Kinoautomat se vrací do Světozoru

FiftyFifty, společenský magazín.
Kinoautomat se vrací do Světozoru na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Kinoautomat se vrací do Světozoru

FiftyFifty
Share

Kinoautomat se vrací do Světozoru

U dveří hlavního hrdiny filmu pana Nováka (Miroslav Horníček) zvoní jeho sousedka. Je téměř nahá. Oblečena jen do osušky si omylem zabouchla dveře svého bytu a nyní pana Nováka prosí, aby ji pustil k sobě domů. Co teď? Zmáčkněte knoflík!

Multimediální projekt Kinoautomat filmového režiséra a technologického vizionáře Radúze Činčery se v plné funkčnosti po čtyřiceti letech vrací!

Recenze 29.5. - Kinoautomat po 40.letech

Diváci jej budou mít možnost vidět od 29. května po dobu 21 dní v kině Světozor. Zde byl představen českým divákům poprvé a naposledy v roce 1971, o rok později byl tehdejším režimem zakázán. Světová veřejnost mohla film zhlédnout na světové výstavě EXPO ’67.

„Kinoautomat: Člověk a jeho dům“
je první interaktivní film na světě, ve kterém diváci mohou zasahovat do průběhu děje. Film se vždy v určitém napínavém momentě zastaví, na jeviště před plátno vyjde moderátor a vyzve diváky, aby pomocí dvou tlačítek ve většinovém hlasování rozhodli, jak bude příběh dále pokračovat.
Film je pojat jako situační komedie a jeho zápletka se točí okolo obyvatel jednoho činžovního domu, přičemž hlavní hrdina pan Novák (Miroslav Horníček) je pro publikum zároveň i průvodcem příběhu.
K natočení unikátního díla přizval Radúz Činčera část tvůrčí elity šedesátých let. Námět a scénář dal společně dohromady s Pavlem Juráčkem, Jánem Roháčem a Vladimírem Svitáčkem, na příběhu se podílel i představitel hlavní role herec Miroslav Horníček. V dalších rolích v Kinoautomatu hrají Miroslav Macháček, Josef Somr, Karla Chadimová, Libuše Švormová, Jiří Schmitzer a další.
Kinoautomat byl poprvé veřejnosti představen na Světové výstavě EXPO ’67 v kanadském Montrealu a okamžitě vzbudil nadšení jak laické, tak odborné veřejnosti. Pražská premiéra Kinoautomatu se konala o čtyři roky později v kině Světozor a slavila velký úspěch. V roce 1972 byl Kinoautomat jako „ideologicky nepřípustný“ rozhodnutím shora zakázán a zařadil se tak na několik desítek let do pomyslného trezoru mezi řadu jiných vynikajících filmů takzvané nové vlny.

Vedení kina Světozor společně s dcerou Radúze Činčery, režisérkou Alenou Činčerovou, připravuje slavnostní návrat Kinoautomatu do jeho pražské domoviny – kina Světozor. Po čtyřiceti letech od zrodu Kinoautomatu tak budou mít čeští diváci (v anglické verzi pak též i zahraniční návštěvníci Prahy) opět možnost ovlivnit osudy pana Nováka a jeho domu přímo ze sedadel. Z původních tvůrců Kinoautomatu se však bohužel již nikdo slavnostního návratu do sálu pražského kina Světozor nedočkal.


Kinoautomat: Člověk a jeho dům - první interaktivní filmové představení na světě

U dveří hlavního hrdiny filmu pana Nováka (Miroslav Horníček) zvoní jeho sousedka. Je téměř nahá. Oblečena jen do osušky si omylem zabouchla dveře svého bytu a nyní pana Nováka prosí, aby ji pustil k sobě domů. Co teď? Mladá dáma v prekérní situaci prosí o pomoc. A je velmi půvabná. Na druhé straně se každou chvíli může vrátit domů manželka pana Nováka, která má navíc dnes narozeniny...
STOP! zvolá moderátor vcházející na scénu a děj filmu se opravdu zastaví. Nyní je řešení této prekérní situace na divácích... Vpustit nebo nevpustit? Zelené tlačítko na křeslech diváků znamená vpustit, červené odmítnout...


Princip Činčerova Kinoautomatu je založen na skutečnosti, že přítomné publikum samo rozhoduje, kam se filmový příběh na plátně bude ubírat. Film se totiž vždy po několika sekvencích zastaví a diváci v dané chvíli pomocí tlačítka na speciálním ovladači ve většinovém hlasování určí, k jakému zvratu v ději dojde. Tuto unikátní možnost rozhodování nabízí systém a příběh Kinoautomatu celkem osmkrát během jediného představení.

