Exotika bez plyšových lvů

FiftyFifty, společenský magazín.
Exotika bez plyšových lvů na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Exotika bez plyšových lvů

FiftyFifty
Share

Exotika bez plyšových lvů

Dynamika, rytmus, temperament, pestrost, život! Tohle by vás mohlo napadnout na živém vystoupení taneční a hudební skupiny TiDiTaDe.

Exotika v dnešním světě hraje pro mnoho lidí jedničku. Vy si na ni hrajete úplně dokonale – nic neponecháváte náhodě, ale jezdíte i do Afriky, abyste pronikli trošku hlouběji do hraní a tančení západoafrické hudby. Jak vás přijímají čeští fanoušci? Koncertujete i v zahraničí?

Od prvního kontaktu se západoafrickou kulturou jsme se do ní zamilovali a od té doby jí žijeme. Její hloubka a krása nám všem vyrazila dech, proto se ji snažíme poznat, a kde by to mělo jít lépe, než přímo u zdroje? Kdybychom si "hráli na exotiku", zaměřili bychom se na exotický efekt s exotickými tanečnicemi, pravými nafukovacími palmami a plyšovými lvy. Pro nás ale není důležitá barva kůže či audiovizuální efekty, pro nás je důležitá kvalita naší produkce a interpretace skutečné africké kultury směrem k našim divákům. Kdybychom se snažili o něco jiného, cítili bychom to jako zpronevěru kráse a hloubce africké hudby a Afričanům vůbec. Naším cílem je představit africkou hudbu a tanec jak jsme je poznali a naučit českého diváka tuto nesmírně složitou a bohatou kulturu poznat, porozumět jí a ocenit. Od roku 2002 jsme odehráli více než 250 koncertů a vystoupení po celé ČR. Naše snažení nás také vedlo ke spolupráci s umělci z (kromě Senegalu, Guiney, Pobřeží slonoviny, Toga, Beninu, Gambie) Francie, Německa, Austrálie i Kanady. Koncerty v zahraničí jsou v tuto chvíli v jednání, organizujeme turné po Slovensku a pracujeme na projektu v Německu.

Jaká je sestava skupiny? Máte mezi sebou jen rodilé Čechy nebo i cizince?


V současné době máme v kapele sedm hudebníků a devět tanečnic. Akasha, Simona, Jarka, Janka, Hanka, Evička, Maruška a Terka tančí a Kamil, Tomáš, Tomáš (Keksík), Štěpán a Ondřej bubnují za Českou republiku. Oheň východného Slovenska do tanca prináša Klaudia zo Slovenska. A nakonec v neposlední řadě australským sluncem hudbu obohacují Daemos a Mirek.

Jaké nástroje na svých vystoupeních proháníte?


Tradiční hudba Západní Afriky se skládá převážně z perkusních nástrojů. Základní melodickou linku vytvářejí basové bubny - od nejhlubšího a největšího DOUNDOUNu, přes SANGBAN, po nejmenší a zvukem nejvyšší KENCERENI - doplněné laděnými zvonci. Asi nejznámější je DJEMBE, buben tvaru kalichu, mnohými chybně považovaný za bongo, na který jsou hrány doprovodné melodie a sóla, sloužící k vedení kroku tanečnic, nebo tvořící vlastní výraz. Melodické nástroje jsou zastoupeny BALAFONem, kterému se podobá evropský mladší bratr xylofon, případně mladší sestra marimba. Dále hrajeme na štěrbinové bubny KIRINy a rytmiku zdůrazňujeme se SHEKERE.

Který africký tanec pokládáte za nejtemperamentnější a proč?

Z těch moderních je velice temperamentní a dynamický tanec z Guinei, Gyne Fare, nebo Senegalská Balanta. Z tradičních tanců nás nejvíce na slavnosti v Guinejské vesnici Baro uchvátila Dunumba, která je demonstrací síly mužů. Vnitřním temperamentem oplývá svatební tanec Tiriba, případně rituální tanec Sorsornet (Sorsornet je maska, jež je symbolem ochráncem vesnice).

Potkáváte se s největšími současnými mistry tance a hudby. Kterého či které byste rádi zmínili?


Na našem studijním pobytu v Guinei nás učil největší žijícím mistr západoafrické hudby Famoudou Conaté a v Mali velký mistr djembe Drissa Koné. Dále jsme navázali přátelské kontakty s hráčem na strunný nástroj Kora a jazzmanem Toumanim Diabate, se kterým jsme takřka jedli ze stejného hrnce, zpěvačkou Babani Koné, významným balafonistou a jazzmanem Lassanou Diabaté a dalšími. Z tanečnic nelze nezmínit dámu afrického baletu Mananu Sissé. Do Čech za námi přijel i Mohamed Bangoura, žijící v Austrálii, který s námi vystoupil na velkém festivalu africké kultury Rytmy Afriky 2006. Z evropských mistrů nás asi nejvíce ovlivnil Janos Crecelius (Berlín).

Velkou část skupiny nyní čeká Guinea, kde budete studovat, jak jinak než africký tanec a hudbu, nemáte už toho studování dostatek? Nebo právě naopak se vám zdá učení málo? V čem byste se rádi zdokonalili či co nového okoukli?

Africká hudba je úžasná svou pestrostí a rytmickou komplikovaností, čím více ji studujeme, tím více nových úrovní se nám otevírá. Studia tedy nikdy není dost. Hlavní důvod, proč jezdíme do Afriky je pochopení ducha hudby a tance a nasávání atmosféry.

Vydali jste již nějaké CD nebo upředňostňujete hraní naživo?

Vystoupení skupiny TiDiTaDe není možné zachytit pouze na zvukový nosič, proto jsme nenatočili CD a ani o tom neuvažujeme. Živým vystoupením se snažíme předat obecenstvu něco z energie a živosti africké kultury. Pracujeme na tvorbě DVD, které lépe zachytí atmosféru našich vystoupení.

Kde vás po návratu domů posluchači mohou uslyšet?


Na den návratu většiny skupiny z Afriky 15.2. máme naplánováno vystoupení na předávání ocenění za práci dobrovolníků Křesadlo 2007 v Kladně, na Plese Afrika
v Pražské Lucerně 27.4., charitativní festival Jarní výběr 2007, který se koná 19.5. v Rock Café a v jednání máme letní festivaly v Čechách i na Slovensku.

Jakým jedním slovem byste označili hudbu západní Afriky?


Život!

Osobní stránky skupiny TiDiTaDe: www.tiditade.cz




:: Fotogalerie ::
foto: TiDiTaDe foto: TiDiTaDe foto: TiDiTaDe




© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.