Šestice Jazz machina fúzuje elektroniku, zastoupenou gramofony a syntezátory, s množstvím živých nástrojů. Ty jsou obsluhovány pouze dvěma hudebníky. Pierre Yves le Jeune si obstojně bere na starost kontrabas s akordeonem a Nicholas Scheid saxofony s příčnou flétnou. Mohutně a často se hlásí o slovo skvělý tanečník a dj v jedné osobě Unk´l Benz se svými skvělými scratchy a video dj Laurent Meunier.
Právě na videoprojekci stojí značná část celé show. Veškerá vizualizace připomíná film z počátku 20. století, který je ale uchopen současností a tím skvěle dotváří „hypermoderní“ performanci.
Také v užití zvuků jsou „Sayagové“ zajímaví a novátorští. Nebojí se použít některé low-fi (nekvalitní zvukové struktury - pozn. autora), aby je následně zkombinovali s vysoce kvalitními zvuky. Díky tomu si divák chvíli připadá jako při poslechu francouzského šansonu a za moment jako návštěvník taneční party. I přes notnou dávku progrese ale nerezignují sympatičtí Francouzi na chytlavé melodie. Naopak, těch mají v zásobě víc než dost. Jejich hudba se nevyznačuje klasickým opakováním klišé sloka - refrén. Skladby plné vývoje přetékají změnami, zvraty a virtuózními improvizacemi.
Kdo má rád drum´n´ bass nebo projekty podobné legendárním St. Germain, bude milovat i Sayag Jazz Machine. Jazzmani z Francie vám v momentální době mohou nabídnout dvě řadová alba: první s názvem „Test pressing“ (2001) a aktuální „Anachronic“, k jehož propagaci sexteto právě řádí napříč Evropou. Check it out!
„Sayagové“ roztančili Flédu a nepotřebovali k tomu ani hlasité kytary, ani drsné elektronické zvuky. Vystačili si s chytře komponovanou taneční muzikou plnou „francouzské najazzlosti“.
Jednou jsem si přečetl v nejmenovaném hudebním časopise zajímavý názor. Že prý lidi na koncertě dokáže roztančit skoro každý, ale poslouchat je donutí jen málokdo. Sayag Jazz Machine tato dvě hlediska splňují na 100%! Kdo nevěří, ať si při jejich poslechu zkontroluje pohyb své nohy! Nepodupává si náhodou do rytmu?
Zdroj: www.fleda.cz, http://www.lamixerie.org/sayag/
