Mighty sounds 2007 – hvězda festivalové sezóny

FiftyFifty, společenský magazín.
Mighty sounds 2007 – hvězda festivalové sezóny na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Mighty sounds 2007 – hvězda festivalové sezóny

FiftyFifty
Share

Mighty sounds 2007 – hvězda festivalové sezóny

seriál :: Letní fesťáky 2007

Rok se sešel s rokem, a proto 13.7.2007 vypukl v Olší u Tábora třetí ročník festivalu, který v naší malé kotlině nemá obdoby. Festivaly zaměřené pouze na úzkou skupinku vyznavačů jednoho konkrétního hudebního stylu se málokdy vyplácí. V případě Mighty sounds je tomu jinak.

Během dvou uplynulých ročníků si tento ska-reggae-hard core-punkový festival získal díky skvělé organizaci, schopnosti představit fanouškům to nejlepší, co žánr nabízí a celoroční propagaci, nebývalou popularitu. K tomu nebe bez mráčků. Ideální kombinace pro výlet do jižních Čech.

Peklo na Zemi
První ročník Mighty sounds se utopil v blátě. Loni bylo krásné slunečné počasí. A letos? Peklo na Zemi! Slunce pražilo na všechny a na všechno v areálu s takovou silou, jako by se snažilo vytvořit dokonalou atmosféru karibského ostrova. Ve stanu se dalo vydržel maximálně do osmé hodiny ranní, později jste riskovali, že se budete moci ochutnat. Díky tomu se největší hvězdou festivalu stali místní dobrovolní hasiči, kteří několikrát denně přijeli s prastarou hasičskou Tatrou a všechny propečené návštěvníky pořádně zkropili. Nadšení z toho, jak mohou stříkat do davu vodním dělem a dav jim za to bouřlivě zatleská nijak neskrývali. Dokonce se o možnost chopit se stříkačky přetahovali. Myslím, že v hospodě bude ještě dlouho o čem vyprávět.

Od pátku to jelo
Hned od začátku nabral festival pořádné tempo. Výborně se hned odpoledne předvedli Dub in da Trip, skvělý byli finští The Valkyrians, u kterých mě nejvíc mrzel brzký začátek jejich koncertu, klasicky výborné bylo Totální nasazení a za pozornost určitě stáli i rakouští Rentokill. Asi takhle. Výborní a zábavní byli všichni. Přesto měl páteční večer jednoho krále. Asi dle očekávání se jím stali Mad Sin. Skvělá show, skvělá nadupaná hudba, výborný úvod festivalu. Pro mě osobně byli dost velkým zklamáním Skalariak, na které jsem se mimořádně těšil. Technické problémy a vystoupení bez energie mě dokonce donutilo odejít někdy v půlce radši na pivo. Podle mě největší zklamání víkendu.

Vypečená sobota
V sobotu nešlo jinak, než v pekelné výhni netrpělivě čekat na great one, megastar…prostě člověka, který byl dle mého názoru naprosto nejzářivější hvězdou festivalu. Ano, mluvím o Derricku Morganovi. Tenhle veterán a jeden ze zakladatelů ska byl ovšem naplánován až na desátou hodinu a čas před tím musel být nějak ubit.

Možností bylo povícero. A dlužno dodat, že rozhodně stály za to. Nemůžu se prostě nezmínit o skupině Sto zvířat. Jejich koncert už jsem viděl tolikrát, že to asi těžko spočítám. Všechny jsou v podstatě stejné. A přesto se nejenom já výtečně bavím. Zvířata sice pořád dokolečka opakují, že nehrají ska, já jim to ale nevěřím. Hrají, a to zatraceně dobré. Skoro bych řekl, že u nás jsou prostě nejlepší. Za zmínku stojí ze sobotního večera určitě i výborné vystoupení německých Loaded, další vynikající koncert Flaming cocks, jejichž nová pecka mi stále ještě zní v hlavě, i žánrově těžko zařaditelní Izraelci Cuban B.

