Kouzelná babička

FiftyFifty, společenský magazín.
Kouzelná babička na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Kouzelná babička

FiftyFifty
Share

Kouzelná babička

seriál :: Kdo to vlastně byl

Nevím jak Vám, ale mně se vybaví vždy v souvislosti s Babičkou laskavá tvář Terezie Brzkové. Právě tato slavná postava Boženy Němcové ji navždy nesmazatelně zapsala do srdcí diváků, ale také do dějin českého filmu…


Terezie Jelínková přišla na svět dne 11. ledna 1875 v Kolíně, a to v době rakousko-uherské monarchie. Vzešla z bohatě rozvětvené divadelnické rodiny, což samo o sobě mnohé naznačovalo. Otec Vilém Jelínek, jehož působení silně ovlivnilo všechny jeho potomky, byl ředitelem kočovné společnosti.

Poprvé stanula na scéně právě díky tatínkově kočovné společnosti. Rovněž její sestry se řadily ke známým herečkám (Otýlie Beníšková, Marie Spurná, Hana Vojtová). Byla tetou herce Jaroslava Vojty. Oba její manželé (Josef Brzek, poté Václav Zejfert) byli z umělecké branže…

Roku 1906 začala hrát v kamenném Východočeském divadle v Pardubicích, za rok přešla do Plzně a v letech 1914 - 1919 působila v pražském Národním divadle, kde později stihla ještě hostovat ve hře Maryša bratří Mrštíků a v Tylově Janu Husovi. Prestižní angažmá ovšem přerušila ve prospěch manželovy kočovné společnosti.

Učaroval jí divadelní realismus, který ve svých rolích zpočátku značně živila. Velmi si zakládala na perfektní dikci. Později vytvořila několik výrazných hrdinek, například v Zeyerově hře Radúz a Mahulena či v Jiráskově proslulé Lucerně. Poslední léta své divadelní kariéry strávila opět na plzeňské scéně. Do důchodu odešla v roce 1939, jenže právě v té době se o ni začal konečně zajímat také film.

Herec Eduard Kohout ji doporučil režisérovi Otakaru Vávrovi, který Brzkovou obsadil do dramatu Kouzelný dům. Její filmový debut (v 64 letech!) doprovázela legendární Leopolda Dostálová a Růžena Nasková - v té době byly obě předními členkami naší "První scény". Senilní stařenka Anna Balvínová v podání Brzkové ovšem vyzněla ze tří sester nejlidštěji.

Největší slávy se zaslouženě dočkala díky filmové adaptaci Babičky režiséra Františka Čápa. Původně měla být obsazena do titulní role Růžena Nasková, ale byla to právě ona, která upozornila na Terezii Brzkovou. Vznikla Babička dokonale idylická, přesto však, díky nezpochybnitelným hereckým kvalitám a přirozené lidskosti představitelky, věrohodná. Pohádkově okouzlující stařenka se navíc ocitla ve výtečné společnosti: Světla Svozilová (Terezka Prošková), Karel Třešňák (Prošek) Nataša Tanská (Barunka), Marie Glázrová (paní kněžna), Nora Cífková (komtesa Hortensie), geniální Jiřina Štěpničková (Viktorka), Gustav Nezval (černý myslivec) a mnozí další. Černobílý, stominutový film měl premiéru dne 15. listopadu 1940.

Nejslavnější kniha Boženy Němcové je typickým příkladem idyly, která je narušena pouze výrazně romanticky laděným příběhem o Viktorce a černém myslivci:

...Ty oči, ty oči, každý říkal, že ty nic dobrého neukazujou; v noci mu prý i svítily, a ty černé obočí, které nad nimi jako havraní křídla roztaženy byly a uprostřed se stýkaly, ty byly patrným znamením, že jsou to oči uhrančivé. Někteří ho litovali, řkouce: "Můj Bože, kdopak může za takovou chybu, když se s ní narodil. A takové oči mají moc jen na některé lidi, každému se není před nimi co bát." Nicméně sousedky, kdykoliv jim na děti pohlídl, lekly se a honem běžely přetřít je bílým šatem, a kdykoliv které dítě zastonalo, už říkaly: "Že je uřknul černý myslivec." Konečně uvykli lidé na tu pošmournou tvář a mezi děvčaty ozývaly se i hlasy, že by nebyla ošklivá, kdyby přívětivější byla. Všeobecné jejich mínění ale bylo to: "Co s takovým podivínem. Bůhví kdo a odkud je; snad ani to není člověk; skoro by udělal před ním kříž a řekl: Pánbůh s námi a zlý pryč! Vždyť netančí, nemluví, nezpívá; nechme ho!" I nechaly ho. Ale což to bylo všecko platno! Jim bylo lehko říci: nechme ho, když za nimi nechodil; ale Viktorka s ním měla peklo....

Následně se Brzková představila v dramatu Barbora Hlavsová. Většina jejích rolí se vyznačovala příznakovou dobrosrdečností: hospodyně Háta v dramatu Tanečnice, babička v Mlhách na blatech, paní Magdaléna v Klucích na řece. Opak přinesla panovačná stará hraběnka v komedii Počestné paní pardubické. Oceňována byla její role Kolmistrové v dramatu Vstanou noví bojovníci s Františkem Smolíkem.

Ke konci života na ni čekaly krásné pohádkové úlohy v Pyšné princezněByl jednou jeden král. Zahrála si také v dramatech Jan ŽižkaProti všem

Terezie Brzková se rozloučila s filmovým světem rolí stařenky v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele v úctyhodných 84 letech.

Její hvězda zhasla dne 19. listopadu 1966 v Praze, avšak na hereckém nebi - především díky hluboce prožité Babičce - nikdy zářit nepřestala…



Zdroj: www.csfd.cz


další články seriálu Kdo to vlastně byl



© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.