Sluneční brýle bez UV filtru očím škodí

FiftyFifty, společenský magazín.
Sluneční brýle bez UV filtru očím škodí na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Sluneční brýle bez UV filtru očím škodí

FiftyFifty
Share

Sluneční brýle bez UV filtru očím škodí

seriál :: Historie věcí kolem nás

V minulosti nesloužily zabarvené brýle vždy jen k ochraně očí před sluncem. Sluneční brýle jako takové jsou fenoménem až dvacátého století.

Historie slunečních brýlí se datuje do doby starověkého Říma a Číny. Jak jsem se již dříve zmínila, císař Nero používal při sledování gladiátorských zápasů vyleštěný smaragd.

Číně používali černě zabarvené brýle soudci, a to ne z důvodu ochrany před slunečními paprsky. Brýle měly zakrýt jejich výraz či směr pohledu a dodat jim tak na tajemnosti. Další vývoj slunečních brýlí pokročil až v osmnáctém století, díky Jamesi Aysoughovi.

Ten experimentoval se zabarvením skel v brýlích, ne ovšem z důvodu ochrany očí před slunečními paprsky, ale kvůli nápravě očních vad. Věřil, že jisté oční vady je možné korigovat pomocí modrého či zeleného zabarvení skel. Zajímavé je, že v polovině devatenáctého a na počátku století dvacátého používali žlutě nebo hnědě zbarvená skla brýlí lidé se syfilisem. Jeden ze symptomů tohoto onemocnění je totiž přecitlivělost na světlo.

Na počátku 20.století nosily zabarvené brýle také hvězdy němých filmů, a to především proto, že se na natáčení používaly mohutné oslňující reflektory bez filtrů.

Populární se staly sluneční brýle až v roce 1929 díky Samu Fosterovi. Ten vyrobil zabarvené brýle právě za účelem ochrany před sluncem a prodával je na amerických plážích. Ve třicátých letech pak americká armáda přišla s požadavkem na brýle, které ochrání piloty ve vysokých nadmořských výškách před slunečním zářením. Skupina fyziků a optiků tak vymyslela speciální tmavězelené zabarvení, které pohlcovalo světlo v žlutém spektrálním pásmu.

V roce 1936 Edwin H.Land polarizoval brýle s pomocí Polaroid filtru, na který získal také patent. Prvotně byly určené pro letce a vyrobila je firma Ray Ban.

Popularita slunečních brýlí rostla obrovským tempem, šířila se také mezi filmovými hvězdami. Staly se tak módním doplňkem, prostředkem jak být „in“. Staly se fenoménem, který se používal, a dodnes tomu tak často je, i tam, kde žádné slunce nesvítí. Velký boom pak pro sluneční brýle znamenaly šedesátá léta, kdy se objevila módní kampaň firmy Foster Grant (ano firma toho Fostera, který přišel s brýlemi na pláži).

Dnes už je UV ochrana u brýlí standartem, k dostání jsou i sluneční brýle pro různé sporty. Mění se jejich design a k dostání jsou také nejrůzněji zabarvená skla. Prodávají se i klasické brýle, které se zabarví, když na ně dopadnou sluneční paprsky. V roce 2004 přišla dokonce firma Oakley se slunečními brýlemi, které mají zabudovaný digitální audio přehrávač.

A na závěr jedna zajímavost… Víte, že je pro oči škodlivější mít tmavé brýle bez UV filtru než brýle žádné? Pokud totiž nemáme žádné, tak se zornička při pohledu do slunce zúží a do očí proniká málo světla s UV zářením. Pokud si ovšem vezmete tmavé brýle bez UV filtru, dovolíte zorničkám, aby zůstaly při pohledu do slunce roztažené a do oka tak pronikne více škodlivého světla.



další články seriálu Historie věcí kolem nás



© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.