V pěně se můžete utopit. Nejen v té pivní

Ve výrobě piva jsme zřejmě velmocí. Ke špičkovým výkonům českého pivovarnictví přispěly od 19. století výkony odborníků vědeckého zaměření (Poupě, Balling, Bělohoubek, Holík) a patřičné suroviny: ječmen, přeměněný klíčením na slad, vhodná voda a zdravý chmel, nejlépe pěstovaný v lehčích půdách bohatých na vápno. To dotváří už od konce 11. století podomácky vařený nahořklý voňavý nápoj a tím máme až snad tisíciletý náskok v pěstování chmele. V novověku se projevil exportem chmele, např. do Spojených států nebo do někdejší Belgie, když tam bývala spotřeba piva na jednu osobu 2 hektolitry ročne(!). Dnes jde chmel až do 40 zemí z Žatecka, Úštěcka a Tršicka u Prostějova. To jsou chmelařské oblasti, které Svaz pěstitelů chmele České republiky stavovsky, odborně i legislativně pomáhá chránit co do kvality, i proti konkurenci.

Zásluhou uvedeného svazu, respektive jeho části v Žatci, tam bylo založeno Chmelařské muzeum, svého druhu největší na světě s expozicemi na ploše 4 tisíce čtverečních metrů! Budova (industriální účelová architektura 19. století, funkcí bývalý sklad a balírna chmele) je teď v zimě i proti venkovnímu ovzduší podchlazená, takže přicházejí jen speciální zájemci. Těm jsou manager Vladimír Valeš se svou spolupracovníci Pavlou Kuncovou partnery na úrovni. Obdobně běžným návštěvníkům od jara do podzimu poskytují dokonalý lektorský výklad a mají pro ně i výběr vkusných suvenýrů. Celoročně ošetřují exponáty, dokonalejšími popiskami a dalšími texty doplňují expozice. V prostorných sálech poskytuje komplexní pohled na toto významné odvětví potravinářství prezentace archeologických nálezů k pěstování chmele s knihami a dalšími dokumenty, nářadím a zajímavými speciálními stroji a mechanizačními prostředky k obdělávání půdy, dále pracovní prostředky a stroje k sušení a balení chmele.

Kolem výroby a konzumu kvalitního piva je boom informací (www.muzeum.chmelařství.cz) včetně využitelnosti piva při léčbě stařecké atrofie mozku (Alzheimer). Nijak tudíž nepřekvapuje, že Mick O´Hare u nás minulý rok vydal i vtipnou knížku k  zapeklitým otázkám řady technických a vědních oborů a nazval ji Proč má pivo bílou pěnu? Šlo mu o zvláštnost černého piva, přidal možnosti stravování se pouze pivem, a vaření piva ve vesmíru, uchovávání piva, následky větrání zteplalého piva a zvláštnosti směsi piva s citronádou. Je hádankou, proč ženy a děti někdy místo piva rádi mlsají jen pivní pěnu.

Nakonec dotaz na nejzáludnější a nejškodlivější pěnu vůbec. Pro vodáky je to pěna ve vírech pod některými nebezpečnými propustmi. V napěněné vodě a bublinách ztrácí i nejdokonalejší záchranná vesta nosnost a člověk se utopí.

[email protected]