Dcera Radúze Činčery, dokumentární režisérka Alena Činčerová
, vzpomíná na vyprávění svého otce kolem světové premiéry Kinoautomatu na výstavě EXPO ‘67 Montrealu: „Pan Horníček tehdy neuměl ani slovo anglicky a celý jevištní part se proto během několika týdnů naučil jen jako soustavu zvuků, kterým však pranic nerozuměl. Táta vyprávěl, že až do okamžiku, kdy Horníček poprvé vylezl před lidi, kteří se opravdu smáli v místě, kde tušil, že by se měli smát, tak vůbec nevěřil, že jeho angličtina může fungovat. A ona opravdu fungovala,“ vysvětluje Alena Činčerová.



Domácí publikum mohlo českou verzi Kinoautomatu zhlédnout na filmovém plátně jen v rozmezí jednoho roku v letech 1971–1972 v kině Světozor.
Zde bylo do všech sedadel zabudováno jednoduché hlasovací zařízení se zeleným a červeným tlačítkem a každý z diváků tak mohl manipulovat s vlastním ovladačem. Na pódiu se při pražském „kinoautomatím“ křtu stejně jako v Montrealu objevil Miroslav Horníček. Spolu s ním program uváděla Zuzana Neubauerová. Pro neuvěřitelný ohlas se hrálo minimálně dvakrát denně, v alternaci vystupovali populární herci a moderátoři: Eduard Hrubeš (nynější populární průvodce televizního pořadu „Neváhej a toč!“), Saskia Burešová, Václav Čapek, Jaroslava Panýrková a Regina Rázlová. Herecká šatna byla pro tento účel speciálně zbudována přímo za plátnem; dnes zde jediné vzpomínky na legendární Kionautomat evokují rozvrzaná židle Miroslava Horníčka a změť kabelů čouhajících ze zdi v místnosti s technickým zázemím, které sem vedly přímo ze sedadel v kinosále.

„Diváci na to tehdy chodili jako o život, bylo to děsně úspěšné představení,“ vzpomíná Alena Činčerová. „Bohužel byl film i přes četné pochvalné kritiky velmi záhy zakázán. Pro nejvyšší místa byla totiž skupina tvůrců nepohodlná a neoblíbená – autoři patřili do skupiny takvaných protistátních živlů, což znamenalo brzký a definitivní konec.“ Radúz Činčera jako československý občan navíc nesměl svůj vlastní vynález nabídnout zahraničním zájemcům, mezi nimiž se po celosvětovém úspěchu na EXPO ‘67 objevili i proslulí filmoví giganti Paramount Pictures a Universal Studios. Práva na unikátní Kinoautomat byla zcela v rukou státní organizace, která jako jediná směla uzavřít obchodní smlouvu. Film tak nakonec získala neznámá zájemkyně za minimální obnos jako umoření dluhu ČSSR týkajícího se nákupu jiného filmu. I když byla ve smlouvě podmínka, že Kinoautomat musí být uveden v kinech, nikdy zde promítán nebyl. Jediným známým faktem je, že se objevil v Texasu na světové výstavě Hemisfér roku 1968. Poté se po Kinoautomatu na několik let doslova slehla zem.
V roce 1974 se podařilo jistému americkému producentovi práva od nové majitelky vysoudit a Činčerův projekt opět spatřily oči světové veřejnosti, tentokrát na světové výstavě EXPO ´74 ve Spokane, ve státě Washington. I zde měl veliký ohlas, nicméně předchozí roky „uskladnění na dobu neurčitou“ se na slávě vynálezu přece jenom nešťastně podepsaly.

Doposud jediná obnovená světová premiéra Kinoautomatu, na níž má zásluhu právě Alena Činčerová, se konala v prestižním londýnském sále britského Národního filmového institutu dne 16. února 2006 v rámci filmového profilu Pavla Juráčka. Tři stovky diváků se zúčastnily slavnostní události, které se v režii Aleny Činčerové ujal jako moderátor mladý britský komik Tom Hillebrand. Film Kinoautomat: Člověk a jeho dům byl pro tyto účely adaptován z nové filmové kopie a technicky upraven pro DVD verzi.


KINOAUTOMAT

od 29. května po dobu 21 dní
kino Světozor, Vodičkova 41, Praha 1

Zdroj: tz






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.