Divadelní stan nabídnul kromě záplavy výborných čtení a divadelních vystoupení také famózní koncert lidového masakru Pohřební kapela. Jak už ale bylo řečeno, vrcholem všeho byl Derrick Morgan. Když ho dva pomocníci přivedli za obrovského jásotu na pódium, bylo jasné, že tenhle kouzelný dědeček toho má za sebou opravdu hodně. Jenom se tak postavil, pomocníci mu do ruky dali mikrofon… Morgan si lehce nadzdvihnul klobouk a vypustil do davu něco, co se nedá nazvat jinak než totální charisma. Nevím, jak ostatním, ale mě přeběhla po zádech husí kůže a do očí se mi začaly drát slzy. A to ještě nezačal ani zpívat! Samotné vystoupení bylo přesně takové, jak se dalo čekat. Sem tam drobná intonační nepřesnost, technicky skvělé představení doprovodné kapely a hlavně neuvěřitelný zážitek. Takhle to tedy v Karibiku chodilo. Tohle se tam dělo, když vznikalo ska. Pravděpodobně už Derricka Morgana nikdy neuvidím. Přesto mi vzpomínka na jeho vystoupení zůstane navždy v hlavě. Kdyby vstal Bob Marley z hrobu a přijel do Olší, zážitek by to byl pravděpodobně velmi podobný. A to je Bob král!

V neděli zas o něco tepleji
Zdálo se to jako nemožné, ale v neděli bylo ještě o něco tepleji. Těla návštěvníků zhuntovaná dvoudenním pařením, se pod tíhou slunce opravdu začínala vařit. Bohužel nemůžu seriózně hodnoti to, co se dělo večer, protože jsem musel někdy před sedmou sednout do auta a pelášit do Prahy, kde mě čekaly pracovní povinnosti. O kapelu, na kterou jsem se hodně těšil, tedy Karamelo Santo jsem bohužel přišel. Přesto jsem si užil i odpoledne. Další skvělé vystoupení předvedli v divadelním stanu Misionáři, kteří letos přivezli premiéru nového scénického čtení pod sexy názvem Láska, sex a lajničky. Hodně humoru trochu drsnějšího ražení byl myslím dobrý start do posledního dne. Na hlavní stage to skvěle rozjeli Ska’N’Daal music ensemble, po nich výborní Green Småtroll a slušně našlápnutý Drunken Boomerang. Na malé stage v neděli řádili hlavně milovníci hard coru, výborní byli například X-core.

Jedu, ale nechce se mi
Původně jsem měl vyjíždět ku Praze ve tři. Nakonec jsem jel v sedm, protože se mi opravdu, ale opravdu nechtělo. Mighty sounds je pro mě vrcholem festivalové sezóny. Jednoznačně. Letošní návštěva kolem deseti tisíc lidí překvapila asi všechny. To je na takovýhle žánrový festival opravdu hodně. Nějak mě nenapadá nic, co by se dalo festivalu vytknout. Pohodoví lidé, výborná organizace (s věcmi jako velmi brzy zaneřáděné záchody, fronty u vchodu způsobené nezbytnými osobními prohlídkami a několika dalšími drobnostmi se musí vždycky počítat), pohodová ochranka (žádné agresivní plešky, ale nenápadní profíci), prostě samá pozitiva. Jasně, že několik drobných nedostatků se vždycky najde. Ale nejsou-li zásadní, neotravují-li vám neúměrně život, je zbytečné se nad nimi pozastavovat. Prostor pro zlepšení tady vždycky je, ale pokud by tohle byla recenze a já měl udělit procenta, dostaneme se určitě minimálně na 90%. Nemůžu si pomoct. Už teď se těším na příští ročník. Díky dámy a pánové organizátoři.


:: Fotogalerie ::
foto: Mighty sounds 2007 foto: Mighty sounds 2007 foto: Mighty sounds 2007 foto: Mighty sounds 2007 foto: Mighty sounds 2007 foto: Mighty sounds 2007 foto: Mighty sounds 2007

další články seriálu Letní fesťáky 2007



© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.