Dopravní značky v Evropě

Skutečná potřeba značek souvisí ovšem s vynálezy rychlejšího přemisťování z místa na místo. Již v Pompejích v době před 2 tisíci lety tak byla oddělena pěší zóna od ulice. Chodníky byly položeny výše než silnice a přecházení tu umožňovaly vyvýšené kameny – něco jako předchůdce dnešního přechodu pro chodce. Římané začali v době kolem roku 120 př.n.l používat milníky, tedy svislé kameny s vyznačením vzdálenosti od Říma. Vzdálenost byla udávána v mílích, a proto milník. Mimochodem, všech 300 tisíc kilometrů tehdejších cest vedlo právě do Říma. Středověk pokračoval především ve značení směrů a vzdáleností. Kolem roku 1700 zavedl ruský car Petr Veliký tzv. verstníky, kde jedna versta bylo 1067 metrů. Ty označovaly vzdálenost mezi dvěma či více městy. O něco později se pak objevily tzv. hodinové kameny, na kterých byla vzdálenost místa udávána v hodinách.

Potřeba dopravních značek přišla samozřejmě s vynálezem prvního automobilu koncem 19.století. Poprvé tak automobil dostal prioritu. Z roku 1868 je doloženo použití primitivního mechanického semaforu z jedné křižovatky v Londýně. Semafor měl tvar kříže napodobujícího lidskou postavu s rozpaženýma rukama a s možností je svěsit. V roce 1903 vyšel v Anglii automobilový zákon, který poprvé na světě zavedl dopravní značky podobné současným. První Silniční kongres v Paříži v roce 1908 pak za účelem sjednocení systému zvažoval nejrůznější návrhy. Přínosem byl ovšem až kongres v Seville v roce 1923, kde byly doporučeny výstražné značky trojúhelníkového tvaru vrcholem nahoru. Silniční kongres se od roku 1924 koná každé čtyři roky, výjimkou bylo jen přerušení v době druhé světové války, kdy se pak první po válce konal v roce 1951. Přes všechny snahy se ovšem nepodařilo dopravní značky doposud zcela sjednotit.

Británie

Jedny z nejstarších dopravních předpisů má právě Velká Británie. Kuriózní je zákon z roku 1865, nazývaný také „praporkový zákon“. Ten nařizoval, že obsluhu vozidla musí tvořit tři lidé, z nichž jeden musel jít před vozidlem ve vzdálenosti cca 55 metrů a nést červený praporek. Rychlost byla omezena na 6,4 km za hodinu a v obcích na 3,2 km za hodinu. V roce 1878 sice další zákon odstranil povinnost praporku, ale ponechal nařízení, že před vozidlem musel běžet člověk. Tato praxe přetrvala až do roku 1896. V roce 1996 tak dokonce někteří příznivci motorismu oslavovali sto let od emancipace motoristů.

U nás

V roce 1900 vyšly první požadavky na vozidla, bezpečné řízení a jízdu. Rychlost jízdy nesměla být v obci vyšší než rychlost koně v poklusu. Dopravní značení bylo u nás zaváděno později. V roce 1935 to bylo prvních pět druhů výstražných značek. V roce 1938 byl zaveden pravostranný silniční provoz a přibyly další značky. Obecná pravidla provozu pak byla zavedena v roce 1950. V roce 1951 byly zavedeny vložky do řidičského průkazu s 10 útržky (platnost do roku 1953), které se odtrhávaly v případě přestupku.

Nejnovější vývoj dnes ukazuje nástup proměnných a elektronických dopravních značek, osvětlení značek s časovým ovládáním (například u škol), či použití reflexního žlutozeleného orámování.