Bez práce nejsou koláče
Dříve v Japonsku nebylo zvykem, aby se ženy rozváděly, a to hlavně z důvodu finančního. Jejich hlavní životní náplní byla starost o domácnost a finance zajišťovali muži. Dnes se to již mění, ženy se stejně jako jinde na světě emancipují, chodí do práce a budují kariéru. To také přináší větší rozvodovost (rozhodně ne v míře běžné na západě, jelikož u Japonců rozvod je synonymem pro selhání) a fakt, že se mnohdy nehrnou do vdávání a rodinného života. Nicméně u starší generace stále přetrvává starý model, ženy zůstávají doma, starají se o rodinu a angažují se například v charitě.
Když se řekne japonský zaměstnanec, vybavíme si většinou člověka, který pracuje v plném nasazení od rána do večera. Pravdou je, že pro Japonce je práce velmi důležitá, kvůli ní se i často stěhují a není výjimkou, že se rodiny rozdělují. Kamarádky tatínek například pracoval v Tokiu, domů posílal peníze a s rodinou se viděl jednou za měsíc. Po práci pak slamění vdovci často navštěvují noční kluby, kde pijí saké, zpívají karaoke nebo sedí u hracích automatů pačinko. V nich se víří při ohromném rámusu stovky kovových kuliček a připadáte si jak ve šroubárně.
Sehnat dobrou práci není v Japonsku jednoduché a leckdy je to výběr pro zbytek života. Studenti se proto snaží tvrdě studovat a za co nejkratší dobu získat co nejvyšší vzdělání, aby měli na trhu práce šanci.
Láska
Při procházkách ulicemi měst určitě narazíte na „love hotel“. Pokud čekáte hotel, kde se to hemží gejšami, jste na omylu. Sem chodí milenci, ale i manželé za intimními radovánkami. Jak jsou Japonci moderní v technice, tak jsou i tradiční v morálce. Kamarádka mi vysvětlila, že je třeba společensky nepřípustné, aby spolu mladí před svatbou bydleli a i po ní se sex odehrává mimo vlastní byt, v hotelu nebo v autě… A tak po setmění můžete vidět v ulicích kolony zaparkovaných aut s rozsvícenými parkovačkami.
Najít toho pravého či pravou bývá také problém, není zvykem oslovovat neznámé lidi na ulici, v kavárnách si Japonci zřídkakdy přisednou k někomu, koho neznají. I v dnešní době se proto stává, že seznámení jsou domluvená třetí stranou. Svatba se odehrává většinou na dvakrát, jednou v tradičních japonských oděvech a pak v klasických šatech, jaké jsou běžné u nás. Manžel většinu dne pracuje, víkendy často tráví s obchodními partnery třeba na golfu a doma se moc neohřeje. Ke krizi manželství pak často dochází v důchodovém věku. Najednou je totiž muž doma 24 hodin a manželé se paradoxně až teprve teď začínají poznávat.
Gejša
Slovo gejša znamená „talentovaná osoba“ a pravá gejša má v Japonsku obdiv třeba jako na západě talentovaná zpěvačka. Není to tedy nějaká prostitutka na japonský způsob, jak si mnoho lidí představuje. Když pomineme její levné napodobeniny v některých luxusnějších klubech, tak pokud nemáte hodně bohatého japonského hostitele, jen těžko s ní strávíte večer.
A jednu zajímavost na závěr - v metru a ve vlakových soupravách je vždy jeden vagon označený „only for women“, to pro ty dámy, kterým je nepříjemné se mačkat s muži tělo na tělo.
Láska na japonský způsob
seriál :: Japonské střípky
04.02.2008
Láska a rodinný život je jednou z mála věcí, na které bych si v Japonsku nezvykla. Posuďte sami…
Autor: Petra Kubálková
další články seriálu Japonské střípky
- Jak jsem narazila s japonštinou 26.05.2008
- Učit se, učit se, řekl Japonec 28.04.2008
- Do japonských lázní bez plavek 17.03.2008
- Buddha a sušenky pro jelínky 11.02.2008
- Pičan, plastové sushi a bramboračka 28.01.2008
- Japonské střípky 21.01.2008