Životní labyrint učitele národů

FiftyFifty, společenský magazín.
Životní labyrint učitele národů na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Životní labyrint učitele národů

FiftyFifty
Share

Životní labyrint učitele národů

seriál :: Kdo to vlastně byl

"Buď příjemný a milý ve tváři, vlídný a zdvořilý ve způsobech, přívětivý a pravdomluvný ústy, vroucí a upřímný srdcem. Miluj a tak milován budeš," tvrdil Jan Amos Komenský - vzácně pokrokový člověk, který pochopil, že učit lze slovy, avšak vychovávat jen příkladem…


"LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE, to jest SVĚTLÉ VYMALOVÁNÍ, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází." Jan Amos Komenský


Jan Amos Komenský spatřil světlo světa poprvé dne 28. března 1592 jako nejmladší z pěti dětí Martina Komenského a jeho manželky Anny. Místo jeho narození je dodnes opředeno řadou otázek, avšak Komňa se stala onou určující lokalitou, která dala rodině původ a jméno. Po smrti rodičů se ujala dvanáctiletého sirotka jeho teta Zuzana Nohálová ze Strážnice.

V roce 1605 navštěvoval Komenský strážnickou bratrskou školu, poté byl poslán do Přerova.
Právě zde, ve vyšším oddělení bratrské školy, získal především znalost latiny, která mu otevřela cestu k vysokoškolskému studiu. Heidelberskou univerzitu ukončil teologickou disputací. Vzhledem k faktu, že nebyl vůbec spokojen s kvalitou soudobého školství - rozhodl se usilovat o jeho zlepšení, a to především ve prospěch své vlasti a Jednoty bratrské. Zdůrazňoval názornost, přiměřenost, kázeň i přístupnost všem bez ohledu na pohlaví a majetek.

Po návratu na Moravu se stal představeným přerovské školy, pracoval na první české encyklopedii "Divadlo veškerenstva věcí" a roku 1616 byl ordinován na kněze. Bedlivě sledoval politický vývoj, jenž vyvrcholil roku 1620 porážkou českých stavů na Bílé hoře. V té době působil ve Fulneku, který však byl nedlouho po bitvě zničen vpádem Španělů. Těžké životní období výrazně umocnila smrt Komenského dvou dětí a rovněž jeho první manželky Magdaleny Vizovské. Roku 1624 se oženil s Marií Dorotou Cyrillovou, s níž žil přes dvacet let až do její smrti - společně měli tři dcery a jednoho syna.

Komenský se musel dlouho skrývat, neboť mu jako bratrskému duchovnímu hrozilo vydání císařským vojákům. Nakonec zakotvil na panství Karla staršího ze Žerotína v Brandýse nad Orlicí. V letech 1625-1626 podnikl řadu důležitých cest, které směřovaly k přípravám emigrace jednotlivých členů Jednoty bratrské.

Pronásledování jinověrců sílilo, k čemuž významně přispěla vítězství pod vedením Albrechta z Valdštejna. Císař Ferdinand II. Habsburský vydal roku 1627 patent, díky němuž musel odejít Komenský i s rodinou z vlasti, pokud ovšem nehodlal přestoupit na katolickou víru. Jeho novým útočištěm se stalo polské Lešno, kde strávil nakonec téměř dvacet let života. V tomto městě pracoval na svých učebnicích a jazykovědných studiích, rovněž vyučoval.

Počátek třicátých let se nesl ve znamení nadějí exulantů na návrat domů, avšak ty se záhy ukázaly jako liché. Komenský v té době stál ve vedení Jednoty bratrské a roku 1632 se stal jejím biskupem. Jeho snahy o reformu školství si získaly podporu například v Anglii a také u řady význačných osobností - příkladně u kardinála Richelieu. Komenský nakonec přijal pracovní nabídku ze Švédska. Usadil se ve městě Elbląg a pracoval na zakázkách učebnic. Když je odevzdával, žádal kancléře a královnu Kristinu o podporu pro svůj národ a církev, avšak vestfálský mír roku 1648 ukončil veškeré jeho naděje a Komenský se vrátil zpět do Lešna, které se mu stalo druhým domovem…

Roku 1650 se oženil potřetí, tentokrát s Janou Gajusovou, a na pozvání knížecího rodu Rákócziů začal působit v Sedmihradsku, kde napsal řadu výtečných didaktických děl. Po smrti knížete Zikmunda byla jeho pozice v Blatném Potoku velmi oslabena, a tak se raději vrátil opět do Lešna. Po vypálení města roku 1656 musel hledat nové zázemí - při požáru přišel o své cenné rukopisy, ale zachránil život sobě i rodině.

Posledním domovem se mu stal nizozemský Amsterdam, kde působil v letech 1656-1670. I nadále hájil své myšlenky a postoje ve snaze burcovat evropské svědomí proti útlaku náboženské a národní svobody. Neustával v práci nad svým nejrozsáhlejším dílem nazvaným "Obecná porada o nápravě věcí lidských" - pansfonické dílo, v němž bylo ideálem shrnout veškeré dosavadní poznání vědy.

V Anglii se vytvořila roku 1662 Královská učená společnost, která vycházela z Komenského myšlenek. Přesto musel často čelit kritice svých všenápravných koncepcí a nadčasových představ. Nevzdával se - během života vytvořil mnoho fascinujících titulů. K nejznámějším se řadí: "Labyrint světa a ráj srdce", "Didactica magna", "Informatorium školy mateřské", "Brána jazyků otevřená", "Orbis pictus", "Škola hrou", "Via lucis" a řada dalších. Zemřel uprostřed práce dne 15. listopadu 1670 ve věku sedmdesáti osmi let. Pohřben byl v Naardenu, kde vzniklo ve dvacátém století důstojné mausoleum Jana Amose Komenského…



Desatero výroků Jana Amose Komenského:

1. Má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat.

2. Šťastný je člověk, kterého varuje cizí chyba.

3. Spanilý člověk neučený - co jiného než papoušek s krásným peřím.

4. Nerozumíš-li věcem, které se za slovy skrývají, nejsi moudrý, nýbrž jsi stále papoušek.

5. Kdo nedbá, aby byl vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u něho neprobudíš vřelý zájem o učení.

6. S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školu. Bez knih pak nebývá učený nikdo ani ve škole.

7. Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem.

8. Šťastný národ, který má hojnost dobrých škol a dobrých knih.

9. Teorie zůstane pouhou teorií, pokud nepřikročíme k činu.

10. Život je jeden pouhý, ale smrtí tisíceré jsou způsoby. Pravda jedna a pouhá, bludů však tisíceré podoby.




Zdroj: www.mjakub.cz (Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě)


další články seriálu Kdo to vlastně byl



© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.