Ženy a věda

FiftyFifty, společenský magazín.
Ženy a věda na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Ženy a věda

FiftyFifty
Share

Ženy a věda

Muži publikují daleko více vědeckých prací než ženy. Je to prokázaný celosvětový trend. Otázkou je, zda více vědeckých pojednání znamená, že jsou muži kvalitnějšími vědci.

Ženy a věda

Většina nestranných odborníků tvrdí, že množství publikovaných slov zdaleka není známkou vědecké kvality. Přesto jsou vědecké práce důležitým faktorem, který zajišťuje mužům vedoucí pozice ve výzkumných týmech.

Věda vždy byla a stále je oblastí, v níž suverénně vládnou muži. Přestože poměr mužů a žen jako vědeckých pracovníků se v posledních letech poněkud zlepšil, vedoucí funkce odborných vědeckých pracovníků patří celosvětově téměř výhradně mužům. Tato nevyváženost je jasně vidět například v lékařství. Na devět profesorů medicíny připadá ve Velké Británie jedna žena profesorka. Podobná nebo horší situace je i v jiných evropských zemích.

Začarovaný kruh

Řada expertů vysvětluje tento nepoměr právě tím, že ženy publikují daleko méně než muži. Podle rozsáhlého průzkumu uveřejněného v American Sociological Review vydávají muži během své vědecké kariéry průměrně dvakrát více vědeckých prací než ženy. Je to významný fakt, protože nejrůznější vědecká stipendia a granty jsou poskytovány právě na základě publikovaných prací. Nejsou-li granty a jiná podpora, je obtížné pracovat na nějakém projektu, není o čem publikovat, vzniká začarovaný kruh.

Proč k této situaci dochází? Někteří psychologové to vysvětlují postavením a úkoly ženy v rodině zejména při výchově dětí, která je pro ně prioritní. Proto se vědecké práci nemohou s plným nasazením věnovat. Podle nich na psaní vědeckých prací ženy prostě nemají čas. Jako další důvod se obvykle uvádí větší soutěživost mužů, hravost a vynalézavost, což jsou vlastnosti nezbytné pro objevování nových skutečností a vztahů.

V podobném duchu hovořil v lednu 2005 o ženách jako méně vhodných pro vědecký výzkum tehdejší prezident Harvardu Lawrence Summers. Jeho vystoupení, v němž prohlásil, že je nešťastnou pravdou, že ženy nejsou připraveny na usilovnou a těžkou výzkumnou práci a že existuje více mužů než žen s výjimečnou vědeckou invencí, vyvolalo tehdy bouři nevole, ale také širokou diskuzi o diskriminaci žen ve vědě a výzkumu.

Vlastní zkušenost prezentoval Ben Barres ze Stanfordovy univerzity. Začínal jako žena, ale pak si nechal změnit pohlaví a perspektivy se mu otevřely i na vědeckém poli. Vypráví například historku o tom, jak člen fakulty, který netušil o jeho změně pohlaví, ocenil jeho seminář jako nesrovnatelně lepší než seminář jeho sestry (tedy jeho v ženské podobě).

Boj o pozice

Důležitá je schopnost uspět v konkurenčním boji. V tom se psychologové většinou shodují. Rvavost, která je k tomu dnes třeba, je typickou vlastností mužů. Podle Debory Kane z Macquarie univerzity v australském Sydney urvat místo v top pozici zdaleka neznamená lepší vědecké výsledky nebo schopnosti. Napadá vžitou praxi, podle níž více prací je známkou lepších vědeckých schopností. Podle jejího výzkumu vykazují vědecké práce žen vysokou kvalitu a jsou častěji citovány než práce jejich mužských kolegů.

Všechny tyto diskuze zatím nepřinesly odpověď na zásadní otázku, proč tomu tak je. Příčin je zřejmě více. Nedostatečná podpora okolí, které není schopno zajistit vědecké pracovnici dokonalou péči o děti a domácnost. Prostředí, které fandí mužům nebo snaha žen o dokonalost. Publikují jen vysoce kvalitní materiály, což je nakonec poškozuje.

Zdroj: archiv 100+1 






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.