Ve stylu Alfonse Muchy

FiftyFifty, společenský magazín.
Ve stylu Alfonse Muchy na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Ve stylu Alfonse Muchy

FiftyFifty
Share

Ve stylu Alfonse Muchy

Alfons Mucha významně ovlivnil světové umění sklonku 19. století a zařadil se k nejslavnějším představitelům období secese. Během svého úspěšného pařížského působení razil myšlenku nového dekorativního umění, které si díky popularitě moravského rodáka vysloužilo pojmenování „Styl Mucha“…

Alfons Maria Mucha se narodil dne 24. července 1860 v Ivančicích. Moravský rodák byl synem soudního úředníka Ondřeje a jeho druhé manželky Amalie. Zajisté se nespletete, pokud budete předpokládat, že již od dětství neomylně tíhnul k výtvarnému umění, ovšem opomenout přitom nesmíte ani jeho talent hudební.

Po studiích na Slovanském gymnáziu v Brně se mu nepodařilo nastoupit na Uměleckou akademii do Prahy, z tohoto důvodu začal pracovat jako úředník v Ivančicích. Zanedlouho se rozhodl spolupracovat s vídeňskou společností, pro kterou tvořil divadelní dekorace.

Roku 1885 zahájil studium na mnichovské Akademii umění a těšil se významné podpoře hraběte Khuen-Belassiho. Záhy přesídlil do Paříže, kde se dále vzdělával a dostal vzácnou příležitost uplatnit své schopnosti. Na živobytí si vydělával například ilustrováním učebnic či populárních románů pro tamní nakladatelství.

Zlomový okamžik jeho kariéry přišel až s nabídkou na vytvoření plakátu ke hře „Gismonda“ od Victora Sardou pro Divadlo Sarah Bernhardtové. Božská diva Sarah patřila k velmi vlivným a obdivovaným ženám. Muchovým výtvorem byla natolik zaujata, že mu nabídla výhodnou spolupráci. Během šesti let pro ni pak moravský rodák vytvořil řadu zajímavých plakátů.

V únoru 1897 uspořádal svou první samostatnou výstavu v galerii Bodiniére v Paříži, během níž prezentoval celkem 107 prací. Na tuto akci navázal hned v květnu rozsáhlou výstavou v Salon des Cents. Roku 1899 přijal pověření Rakousko-Uherské vlády k účasti na světové výstavě v Paříži.

Nový druh umění pronikl do každodenního života a jméno Alfonse Muchy s ním bylo neodmyslitelně spjato. Secese tvořila módu a životní styl přelomu 19. a 20. století. Významně se prosazovala v architektuře, výtvarném umění, literatuře i v užitém umění. Zásadní znaky tohoto slohu představovala výrazná ornamentálnost, plošnost i záliba v neobyčejných barvách a estetickém využití rozličných materiálů. Secese těžila z neobvyklých barevných odstínů, které vázala dle principu harmonie a kontrastu, přičemž vycházela přímo z přírodních motivů.

Mucha se svou tvorbou zařadil k hlavním představitelům secese a stal se miláčkem Paříže. Dlouho působil především jako autor maleb, jejichž ústředním tématem byla charakteristicky pojatá žena s květinami. Později se upnul na myšlenku vytvoření rozsáhlého díla, které na základě svého bytostného vlasteneckého cítění pojmenoval „Slovanská epopej“. K realizaci této představy mu měl dopomoci pracovní pobyt v Americe. Za oceánem potkal vlivného průmyslníka. Charles R. Crane se zavázal celý projekt financovat.

Roku 1909 stanul Mucha opět na rodné moravské půdě a plně se začal věnovat studiu slovanských národů proto, aby byla práce na jeho projektu co možná nejdokonalejší po všech stránkách. Pečlivost byla základním rysem Muchovy umělecké činnosti. Cyklus velkých pláten z historie slovanských národů maloval na zámku Zbiroh. Epopej byla dokončena roku 1928. V současnosti se cyklus nachází na zámku v Moravském Krumlově.

Ihned po postavení českého secesního klenotu – Obecního domu v Praze – posloužil Mucha svým uměním k výzdobě interiéru. Práci věnoval českému lidu, a to na základě upřímného vlasteneckého smýšlení. Pro nově vzniklý Československý stát pracoval na návrhu známek, českých bankovek i celé řady dalších významných zakázek.

Roku 1921 proběhla v Brooklynském muzeu v New Yorku úspěšná výstava Muchových děl. Autorovu práci násilně přerušila až okupace. Světově uznávaný umělec byl jako jeden z prvních vystaven výslechům gestapa. Podlomené zdraví urychlilo jeho odchod z tohoto světa. Zemřel dne 14. července 1939. Pohřben byl na vyšehradském hřbitově v Praze.

Nejzdařilejší díla Alfonse Muchy byla za jeho života obdivováno a velmi ceněna. Fascinující je, že ani v současnosti tyto výtvarné klenoty neztratily nic ze své originální, podmanivé krásy…

Zdroj: www.mucha.cz, http://io.pinknet.cz/~malin/






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.