Snil o kouři, který hřmí…

FiftyFifty, společenský magazín.
Snil o kouři, který hřmí… na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Snil o kouři, který hřmí…

FiftyFifty
Share

Snil o kouři, který hřmí…

seriál :: Kdo to vlastně byl

Cestovatel po africkém kontinentu - Emil Holub - napsal do amerického periodika následující vzpomínku: "Za svých studií na gymnáziu v Žatci a později jako student na pražské univerzitě jsem byl velkým ctitelem přírodních věd a archeologie…


... Na svých prázdninových toulkách jsem sbíral materiál, hmyz, rostliny, zkameněliny, předměty z předvěké dílny, zhotovené rukama prvních obyvatelů severozápadních Čech; vykopával jsem je z bahna a oblázků údolí řeky Ohře. Byla to část mého výcviku na výzkumnou cestu do jižní Afriky"…


Emil Holub se narodil dne 7. října 1847 v rodině praktického lékaře ve východočeských Holicích. Pokřtěn byl jako Emilian, Karel, Jan. V deseti letech se s celou rodinou přestěhoval do Pátku u Loun, kde nastoupil na gymnázium. Klíčovým okamžikem jeho života bylo přečtení knihy o Africe, kterou sepsal cestovatel a misionář David Livingstone. Tato četba byla pro gymnazistu do té míry zásadní, že rozhodla o jeho budoucím směřování. Mladík si přál zkoumat Afriku po vzoru svého velkého předchůdce.

Ovšem snem Emilova tatínka bylo, aby syn pokračoval v jeho stopách. Podporoval proto intenzivně své dítě v zájmu o přírodní vědy. Emil se vyznačoval pozoruhodně rozsáhlou sbírkou minerálů, pečlivě vytvořeným herbářem i sběrem hmyzu, ptáků a dalších zvířat, které rovněž preparoval.

Otec vsadil na Emilovo zaujetí pro Afriku a přesvědčil ho, že černý kontinent potřebuje ze všeho nejvíc schopného lékaře. Skvěle mu nahrával fakt, že samotný Livingstone byl absolventem teologie a medicíny. A tak se nakonec nikdo nemohl divit, že se syn doktora zapsal po maturitě roku 1866 na pražskou Karlovu univerzitu.

Během studia na lékařské fakultě měl štěstí na vynikající přírodovědce - příkladně Jana Evangelistu Purkyně. V té době se také spřátelil se spisovatelem Janem Nerudou a organizátorem českého společenského dění Vojtěchem Náprstkem. Školu absolvoval v únoru roku 1872.

Květen téhož letopočtu byl měsícem, kdy začala první výprava do Afriky teprve pětadvacetiletého Emila Holuba. S několika vypůjčenými penězi ze záložny a také od Vojtěcha Náprstka se vydal na cestu - jak sám uváděl, jeho pohnutky byly vlastenecké i vědecké. Po téměř čtyřiceti dnech plavby z Anglie do Kapského města vstoupil na africkou půdu. K jeho lékařskému vybavení patřil pouze svazek receptů a teploměr. S sebou měl rovněž tři kompasy, nic víc…

První africký pobyt trval přes sedm let. Na počátku si Holub vydělával lékařskou praxí na diamantových polích u Kimberley a po našetření potřebných prostředků se vypravil do téměř neprobádaného vnitrozemí. Během této doby zrealizoval tři průzkumné výpravy na území Transvaalu a Kapska, poznával tok řeky Zambezi a její okolí. Prováděl klimatická měření, zabýval se rovněž sběrem přírodnin a poznáváním různých afrických kmenů. Popsal Viktoriiny vodopády, o nichž snil od dětství (původní název domorodců v překladu zní: "kouř, který hřmí"). Holuba během cesty schvátila obávaná choroba - zimnice, jež ho postihla i při další expedici.

"… stanuli jsme před Viktoriinými vodopády. Slavný Livingstone, první Evropan, který je uzřel, nazval je k poctě své královny jejím jménem. I největší mistři slova by najisto před touto velebnou a stále se měnící scenérií umlkli. Kde příroda vůči člověku vystupuje s takovou mohutností jako u Viktoriiných vodopádů, tam není nikdo schopen, aby ji popisoval, tam se jí koří… Dovoluji si tvrdit, že na tomto místě lze vidět všechno, co poskytuje Norvéžsko svými četnými a proslavenými vodopády. Zejména zrána a večer, když sluneční paprsky dopadají šikmo na bubliny a vodní páry, které vystupují jako oblačné sloupy k nebesům a zahalují se v duhové barvy, stává se obraz vodopádu vskutku čarovným." (Emil Holub - Cesta do země Mašukulumbů)


Po návratu do Čech se Holub zaměřil především na přednáškovou činnost a psaní odborných článků. Jeho první cestopis se jmenoval " Sedm let v jižní Africe". Při pobytu ve Vídni se seznámil s Růženou Hofovou, s níž se začátkem listopadu 1883 oženil. Osmnáctiletá dívka byla dcerou správce vídeňského Prátru. I ona se nakonec odvážně a s velkým zájmem zúčastnila dalšího afrického putování.

Druhá výprava již měla podporu veřejnosti i císařského dvora. Cestu se rozhodlo podstoupit také dalších šest mužů. Loď z Evropy vyplula koncem listopadu 1883. Dva účastníci zemřeli na malárii, jeden se musel vrátit ze zdravotních důvodů domů a všechny problémy nakonec vyvrcholily střetem s kmenem Mašukulumbů. Jejich bojovníci přepadli tábor a zabili dalšího člena výpravy. Zbytku se podařilo uprchnout a vrátit se roku 1887 domů i se zachráněnými cennými sbírkami.

Holub opět přednášel a připravoval cestopis s názvem: "Druhá cesta do jižní Afriky. Z Kapského města do země Mašukulumbů." Světovou senzací se stala "Africká výstava", která se konala po druhé výpravě ve Vídni a následně v Praze. Holub nabídl své nashromážděné materiály (na 13 000 exponátů) pražskému Národnímu muzeu, avšak byl tehdejším správcem odmítnut. Dnes se nalézají tyto cenné exponáty takřka po celém světě.

Třetí plánovaná výprava se již nikdy neuskutečnila. Cestovatele postihly zdravotní i finanční komplikace. Roku 1894 byl pozván do Spojených států amerických na přednáškové turné.

Emil Holub zemřel na následky vážných dlouhodobých zdravotních problémů ze strastiplných cest dne 21. února 1902 ve Vídni. Ve stejném městě skonala také jeho manželka, avšak o celých padesát šest let později…

Cíl, který si v mládí tento vzdělaný a pracovitý člověk vytyčil, nedošel naplnění v plné šíři. Byť nedokázal zmapovat nové neprobádané africké kouty, přesto se zařadil k nejvýznamnějším českým cestovatelům…



Zdroj: Cílek R., Galerie nesmrtelných, vydavatelství ing. Drahomír Rybníček, Třebíč 1998, vydání I.

:: Fotogalerie ::
foto: Emil Holub foto: Victoria Falls foto: Victoria Falls foto: Emil Holub foto: Victoria Falls foto: Victoria Falls foto: Emil Holub foto: Emil Holub

další články seriálu Kdo to vlastně byl



© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.