„Když nám přišla tato zpráva, zastavilo se nám téměř srdce - měsíc před festivalem u takového hudebníka, o kterého jsme se snažili dlouhá léta, to je velká rána,“ říká Zlata Holušová, ředitelka festivalu. „Podařilo se nám ale díky obrovskému úsilí a přímluvě samotného Youssou N´Doura najít více než důstojnou náhradu – fenomenálního malijského zpěváka Salifa Keitu,“ pokračuje. V tuto chvíli jde o jeho jediný letošní evropský koncert, Salif Keita v současné době totiž vůbec nevystupuje a ani v létě nebude na žádném turné. „Jeho sedmnáct hudebníků budeme do Ostravy svážet z Mali a mnoha dalších zemí, díky tomu půjde o finančně velmi náročný koncert,“ doplňuje Zlata Holušová.
Salif Keita nahradí Youssou N´Doura v programu festivalu v sobotu 16. července večer. Jeho nezaměnitelný hlas měli příležitost poprvé slyšet návštěvníci Colours of Ostrava v roce 2006, od té doby u nás nevystoupil. „Za tuto změnu se všem fanouškům omlouváme, budeme se určitě snažit příští rok Youssou N´Doura přivézt,“ uzavírá Zlata Holušová.
Salif Keita - jeden z nejfenomenálnějších hlasů planety.
Vstoupil do života jako prokletý a nechtěný albín, odvržený vlastní rodinou. V Mali lidé totiž věří, že albíni přinášejí smůlu a nemoci. Rozhodnutím vydat se na hudební dráhu ale proti sobě popudil své okolí daleko víc. Pochází z královského rodu Sunjata Keity, zakladatele bájné malijské říše a coby zpěvák se najednou ocitl mezi grioty, profesionálními západoafrickými hudebníky, patřící mezi nejnižší společenskou kastu, což bylo pro šlechtického potomka neodpustitelné. Čelil nepřátelství i ze strany samotných griotů, aby jim zanedlouho dokázal, že svůj úmysl stát se hudebníkem nevnímá jako vykoupení, nýbrž jako životní cíl.
V 60. letech se stal členem dvou nejvlivnějších malijských orchestrů – Rail Band a Les Ambassadeurs – v nichž se podílel na zrodu moderní africké hudby. Jako jeden z prvních dokázal vidět za horizont: v roce 1987 natočil v Paříži přelomové album Soro, na němž definoval nový styl afropop. Ve sloučení elektronických nástrojů a nejmodernějších nahrávacích technologií s tradičními nástroji spatřoval možnost představit africkou hudbu v plné síle a zároveň ji dál rozvíjet, ať už po rockovém nebo popovém způsobu. Spolupracoval s Carlosem Santanou, Joe Zawinulem, Wayne Shorterem, Living Colour, Bonnie Raitt nebo avantgardistou Ryuichi Sakamotou a podílel se na celé řadě významných projektů.
Ke kořenům z nichž vyšel, oproštěný od elektroniky, se vrátil s vysoce ceněnými a úspěšnými alby Moffou (2002) a M´Bemba (2005) rozezvučenými pouze dřevenými loutnami, loveckými harfami a perkusemi. Se vším všudy na nich překonal sám sebe a donutil publikum po celém světě i na Colours ustrnout, sklonit se před jeho nezpochybnitelnou tvůrčí i hlasovou genialitou. Za celoživotní zásluhy pro africkou hudbu mu v roce 2004 udělili významnou cenu Kora Awards, africkou obdobu americké Grammy, na níž byl několikrát nominován.
Veřejnými, natož politickými apely Salif Keita vždy šetřil. Na předloňském albu La Différence ale povstal s nesmlouvavou osobní zkušeností podpořenou výzvou k zastavení diskriminace albínů. Lidsky a muzikantsky velmi přesvědčivé album obdrželo ve Francii tu nejvyšší hudební cenu Victoires de la Musique. Čím blíž ke stáří, přerůstá Keitova obdivovaná ekvilibristická hlasová pružnost v moudrou naléhavost. Sálá emocemi jako nikdy předtím a dokládá, že patří k největším žijícím umělcům Afriky.
Yamore
Moussoolou
Africa
Zdroj: tz
