Prodaná nevěsta s ženským rukopisem

FiftyFifty, společenský magazín.
Prodaná nevěsta s ženským rukopisem na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Prodaná nevěsta s ženským rukopisem

FiftyFifty
Share
 >  > 

Prodaná nevěsta s ženským rukopisem

Prodaná nevěsta s ženským rukopisem

Zkuste jen tak pro zajímavost někdy udělat anketu a ptejte se náhodných kolemjdoucích, který operní titul je napadne jako první. Kápnete-li na Čecha, dá se předpokládat, že na Vás vyrukuje se dvěma slovy: „Prodaná nevěsta“, ale možná si vystačí jen s jedním: „Prodanka“.


Kousek z Prodanky slyšel snad každý Čech. A pokud neslyšel, tak o ní jistě někdy alespoň něco zaslechl. Prodaná nevěsta skladatele Bedřicha Smetany je již od dob svého vzniku označována za národní operu, a tudíž nikdy na delší čas nemizí z repertoáru pražských i oblastních divadel.

O to větší nároky jsou ovšem logicky kladeny na inscenátory a umělce, kteří se podílejí na vzniku nových nastudování. Vkusně uchopit notoricky známou klasiku se zdá být stále složitější. I proto jsem šla do pražského Národního divadla na veřejnou generálku s řadou obav. Ty se záhy ukázaly jako zcela zbytečné.

K nastudování Prodané nevěsty byla pozvána žena - mladá režisérka Magdalena Švecová. Národní divadlo k jejímu pojetí uvedlo: „Svým inteligentním, žensky něžným a hloubavým citem i originálním divadelním viděním dokáže odhalit skryté či opomíjené hodnoty i v dílech klasického repertoáru.“ S tímto konstatováním se já mohu po návštěvě veřejné generální zkoušky dne 23. září 2008 jedině ztotožnit a s chutí dodávám, že novou sezónu 2008/2009 zahájí naše První scéna vskutku skvostnou premiérou.

Konečně jsem se dočkala inscenace, která dokazuje, že respektování a následování tradice nečiní z představení mrtvý muzeální kus odsouzený k zatracení a rychlému zapomnění. Prodaná nevěsta v režii Magdaleny Švecové dýchá životem a oplývá živelností i vřelostí, kterou v posledních letech na našich operních scénách marně hledám...

Kostýmy Zuzany Přidalové zřetelně odstiňují pracovní a slavnostní část dne i společenské postavení jednotlivých postav. Na jevišti doslova září. Nejlépe vyniknou při tanci - bílé spodničky vykukují pod barevnými roztočenými sukněmi. Copatá Mařenka v červených šatech se světlou blůzou a šněrovačkou nepůsobí jako primadona, ale přirozeně zapadá mezi své vrstevnice. Člověk místy až ustrne nad vyšňořeným nemotorným Vaškem a jeho vyfintěnými rodiči v bohatě zdobených róbách. Roztomile vypadají malé děti v prostém oblečení.

Scéna Petra Matáska vystavěná na principu stohu vyznívá nekomplikovaně, ale přesto efektně, stejně jako choreografie Ladislavy Košíkové. Sluší se doplnit, že dramaturgem nové inscenace je Ondřej Hučín. Sečteno a podtrženo, vše ladí dohromady a divákovi se nabízí pohled na  pestrobarevný obrázek, který má svůj hluboký půvab a působivost.

Hudební nastudování výtečného dirigenta Ondreje Lenárda přináší okamžiky, při nichž se publiku, především během mistrovské Smetanovy předehry, dozajista tají dech. Také obsazení sólistů slibuje několik pozoruhodných kreací. Pavla Vykopalová mě v roli Mařenky mile překvapila nejen sympatickým zjevem, snahou o dobře srozumitelnou češtinu, ale především vřelým projevem, kterým se jí podařilo obecenstvo dojmout. Nádherně prozpívala, a z hloubi duše procítila, kupříkladu těžkou frázi: „Sám přísahal, že celý svět by obětoval za mne, za mne, za mne…“.

Jejím partnerem v úloze Jeníka byl hlasem i postavou robustní slovenský tenorista Miroslav Dvorský. Basista Luděk Vele se zdá být s dohazovačem Kecalem doslova sžitý. Podobně je na tom i Jaroslav Březina s opečovávaným Vaškem, pro něhož se stal koktavý klučina hledající útočiště kolem máminy sukně, troufám si soudit, životní rolí.

Z dalších pěvců nepochybně zaujme například Ivan Kusnjer coby Krušina a pozornost upoutá i koketní Esmeralda v podání půvabné Kateřiny Kněžíkové. Na představení se dále významně podílí orchestr a sbor opery Národního divadla, Divadlo Continuo pod vedením uměleckého vedoucího Pavla Šťourače, tanečníci a členové Kühnova dětského sboru.

Hlediště se ve středu dopoledne dne 23. září zaplnilo řadou zvědavců, kteří nechtěli čekat až do premiéry. Národní divadlo pro ně již tradičně připravilo v rámci veřejné generální zkoušky výhodné ceny vstupenek, které potěší hlavně důchodce, studenty, ale i rodiny s dětmi, jimž lze nové nastudování národní opery vřele doporučit.

O přestávkách jsem potkávala spokojené diváky. Na jejich tvářích nebylo vidět pohoršení, ani rozpaky, jak tomu bohužel nezřídka bývalo u předešlé pražské inscenace Prodané nevěsty. Na chodbách se vesele švitořilo: „Je to hezké, že? Ano, moc se nám to líbí.

Zaplaťpánbůh, že po skončení představení si tentokrát může divák oddychnout a uznale pronést stylovou větičku: „Dobrá věc se podařila,“ případně: „Proč bychom se netěšili, když jsme v Národním divadle byli konečně svědky krásné Prodanky…“.

Premiéry: 25. a 26.9.2008 v 19:00 hodin v ND
Nejbližší představení: 6. a 14.10.2008 v 19:00 hodin

Osoby a obsazení
:
Krušina: Roman Janál / Ivan Kusnjer
Ludmila: Jitka Soběhartová / Yvona Škvárová
Mařenka: Dana Burešová / Petra Šimková / Pavla Vykopalová
Mícha: Aleš Hendrych / Miloslav Podskalský
Háta: Lucie Hilscherová / Lenka Šmídová
Vašek: Jaroslav Březina / Václav Lemberk / Aleš Voráček
Jeník: Jaroslav Březina / Tomáš Černý / Miroslav Dvorský
Kecal: Zdeněk Plech / Luděk Vele
Principál: Vladimír Doležal / Jan Ježek
Esmeralda: Marie Fajtová / Kateřina Kněžíková
Indián: Martin Matoušek / František Zahradníček

Podrobnosti: www.narodni-divadlo.cz






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.