Hned první den přišla nepříznivá zpráva, že nevystoupí jedna z hlavních hvězd, a to Gogol Bordelo, neb se chystají na Live Earth vystoupit s Madonnou. Škoda. Další velkým lákadlem byli The Killers, kterým zapadl kamion s aparaturou a zbrzdili tak program jednoho celého stage. Navíc mi nechutnalo žádné jídlo, co jsem si první den na festivalu dala, a stýskalo se mi po Brodě… The Killers mi připadli jako dost nafoukaná parta, ani se nepřivítali s publikem, natož že by se pokusili o nějaký kontakt, byť slovní. Proto jsem se přesunula jinam, na vynikající a o hodně divočejší německé The Beatsteaks, a trochu se uklidnila.
Po propršené noci přišlo trochu jasnější ráno. Druhý festivalový den začala švýcarská grungeová kapelka Navel. Dala jsem si ke snídani nudle, co mi chutnaly, a svět byl krásnější. Kromě tradičních hostů festivalu, jako jsou Znouzecnost, Mňága & Žďorp, Gaia Mesiah nebo NVÚ, se objevovaly méně známé formace, jako byly například ruští etno Deti Piccasso. Ovšem hlavním hřebem dne bylo vystoupení Jaroslava Uhlíře a Tří sester. Každý punkáč, ba i ten nejdrsnější vyznavač hard coru, si přišel zapogovat na písničky z dětství, a kotel větší než na nějakém zahraničním headlinerovi zpíval sborem „krávy, krávy, jak si vlastně povídáte…“. Tohle byl pro mě neopakovatelný zážitek, který se nestává každý den. Potom jsem začala řešit dilema, jestli se vydat na The Locos, což jsou bývalí členové španělské skačkové formace SKA-P, nebo na švédské punkové The Hives. Jelikož byl časový skluz na jednom z pódií, stihla jsem nakonec oboje. Jeden z hangárů letiště mi umožnil výhled na vřící kotel skačkařů, kteří jak jedna duše hopsali a tančili. The Hives trochu propršeli, což lidem asi moc nevadilo. Bylo to veselé, ale už jsem cítila, že jsem trochu unavená. Nakonec jsem se šla ještě podívat (přes celý areál, což byla docela túra) na United Flavour, ale už jsem je nestihla do konce. Ač jsem se chtěla ještě podívat na Sunshine, musela jsem jít spát, nožky z poga znavené mě již neunesly. Jednoznačně nejnašlápnutější den Rock For People tak pro mě skončil.
Pátek chystal pro návštěvníky opět spoustu vychytávek, ale jednoznačně nejroztomilejší bylo vystoupení Hany Hegerové, která prostě chytne za srdce každého. Večer jsem měla v plánu stihnout britské punkáče Toy Dolls, ale jaksi jsem se zasekla na jejich krajanech Basement Jaxx. Tahle parta neměla chybu! Každá píseň byla v jiném stylu. Během koncertu jste mohli slyšet drum and basse, hip hop, r’n’b, elektro punk, ska a dalších milion druhů muziky okořeněné parádní show. Prostě jsem se nemohla odtrhnout. Když končili, smutně a unaveně jsem se odvlekla na Plexis a zakončila tak celý festival punkově. Když jsem pak usínala zakuklená ve spacáku a u hlavy hráli Skyline, nemohla jsme si přát víc.
Rock For People v Hradci Králové nebyl co do atmosféry takový jako v Českém Brodě. Snad se to příště i s počasím povede lépe. Přesto - pořadatelé dovezli vynikající kapely a skvěle tak vytrhli z nudy a šedi téměř 20 000 lidí.
