S tužkou, papírem a metrem

FiftyFifty, společenský magazín.
S tužkou, papírem a metrem na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > S tužkou, papírem a metrem

FiftyFifty
Share

S tužkou, papírem a metrem

seriál :: Postavte si dům na bedně od whiskey

Když chlapa vyhodí ženská, má jen několik možností. Opít se. Vystřízlivět. A najít si koníček, aby na ní přestal myslet, aby se zabavil.

Pokreslil jsem další stránku. Čtverečkované papíry byly pokryté čarami a neumělými kresbami a já za přívaly vzteku a beznaděje cítil ironická pousmání nad tím, jak ze mě žádný Picasso nebude. Ačkoli některé obrázky měly ke kubismu dost blízko. Došel jsem ke komodě, nalil si a pochopil, že si musím najít systém. To, že jsem si pořídil blok, nestačilo. Musel jsem začít tím, co potřebuji. Jaké místnosti. Takže jsem začal psát. Přemýšlet. Škrtat a přepisovat. To když jsem zjistil, že všechno, co bych v baráčku chtěl mít, by v pohodě pokrylo plochu celého pozemku. Usnul jsem v zoufalství nad poloprázdnou láhví.

„Já nevím, jak bych to měl postavit,“ svěřil jsem se Karlovi.

„Počítej s tím, že každý obestavěný kubík tě bude stát minimálně pět tisíc. Dá se to udělat za míň, ale to pak musíš stavět sám. Jinak počítej spíš víc. Takže nad každým prostorem uvažuj, jestli ho potřebuješ a jestli ti stojí za ty peníze.“

„Fakt je to tolik?“

„Jo. A nejen to. Pak to budeš muset vybavit, uklízet a opravovat. Na druhou stranu malej byt už máš, takže to chce kompromis. Tak se zkus nejdřív podívat do katalogů typizovaných domů.“

Karel měl dobré názory. Ale já nesnášel dvě věci. Kompromisy a typizované domy. A věděl jsem, že budu muset ty kompromisy udělat. A taky, že být s Petrou, že bych byl ochotný koupit typizovaný dům. Jenže Petra byla minulost a kvůli té minulosti jsem chtěl postavit dům. A postavit ho podle svého. Ale nápad s inspirací z typizovaných domů nebyl špatný; dělají je přece zkušení projektanti. A cena za obestavěný prostor měla svou váhu – peníze mi určitě stačit nebudou.

Stránky katalogů byly ohmatané, doplňoval jsem tuhu do mikrotužky a musel jsem pořídit další blok. Karel mi řekl, že čím víc toho pokreslím, tím míň toho budu opravovat později. Bráchovi se zase líbil ten nápad s tím, jak by měl ten dům vypadat. A já kreslil. Chtěl jsem si být jistý ještě dřív, než zajdu za odborníky.

Zadal jsem požadavky na studii projektantovi z blízké vesnice na doporučení obecního úřadu. Pak také známému Karla, mladému architektovi krátce po škole. Nakonec jsem navštívil architektonický ateliér. Všichni mě vyslechli a dali se do práce. Já mezitím se svinovacím metrem v kapse obcházel domy a byty známých a měřil velikosti místností. Měli mě za cvoka, ale poměrně neškodného, když jsem měřil koupelny, toalety, obýváky, výšky stropů, garáže a ložnice. Porovnával jsem to s katalogy a se svými skicami. Během pár dnů jsem se měl za odborníka.

V dalším týdnu jsem seděl nad návrhy. Kupodivu všechny byly poměrně zklamáním. Ale každý přinesl něco zajímavého. Zatímco projektant přinesl nenápadité výkresy zjednodušující moje představy, mladík se pustil do architektonických moderních kreací. Z ateliéru jsem měl krásné třírozměrné barevné náčrty rezidence. Jasně, měli by dostat procenta z ceny domu. Ale projektantova jednoduchost nebyla od věci, řešení průběžné chodby se mi líbilo. Architektův nápad se šikmými stěnami a do sebe zapadajícími výklenky byl kouzelný tím, jak to vypadalo lehce a přitom to bylo zajímavé. Studio mělo otevřenost konstrukcí a venkovních prostorů a pominu-li finanční okázalost a moderní typizovanou fádnost, řešení bylo odborné a precizní. Nejdříve jsem byl zmatený, ale pak jsem z návrhů vybral to nejlepší. Zaplatil jsem za studie a vydal se za projektantem. Poměrně snadno jsem ho přesvědčil o svém řešení a on slíbil, že do třech týdnů mi to hodí na papír. Počítač nebyl jeho přítel, takže jsem měl očekávat otisky prstů nad pauzákem rýsovacího prkna. Možná se tenhle přístup k tomu domečku bude hodit. Ještě mě čekala společná specifikace materiálů a doladění mých představ. To se mělo uskutečnit v příštím týdnu, až zakreslí mé nápady a skicy vzešlé ze všech variant. Dohodli jsme se také, že mi do té doby upřesní cenu za projekt a budu-li souhlasit, tak si plácneme.

Byl jsem vysílený. Rozvalený v křesle, nohy na sedačce, sklenici whisky na stolku a ruce za hlavou. Vůbec jsem netušil, jak to dopadne a vůbec jsem si nebyl jistý, jestli jsem dělal dobře. Ale za tím vším byl obrys červené střechy nízkého stavení.

Na co nezapomenout:

tužka, papíry, svinovací 5ti-metr

kalkulačka na obestavěné m3

soupis místností a jejich plochy

katalogy typizovaných domů

webové stránky projektů a stavebních firem

projektanti, architekti

stavby a staveniště jako inspirace

peníze za návrhy (někdo je dělá zdarma)

Běžné vnitřní dispozice:

vstup do domu

zádveří

kuchyně

jídelna

obývací pokoj

ložnice

dětský pokoj(e)

pracovna

koupelna a WC

balkon

spíž

komora

šatna

dílna

chodby

schodiště

kotelna

veranda

garáž


Autor:

další články seriálu Postavte si dům na bedně od whiskey



© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.