Sestry Kelarovy a další nová CD z Indies Scope

FiftyFifty, společenský magazín.
Sestry Kelarovy a další nová CD z Indies Scope na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Sestry Kelarovy a další nová CD z Indies Scope

FiftyFifty
Share

Sestry Kelarovy a další nová CD z Indies Scope

Za posledních 15 let žádný jazzový koncert nevyprodal velký sál Lucerny, povedlo se to až sestrám Idě Kelarové a Ivě Bittové s jazzovou formací Jazz Famelija a jejich hostům.

Benefiční koncert sester IvyIdy se uskutečnil 5. ledna 2008 ve velkém sále pražské Lucerny. Jednalo se o exkluzivní, jedinečnou hudební událost dvou předních osobností české hudby s mezinárodním renomé. Sestry se vůbec poprvé sešly na společném koncertě, kde zpívaly výhradně klasické jazzové standardy jako jsou Georgia on My Mind, Gloomy Sunday, My Funny Valentine a další. Na pódiu vystoupilo na 20 účinkujících, vesměs předních jazzmanů z ČR a SR. Jako host se představil také jeden z nejlepších kontrabasistů na světě, český rodák George Mraz z New Yorku. Koncert byl připomínkou zlatých časů Lucerny, noblesně laděný do stylu retro.

Užít si tento mimořádný jazzový večer máte nyní i vy. Koncert byl zaznamenán na DVD a od 20. října 2008 je prodeji. DVD distribuuje Indies Scope records a zisk z prodeje DVD poputuje na konto občanského sdružení MIRET, které realizuje projekty pro talentovanou romskou mládež. Podpora o.s. MIRET je také hlavním důvodem, proč obě sestry i další účinkující s koncertem a jeho vydáním na DVD souhlasili. DVD zaznamenává vůbec první společný projekt dvou neobyčejně a zcela odlišně muzikálních sester. Iva Bittová, momentálně působící v USA, k tomu dodává: "Setkání s mou sestrou Idou a skvělými muzikanty v Lucerně, bylo pro mne také oslavou našeho celoživotního muzicírování."
Celé pojetí bylo inspirováno velkými jazzovými koncerty, které se pořádaly v 50. a 60. letech minulého století v Americe. Tomu byla přizpůsobena i stavba scény, světelná a hudební režie i styl obrazového záznamu koncertu pro DVD. Režisérem DVD byl Šimon Koudela, hlavním kameramanem Jan Baset Stříteský.

Pro hudební fajnšmekry přinášíme zpod pokliček distributorské kuchyně Indies Scope records ještě něco málo na ochutnání:
Dengue Fever – Venues On Earth

Kalifornské kapele Dengue Fever vévodí krásná a drobná kambodžská pop star Ch’hom Nimol. Kapelu založili koncem 90. let kalifornští bratři Ethan a Zac Holtzmanové, klávesista a kytarista s vizáží ZZ Top a zálibou především v psychedelickém rocku druhé poloviny 60. let. V kambodžské komunitě v kalifornském Long Beach si vyhlédli Chhom Nimol, dívku z hudební rodiny, které se podařilo před Rudými Khmery* emigrovat do Thajska. Hudba Dengue Fever, jak ji prezentují na albu Venus On Earth, mluví srozumitelným jazykem – je totiž silně ovlivněný kalifornským surfem a psychedelií, a promítá se do něj i filmová hudba Bollywoodu.

*Vedle Hitlera a Stalina jeden z nejkrvelačnějších diktátorů 20. století, kambodžský šéf Rudých Khmerů Pol Pot, vyvraždil nebo hladem utýral za pouhou pětiletku své vlády mezi lety 1975-79 skoro polovinu obyvatelstva. Mezi prvními šli na popraviště představitelé kultury. Ta byla jako buržoazní přežitek zakázána. Dnes už je v hlavním městě Phnompenhu z nejstrašnějšího vězení Tuol Sleng muzeum genocidy a v zemi funguje jakž takž demokratický systém. A některé hvězdy popmusic se rekrutují z řad nové generace bývalých kambodžských emigrantů.


