Taliesyn: Zvesela!

Taliesyn natočil 14 písní  alba Zvesela! ve zlínském studiu „V“ během 14 dnů. Kapele se nadále daří nedržet se jediného stylu, takže se sice ještě ve třech písních vrací k ostrovnímu folku baladami Black Is The Colour a Lord Franklin a odrhovačkou The Cobbler. Vedle těchto skladeb zařadila ale i 5/4 blues I Just Can't Keep From Crying a námořnický žalozpěv Sally Free and Easy, výpravnou epopej s barokní vsuvkou Sentimentality, skopičinu Výčepní, z jejíhož textu pochází i název alba "Zvesela!", temnou Dead Travel Fast, dva ohlasy českého folklóru Bosé tělo a Viselec, lehce oplzlou latinku Husy... a album končí písní Café, která jako jediná pochází ze života a je tedy i třeskutě dojemná.  

Pražská skupina, pojmenovaná podle legendárního velšského básníka Taliesyna, vznikla na konci 90. let s ambicí navázat na to nejlepší ze západní folkové scény let šedesátých a sedmdesátých. Největší vliv na její hudbu tehdy měla pozapomenutá britská formace The Pentangle, v průběhu let však Taliesyn zaznamenal zásadní odklon k osobité folkrockové fúzi, kombinující vlivy lidové hudby, folku, blues, jazz i rocku. To i díky personálním změnám mezi debutem – Jižní Amnésie 2007 – a albem Zvesela!.

křest CD Zvesela! - 7.2.2011 v Malostranské besedě


Rozhovor s Janem Bičovským (Taliesyn)
1. Od Jižní Amnesie jsou to tři roky, je u Taliesynu něco nového?
Vlastně skoro vše - polovinu kapely tvoří noví hráči - na basu Filip Benešovský, na klávesy Jirka Neužil a na bicí Radim Chrobok. S novými členy je znatelnější příklon k jazzu a experimentům se zvukem, také instrumentální možnosti kapely jsou nyní vynikající. Nová deska je také přirozeně nová a na ní nové písně (třebaže některé vznikly ještě v minulém tisíciletí - jen se na ně dřív nedostalo).

2. Nová deska s názvem Zvesela, ironicky nebo vážně? A proč zrovna tento název.
Zvesela! pochází z textu písně Výčepní a protože převaha skladeb na desce je pochmurně introspektivní, je název zcela na místě.

3. Hlásáte odklon od ostrovního folku, proč? Už Vás neoslovuje?
Neoslovuje nás panáčkování v brčálových rajtkách a pidlikání stále stejných dvou akordů a deseti nápěvů jednou se zobcovou flétnou a podruhé s rozsypanými bramborami. Ostrovní folk ražení the Pentangle nebo John Martyn je pro nás nadále inspirací. Nejde totiž ani tak o to, že se rozhlížíme dál než k Ostrovům, což jsme dělali odjakživa (ostrovní vlivy bych ohodnotil asi tak na 20%), ale spíš o to, že ta "ostrovní" muzika nejsou jen irské balady a tance na způsob ministerstva švihlé chůze. Zejména britský - anglický folk jako kdyby pro Čechy neexistoval. Prostě harfičky a zamlžený zrak nejsou nic pro nás.

4. Jakou cestou se tedy teď vydá Taliesyn?
Doufám že cestou větší syrovosti a přímočarosti - ale jsem jen šestina kapely, tak se uvidí. Na desce se nám to podařilo.

5. Proměnily se koncerty?
Ano - více kašpaříme a mezi hráči je nejlepší souhra za celou historii kapely, takže si hraní užíváme. Naneštěstí ho není tolik, kolik bychom si přáli, ale blýská se na lepší časy.



Zdroj: tz Indies Scope