Malý velký muž: Henri de Toulouse-Lautrec

Od dětství výjimečný
Henri de Toulouse-Lautrec se narodil v roce 1864 v rodině nižší francouzské šlechty, kde vlivem častých příbuzenských sňatků nebyla nouze o vrozené vady a dědičné choroby. Také Henri, kromě toho, že v dětství často stonal, trpěl pravděpodobně některou z vrozených nemocí kostí, kterou dnešní odborníci pokládají buď za osteopetrózu, achondroplazii nebo například osteogenesis imperfecta.

Vrozené onemocnění se mimo jiné projevovalo zvýšenou lámavostí kostí a mladý Henri si ve 13. a 14. roce zlomil postupně obě nohy. Kromě toho, že zlomeniny špatně srostly, zůstaly Henriho nohy v dětské velikosti, a slavný malíř tak měřil pouhých 150 centimetrů. Jeho postava působila o to groteskněji, že s dětskýma nohama kontrastoval normálně veliký trup dospělého muže.

Umění jako útočiště
Těžko říci, zda by kdy Lautrec namaloval svá díla, pokud by mu normální tělesná konstituce umožnila běžný společenský život. V každém případě se pro něj umění stalo hlavním útočištěm a prostředkem seberealizace a Lautrec je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů postimpresionistické generace. Během své umělecké kariéry, která v podstatě trvala méně než dvacet let, vytvořil Lautrec kolem tisícovky obrazů, dále plakáty a přes pět tisíc kreseb. Náměty čerpal především ze světa tehdejšího pařížského Montmartru, čtvrti bohémů, umělců, filozofů, kabaretů a prostitutek.

Předčasná smrt
Toulouse-Lautrec zemřel v pouhých 36 letech v jednom z rodinných sídel. Závěr svého života strávil v sanatoriu, trpěl zdravotními komplikacemi letitého alkoholismu a syfilidou. Jeho matka a umělecký agent se zasadili o záchranu a propagaci Lautrecova díla. A toto dílo není zdaleka jen záznamem života jedné pařížské čtvrti na konci 19. století, ale připomíná nám, že i mrňavý nevzhledný alkoholik může vidět a zachytit svět mnohem ostřeji než kdokoli z nás v jeho okolí.

Zdroj: Růstový hormon.cz