Big Blue Ball – Big Blue Ball
Nahrávání dlouho očekávaného alba Big Blue Ball probíhalo na legendárních Recording Week´s setkáních Petera Gabriela v jeho Real World Studios. Když se mluví o dlouho očekávaném albu, tak tentokrát je to opravdu dlouho očekávané, počátek natáčení se datuje v roce 1991. Album Big Blue Ball (dále již jen BBB) produkovali Peter Gabriel, Karl Wallinger (of World Party, Waterboys) a Stephen Hague (Pet Shop Boys, OMD). V 11 skladbách je možné slyšet hvězdné muzikanty a zpěváky, jako je Peter Gabriel, Karl Wallinger, Sinead O’Connor, Natacha Atlas, Iarla Ó Lionáird a James McNally (oba z Afro Celt Sound System), Papa Wemba, Justin Adams, Jah Wobble, Billy Cobham, gospelové seskupení the Holmes Brothers, vynikající flamencový kytarista Juan Canizares, japonský percussionista Joji Hirota, a mnoho dalších...celkem 75 umělců z více než 20 zemí.
Na BBB se s přestávkami pracovalo 18 let a základem se stali nahrávací dny v letních měsících v letech 1991, 1992 a 1995. Vzniklo obrovské množství materiálu natočeného na pásy zvukovým mistrem Richardem Chappellem. Které bylo nutné utřídit, zpracovat a dát mu výsledný tvar. Přesto si říkáte, proč to trvalo osmnáct let?

Už v roce 1995 právě Karl Wallinger věděl, že dokončení projektu nebude vůbec jednoduché. „Měli jsme spoustu opravdu dobrých nahrávek a stop a všechny jsme chtěli výužít v našem projektu. Ale nevěděli jsme, jak to dát dohromady.“ A Richard Chappell potvrzuje, že při posledním nahrávání v roce 1995 „se nahrávalo téměř vše, včetně pokládání prkýnka na toaletě, dokud jsme nezaplnili všechny nahrávací pasy, které jsme měli a dokud bylo místo na policích pro nahrávky.“ Po tomto posledním nahrávání, přišel Stephen Hague a pečlivou prací vše setřídil a zpracoval všechen ten „nepořádek“. Toto třídění a zpracování těchto syrových a hlasitostně naprosto nesourodých materiálů navíc provázela digitalizace a to s maximální péčí. Výsledkem bylo, že až v roce 2007 mohl být požádán o finální mix Tchad Blake (Peter Gabriel, Tom Waits, American Music Club ad.)
Samozřejmě, ještě před finálním mixem se ukázalo, že takové množství hudebního materiálu musí dostat nějaký tvar a po pečlivém zvažování se rýsovalo celkem 16 až 17 skladeb. Nakonec na albu BBB našlo místo 11 skladeb v celkové délce přes 59 minut.


Dub Colossus – in A Town Called Addis
Debutové album kombinuje zlatá léta ethiopských beatů a jazzu spolu s dub reggae stylem kapel z počátku 70. let jako jsou Abyssinians, Mighty Diamonds a častečně i  Sun Ra! Aneb hudba kde dub se setká s „dreamy blues, hypnotic grooves, jazz piano and driving funk brass“.
Dub Colossus přináší neobyčejné, ale málo známé etiopské hudební dědictví na nahrávce v provizorním studiu v centru města Addis Abba, kde se Dub colossus během léta 2006 setkával s místními muzikanty a spolu tvořili hudbu s odkazy na etiopskou kulturu. Finální dokončování nahrávky proběhlo v Real World studiích. Jedná se o unikátní mix dub, tradiční africké hudby a experimentálního reggae.
Za projektem Dub Colossus in A Town Called Addis stojí Nick Page. Spoluzakladatel kapely Transglobal Underground (1990), kde se spolu podílel na vzniku šesti alb, od roku 1997 ho bylo možné spojovat s projektem Temple of Sound, kde se potkal s  Neilem Sparkesem.

Koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let, nezažívala Etiopie šťastné časy, represivní režim pod vedením Mengistu, nedával mnoho nadějí do života tamějších obyvatel a právě v tom dusném období začala vznikat úžasná „květinová“ hudba, která postupně zasahovala do dalších koutů světa. Současná hudba Ethiopie čerpá stále z období sedmdesátých let a je právě velmi dobře slyšitelná v produkci Dub Colossus - snové blues, hypnotické grooves, jazzové piano a opravdu dobrý funk brass.


Zdroj: Indies Scope, tz






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.