností české historie. Vytvořil Mikoláše Alše ve stejnojmenném filmu (1951) či Bedřicha Smetanu ve snímku "Z mého života" (1955). Následovala řada různorodých postav v dílech z aktuální současnosti i dávné minulosti - příkladně: "Srpnová neděle" (1969), "Zlatá reneta" (1965), "Jan Hus" (1954), "Jan Žižka" (1955), "Hra o život" (1956), "Občan Brych" (1958), "Pevnost na Rýně" (1962), "Spanilá Jízda" (1963)… Na konci šedesátých let si zahrál doktora Heřmana ve vynikajícím snímku "Já, spravedlnost" (1967), šlechtice Donovanského ve filmu "Čest a sláva" (1968), brilantně předvedl i podvodníka Foltu v "Přehlídce velím já" (1970).
Od samého počátku spolupracoval s televizí. V závěru života vytvořil herecký duet s Danou Medřickou v inscenaci "Romeo a Julie na konci listopadu" (1971). Jako Arnošt z Pardubic se představil v "Noci na Karlštejně" (1973) pod režijním vedením Zdeňka Podskalského a po boku hereckých hvězd - Jany Brejchové, Vlastimila Brodského, Jaroslava Hanzlíka, Daniely Kolářové, Miloše Kopeckého, Jaroslava Marvana, Waldemara Matušky a mnoha dalších. Na jaře roku 1977 rozehrál postavu primáře Sovy v seriálu "Nemocnice na kraji města", která v jeho podání zůstala bohužel nedokončena…
Karel Höger věnoval spoustu času také pedagogické činnosti, působil jako rozhlasový herec, dokonale vyprávěl pohádky, napsal několik knih, pohostinsky navštívil řadu českých scén, obdržel četná ocenění. Jeho úctyhodný život se uzavřel dne 4. května 1977 v Praze.
Odešel člověk, jehož herecká přesvědčivost nebyla založena na velkých patetických gestech a burácivé deklamaci, ale naopak na lidské citlivosti, hluboké vnímavosti i moudrosti a neodolatelné kultivovanosti…
Zdroj: www.brno.cz, Slavné osobnosti - Statutární město Brno
