Přicházím, zdravím a všímám si toho excentrického vzhledu kartářky. Typický obraz jako z pohádky - obvěšena šperky, černě podmalované oči, dlouhé, červené nehty. Na stole - časem už odřené karty a samozřejmě svíčka. Br, to je atmosféra, ještě lebku a jsem jak v domě hrůzy, říkám si.
Nejdříve se mi dostává ponaučení: " Karty řeknou vše, den úmrtí se ode mě ale nedozvíte. Karty mají na nás velký vliv, není jim však souzeno řídit náš život!"
"Zamíchejte kartami, " přikazuje tato zajímavá osoba, "a koncentrujte se na jejich výběr. Tahejte - já vás sama zastavím." Snažím se zapnout veškerou koncentraci, hlava je ovšem přeplněna zmatkem.
"Zastavte!" Máme zhruba deset karet, ale jen první tři, jak je mi řečeno, jsou osudové, ty nejdůležitější. Poskládá je do řady za sebou a otočí. Najednou vytřeští oči a dlouze se na mě podívá. "Ježišmarjá, " kleju ke všem svatým, "co to znamená, prosím vás?" "Vaše osudové karty jsou ty nejvyšší - všechny tři Esa," sděluje mi kartářka. Uf, tak to se mi jednou ulevilo! "Osud vám přeje, je vám plně nakloněn, nedostanete však nic zadarmo, a tak záleží na vás, slečno, jak s touto příznivou situací naložíte." To zní skoro až výhružně, nesmím však nic říct, právě se dostáváme k momentu, kdy mi karty ukazují mé vlastnosti a talenty.
Vědma je ve výčtu tak podrobná, až se bojím, že o mně zjistí úplně všechno. A ona mě opravdu nešetří, jde mi pěkně pod kůži, do samého nitra, jestli můžu být poetická.
"Každý talent je dar a my ho musíme využívat co nejlépe, " dozvídám se mimo jiné. Dále také, že mám velice vyvinutou intuici a mám "čuch" na lidi. Do budoucna se tomu mám věnovat. Čeká mě prý mnoho cest lodí, snad se tím budu živit, pokud ovšem na sobě nyní zapracuji.
"Na vašich cestách potkáte i budoucího manžela..." Škoda, říkám si, že kapitán Jack Sparrow je pouze postava vymyšlená. Na druhé straně, můžu být vůbec ráda, že si mě vůbec někdo vezme.
Začínám mít z tohoto sezení docela dobrý pocit, už ani ta lebka s černým kocourem by mi nevadila. I paní "čarodějnice" mi začíná být sympatická a milá. Když se navíc dozvídám o dvou dětech, kariéře profesionální cestovatelky a vyhledávané léčitelky a opět potvrdím dalším tahem karet tento osud, odcházím z této tmavé, mystické místnosti šťastná.
"Slečno, " otáčím se, "dostala jste do vínku velký dar, v němž najdete své poslání. Nepokažte si to!"
Kývnu...
