Duch kapely Pink Floyd

... a chce se soustředit pouze na své projekty.

Docela klidně by mohlo nové album vyjít pod značkou Pink Floyd, neboť zde uslyšíme Gilmourova floydovského souputníka Richarda Wrighta. Chybí jen Nick Mason, který dává přednost pohodlí a dobrému pivu a dávno již smířený egocentrik Roger Waters, jehož výkon při vystoupení na festivalu Live8Live dost jasně ukázal, že na živé vystupování již prostě „nemá“.

Jinak je zde vše od prvních tónů floydovské – atmosféra, zvuk, brilantní Davidova kytara i teplé zvuky hammondek. Překvapí nás však také mnohé – David Gilmour zde totiž hraje výtečně i na saxofon a foukací harmoniku a jeho zpěv si stále zachovává onen mladistvý charakter, který nás vrací do začátku sedmdesátých let.
Hostující muzikanti jsou pak onou příslovečnou třešničkou na dortu.
Robert Wyatt, kdysi slavný bubeník jazzrockových Soft Machine, dnes upoutaný na invalidním vozíku, se blýskne výtečnou hrou na trubku (cornet). Kytarista Phil Manzanera (Roxy Music), jinak spoluproducent alba, zase překvapí hrou na klávesové nástroje a když si přijdou zazpívat ve skladbě ON AN ISLAND David Crosby s Grahamem Nashem, tak se vrací doba legendárních CSNY a hippies. Na bicí zde slyšíme famózní hráče – Andyho Newmarka (Sting, Paul Carrack, Roxy Music), Geda Lynche (David Sylvian, Peter Gabriel) a letitého Davidova přítele Williho Wilsona (hrál už na prvním Gilmourovu albu z roku 1978) a na basovou kytaru koncertního člena Pink Floyd Guye Pratta. Většina písní alba je v pomalejším tempu a plyne tak samozřejmě jako široká řeka života. Razantněji působí snad jen potemnělá TAKE A BREATH. Předehra skladby RED SKY AT NIGHT s parádním Davidovým sólem na saxofon nám připomene atmosféru „Odvrácené strany měsíce“ a pak ten nádherný text.. Když v písni THEN I CLOSE MY EYES zaslechneme orientální motiv, vzpomeneme si vteřinku třeba na Roberta Planta a Led Zeppelin, skladba se však rychle zklidní a melancholické náladě vévodí sférická trumpeta Roberta Wyatta.

Na desce se mihne i Gilmourova manželka Polly Samson, jinak textařka či spolutextařka většiny písní. Ostatně texty jsou nesmírně důležitou složkou alba a tvoří s vyklidněnou hudbou, kde není tón navíc, jednolitý celek. Poslední částí vynikající mozaiky je dokonalý, náladu podtrhující obal.
Po asi desátém poslechu jsem však došel ke smutnému zjištění – tohle je asi opravdu poslední kolekce písní, které se vážou k Pink Floyd.

Asi proto, že zde hudebně i textově bylo řečeno úplně všechno (stačí si poslechnout úvodní intro). Všechno o jedné krásné době i o životě jednoho nádherného hudebního vizionáře, který nemůže, ale ani nechce překročit svůj stín. Chce jen napsat tečku za rozepsanou knihou své hudby, která je stejně tak omamná i poctivá jako před…. Ne, to už nechci napsat, i tak mám slzy na krajíčku. Doufám, že si na Davida Gilmoura vzpomene i hudební akademie. Když už ne za desku roku, tak alespoň za celoživotní dílo by si to zasloužil jako nikdo jiný. Neslyšel jsem totiž už dlouho album tak plné pozitivní melancholie a smíření jako je právě ON AN ISLAND.

RED SKY THE NIGHT (Rudá noční obloha)
Hudba a text DAVID GILMOUR

Je těžké najít takovou lásku
kdybych byl hodný, nikdy se k Tobě nedostanu
Mám-li to být já, kdo Tě hodí přes palubu
alespoň jsem Ti ukázal, jak doplavat na břeh

Až budeš na dně, tak poznáš sebe samu
Když se utopíš, tak pak už nic dalšího není
Když se ztratíš, potřebuješ se najít
potom zjistíš, že nikdo další není


NÁVRAT STARÉHO FLOYDA

Interpret: DAVID GILMOUR
Název alba : ON AN ISLAND
Vydavatel: EMI
Čas: 51:46