Nádraží Praha-Bubny v červnu - jedinečná alternativní scéna a galerie

FiftyFifty, společenský magazín.
Nádraží Praha-Bubny v červnu - jedinečná alternativní scéna a galerie na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Nádraží Praha-Bubny v červnu - jedinečná alternativní scéna a galerie

FiftyFifty

Magazín FiftyFifty.cz doporučuje soutěže.info [probíhající online soutěže]


Share
 >  > 

Nádraží Praha-Bubny v červnu - jedinečná alternativní scéna a galerie

Kulturně - kulturní očko

Nádraží Praha-Bubny v červnu - jedinečná alternativní scéna a galerie

Hudbou, hlasy, pamětí i jinakostí. Tím vším ožije koncem června nádraží v Praze-Bubnech, které se od 21. do 25. června promění v alternativní kulturní scénu.

Nádraží Praha-Bubny v červnu - jedinečná alternativní scéna a galeriezoom

„Bubenský slunovrat“ nabídne publiku koncerty, divadlo, happening i vernisáž výtvarných děl. Vystoupí na nich „jiní“ umělci – osobití muzikanti, divadelníci a další špičkoví umělci, kteří nejsou součástí hlavního proudu. Přesto právě oni dotvářejí hlas, rozmanitost i dobrý tón společnosti, která chce zůstat demokratická a otevřená všem. V Bubnech tak vystoupí třeba věhlasný divadelní soubor Farma v jeskyni s představením Čekárna, famózní zpěvačka Ridina Ahmed, zpěvák a akordeonista Mário Bihári se skupinou Bachtale Apsa, kapela Allstar Refjúdží Band nebo zpěvačka Irena Budweiserová. Vstup na všechny akce bude zdarma, pouze na divadelní představení Čekárna je nutná registrace předem.

Nádražní budova, její okolí i kolejiště, odkud za druhé světové války odjížděly transporty židů, se na pět dní stane místem pro koncerty, divadlo, setkávání, semináře či výtvarnou dílnu. Akci propojující opuštěný industriální prostor s živým okolím města zde pořádá společnost Památník Šoa. Ta Bubenský slunovrat letos opět partnersky provázala s festivalem United Islands of Prague.

 „V nabídnutém programu rozvíjíme téma jinakosti. Divadelníci, hudebníci nebo výtvarní umělci, kteří jsou očividně jiní - někdy jsou z jiného světadílu nebo jsou jiné rasy, někdy jsou i mentálně či fyzicky postižení. Reprezentují tak skupiny, které byly v době nacismu určeny k odsunu do nevědomí a do nebytí. Obnovování historické paměti, ale i energie, kterou sem chceme živým uměním vrátit, je to, co nás v tomto prostoru dlouhodobě zajímá,“ říká Pavel Štingl z obecně prospěšné společnosti Památník Šoa, která Bubenský slunovrat organizuje.

Velké projekty a známá jména doplní řada malých i méně známých souborů a skupin – v programu tak vystoupí například osobnosti s handicapem, studentské divadlo, lidé bez domova, rasové či kulturní menšiny. „Moderátoři jednotlivých dnů budou pracovat i s citáty spisovatele Patrika Ouředníka, autora provokativního románu Europeana, ale i znalce eugenického tématu a nacistické propagandy směřující k takzvanému „řešení ozdravění rodového základu velkoněmecké říše“,“ doplňuje Pavel Štingl. Známý dokumentarista stojí i za projektem Památníku ticha – moderní platformy věnované oživování historické paměti, která by na nádraží Praha-Bubny měla v budoucnosti vzniknout.

Program v kostce:
Středa: Hlas kontra bas a Farma v jeskyni
Čtvrtek: studentskýma očima a s hudbou těch, co nevidí
Pátek: hvězdy ze všech kontinentů
Sobota: bubnováním proti mlčení
Neděle: vzhůru nohama a Irena Budweiserová

Detaily zde.
 

Bubny se dočkají památníku

Již několik let probíhá vývoj projektu, jenž promění nádraží Praha-Bubny v Památník ticha. Právě z této vlakové stanice bylo totiž - za tichého přihlížení mlčícího města - během druhé světové války deportováno téměř 50 tisíc pražských občanů židovského původu.
Nezisková společnost Památník Šoa, která usiluje o financování rozsáhlého záměru, v letošním roce pracuje na poslední fázi architektonického projektu. „Záměrem budoucího veřejného dialogu místa paměti je připomínat zaniklou identitu Prahy, rasismus a xenofobii, které zdaleka nepatří jen minulosti. Neustále se opakujícím vážným společenským jevům se bude věnovat jak stálá expozice, tak projekty sezonní a vzdělávací programy,“ uvádí Pavel Štingl. Kulturní akce, které zde už proběhly a budou i nadále probíhat, jsou vlastně uměleckou intervencí do prostředí, které je zdánlivě spící „šedou zónou“ v centru města.

Jak dále uvádějí autoři vznikajícího projektu, na monumentální sochu Aleše Veselého Brána nenávratna, která se od svého vztyčení na trase někdejších transportů v roce 2015, stala vyhledávaným bodem na mapě Prahy, naváže letos galerie mladých výtvarníků nazvaná Vrstvy paměti. Jejím záměrem je vytvořit v prostoru podobenství odpovídající významu prostředí.

K nejznámějším počinům na bubenském nádraží patří Bubnování pro Bubny, mohutná společná performance připomínající každý rok v říjnu další výročí odjezdu prvního transportu.


Víte že…?

První pražský židovský transport občanů protektorátu určených k likvidaci odjel z nádraží Praha-Bubny už před 76 lety. Nacisté během druhé světové války deportovali z Prahy na padesát tisíc židů.
Šoa je hebrejský výraz pro genocidu Židů za druhé světové války. Slovo v překladu znamená zničení, záhuba, zmar.
Od roku 2015 stojí u nádraží Praha-Bubny dvacet metrů vysoká socha Aleše Veselého nazvaná Brána nenávratna. Má podobu koleje směřující do nebe a také ta v místě připomíná uskutečněné transporty.
Cílem lidí, stojících za projektem Památníku ticha, je vytvořit v ose Veletržní - Dělnická pěší koridor - chodník, který naznačí budoucí ulici nové městské čtvrti a symbolicky spojí dosud rozdělené části města. Pořadatelé nyní usilují, aby nová spojnice nesla jméno po Siru Nicholasi Wintonovi. Ten v roce 1939 zachránil stovky převážně židovských dětí v okupovaném Československu. Jejich rodiče bohužel čekal osud deportovaných z nádraží Bubny.
 


Zdroj: tz






© 2005 – 2017 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.