Luciano Pavarotti se narodil v italské Modeně dne 12. října 1935. Jeho otec Fernando pracoval jako pekař a zároveň amatérsky zpíval. Mladý Luciano Pavarotti miloval sport. Jeho největším kamarádem z dětství byla Mirella Freni, pozdější věhlasná sopranistka, s níž se nejednou setkal na operních pódiích.
Po velmi intenzivním dlouhodobém studiu zpěvu debutoval roku 1961 v operním divadle v Reggio Emilii jako Rudolf v Pucciniho opeře „La Bohème“ – tato role pro něj byla osudová a provázela ho celým životem. Rudolfem vstoupil roku 1967 do Metropolitní opery v New Yorku, na jejíchž prknech vytvořil nespočet fascinujících kreací – dlouho se mluvilo například o jeho veleúspěšném účinkování v Donizettiho opeře „Dcera pluku“. Rudolfa ztvárnil také v prvním přímém přenosu z Metropolitní opery v New Yorku v březnu 1977.
Pavarotti se nebránil vystoupením v televizi, ba právě naopak. Zúčastnil se mnoha galakoncertů a show. Spolupracoval nejen s operními kolegy – především José Carrerasem a Placidem Domingem – ale také s popovými a rockovými osobnostmi. Koncerty tří tenorů se těšily nebývalé oblibě a záznamy z vystoupení šly doslova na dračku, stejně jako nahrávky, na kterých se podílel. Výtěžky z koncertů podporovaly charitativní akce.
Megakoncerty pod širým nebem v atraktivních lokalitách Londýna či New Yorku dokázaly přitáhnout neskutečné množství diváků, kteří se táhli za zářivým, svěžím a technicky dokonalým hlasem italské operní legendy a nebo alespoň sledovali show prostřednictvím televizních obrazovek. Nepřehlédnutelný, pověrčivý zpěvák s velkým bílým kapesníkem v ruce a zahnutým hřebíkem v kapse působil na obecenstvo doslova jako magnet a s přehledem trumfnul nejednu populární star.
Luciano Pavarotti miloval svou rodnou řeč a specializoval se zejména na italský repertoár. Ovšem rozsah jeho působení byl nebývalý, takže si mnohdy udělal výlet i do oper v jiných originálních jazycích. Vyjmenovávat role, které dokonale uchopil a přiblížil divákům, nemá smysl. Bylo jich mnoho a každý si v nich jistě dokáže najít tu, která ho osloví a inspiruje…
Posluchači v České republice mohli tohoto operního pěvce naposledy naživo slyšet roku 2005, kdy Pavarotti během svého druhého koncertu v Praze vyprodal 10 000 míst vysočanské arény. Na operního pěvce jistě nebývalý výsledek…
Legendární pěvec se rozloučil s veřejností počátkem loňského roku při zahajovacím ceremoniálu zimních olympijských her v Turíně. Zpíval svou slavnou Pucciniho árii prince Kalafa „Nessun Dorma“. Ke konci života ještě vyučoval zdarma operní zpěv v Modeně.
Zdálo by se, že vše kolem slavného Itala bylo krásné, úspěšné a dokonalé – ovšem to by snad ani nebyl lidský život. I ty nejobdivovanější občas provází smutek, úzkost, pochyby a samota. Své o tom jistě věděl i Luciano Pavarotti, který svůj život dokázal naplnit nádhernou hudbou a zvítězit – přesně tak, jako jeho princ Kalaf bojující o lásku kruté princezny Turandot…
Nám, kteří z umění Luciana Pavarottiho čerpáme vlastní inspiraci a radost, nezbývá než poděkovat za jeho krásný zpěv – čili za jeho bel canto.
A jak končí knížka o slavném italském tenoristovi?
„Proč vlastně ukončovat tak krásný příběh? Povídku, kde se lidé jeho ražení k nerozeznání podobají mytologickým hrdinům. Bytostem, které nejsou bohy, ale ani pouze lidmi, nýbrž umělci, bez nichž si nedovedeme představit své snění. „Ztratil jsem svou Eurydiku,“ naříká Orfeus po ztrátě milované družky. A co bychom si počali my bez Luciana?“
Ukázky:
Puccini: Turandot - Kalaf - Pavarotti
Puccini: Turandot - Kalaf - Tři tenoři
O sole mio: Pavarotti and Bryan Adams
Zdroj: http://tenoriste.kvalitne.cz/pavarotti.html
