Turgeněv na Smíchově

FiftyFifty, společenský magazín.
Turgeněv na Smíchově na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Turgeněv na Smíchově

FiftyFifty
Share

Turgeněv na Smíchově

Švandovo divadlo na Smíchově má od 10. ledna v repertoáru jednu z nejvýznamnějších her ruské dramatické tvorby, byť v poslední době poněkud pozapomenutou… je jí Měsíc na vsi Ivana Sergejeviče Turgeněva. Režisérem inscenace je Radovan Lipus, který nedávno na téže scéně představil své pojetí Lermontovovy Maškarády. V hlavní roli se představí Klára Cibulková.

„Nač z toho dělat aféru? Ten hoch mě jenom nakazil svým mládím… a to je všechno. Z nezvyku mi to stouplo do hlavy jako šampaňské… Veřte mi… přejde to stejně rychle, jak to přišlo. Ani to nestojí za řeč.“ (citace ze hry)

Třicetiletá, pro mnohé okouzlující dáma Natalja Petrovna se v horkých letních dnech už nějakou dobu nudí. Manžel stále pracuje, milenec čtyři roky pouze vzdychá, tchýně s vychovatelkou hrají karty, doktor je neustále cynický a schovanka už hledá v dětských hrách něco docela jiného. Ještěže syn má nového učitele. Přijel jen na měsíc; vyrábí ohňostroje, střílí po chřástalech a pouští draky. A přitom rozvíří poklidný venkov i unavené duše víc, než je zdrávo. Možná je to jen nádech k letní aféře, možná je to poslední příležitost skutečně milovat a člověk musí obětovat vše... Z toho vedra i víru se však točí hlava příliš. A ne a ne se vzpamatovat. A co na to on?..

Turgeněvovo nejznámější dramatické dílo Měsíc na vsi (napsán v roce 1850; premiéru měl však až v roce 1872) patří právem k vrcholům světové dramatiky, byť často bývá zastiňován hrami Turgeněvova následovníka Antona Pavloviče Čechova. Podobně jako jeho dnes slavnější krajan i Turgeněv vychází z obrazu zdánlivě všedního života, pod nímž se však dějí bouře a lidské tragédie.
Postavy Měsíce na vsi oplývají obdivuhodnou směsí úporného snažení, marnosti, směšnosti, melancholie i přílišné citlivosti. Třaskavá směs v duších, která během několika málo letních dnů zkrátka musí vybuchnout… A nic už nejde vzít zpátky.

Na Turgeněvovu hru padla volba především z důvodu výrazných hereckých příležitostí; od hlavní Natalji Petrovny, přes na první pohled nenápadného Rakitina (ale právě on byl autorovi nejblíže), až po Bolšincova (jenž má ve hře jediný výstup, ale zcela jistě si jej pamatujete). Text hry prošel zásadní úpravou v jediném: byla vyškrtnuta postava německého učitele Schafa; jinak byl text pouze krácen v rámci běžné inscenační úpravy.

I inscenace samotná se soustředila především na hereckou práci. Režisér Radovan Lipus věnoval velkou část zkoušení důkladnému propracování detailu jednání jednotlivých figur. Turgeněvův text nabízí vskutku širokou možnost interpretací, z nichž Radovan Lipus volí tu, jež si uvědomuje neskutečnou proměnlivost atmosfér hry, témata marných lásek, nesplněných snů kdesi v zapadlých koutech rozsáhlého světa, kde se člověk snadno ztrácí a nemá víc než sebe a pár lidí kolem. A co když se vše jednoho dne zpochybní? Co když do taktak „vybalancovaného“ života vpadne někdo, kdo jej zcela převrátí? Člověk se musí vyrovnávat s ním, ale především sám se sebou. Jeho inscenace je neagresivní, s respektem k původnímu textu, s jemností v trápení i humoru. Vše se nese v duchu „radostného zoufalství“, jež jako by sem prosakovalo z Turgeněvových Básní v próze (byť ty byly vytvořeny mnohem později).

Několik otázek pro Radovana Lipuse, režiséra inscenace:

Šlo o Vaše první setkání s hrou řekněme “čechovovského ražení“?

Co je to „čechovovské ražení“? Zámlky. Smích i mlčení? Ano je to mé první režijní setkání s Turgeněvem, kéž nedopadne s nevolí a hněvem v hledišti. Snažili jsme se „radostně zoufalý“ tanec emocí scelit, ne rozšířit.


Proč jste si pro svoji druhou režii ve Švandově divadle zvolil právě Měsíc na vsi?

Proč právě Měsíc na vsi? Velká hra na velké jeviště patří. Především pak – a to je víc než dost – skvostné herecké příležitosti. Od Natalji Petrovny až po Bolšincova. Směšné poryvy. Krutá slova. V roce 1850 i dnes. Znova.

O čem hra z Vašeho pohledu je? Proč by se na ni diváci měli přijít podívat?

O čem ta hra je i není? Hekticky horečnaté letní chvění v salónu i pod korunami stromu. Rozkymácená srdce. Fukar za vraty domu. Mladý učitel. Starší muž. Milenec pouze lyrický. Dychtivá dívenka. Třaskavě teskná směs. Navždycky.


Několik otázek pro Kláru Cibulkovou, představitelku jedné z hlavních rolí:

Jaké bylo Tvé první pracovní setkání s Radovanem Lipusem?
S Radkem Lipusem? Příjemné, svobodné, doplňující se vzájemně.


Proč by diváci měli na Měsíc na vsi přijít?

Měsíc na vsi je inteligentní, zábavná hra, trpce směšná, cynická, má sebeironii a chytrý humor. Každá z postav nese své téma, každé z nich se týká našich životů… na to by mohli diváci slyšet, každý se tam může najít, myslím… není to řachanda, ale snad pobavíme.

Máš za sebou nedávnou zkušenost s rolí Jeleny v Čechovově Strýčkovi Váňovi, dá se daná zkušenost nějak srovnat s rolí Natalji Petrovny u Turgeněva?

Musím říct, že mě Turgeněv „dostal“ víc než Čechov, kterého mám také velmi ráda, tedy že Měsíc mě bavil víc než Vána, Natalja víc než Jelena. Přijde mi obsáhlejší, barevnější, drsnější, cyničtější. Jako by byla Jelena jednou z částí Natalji.

Jaké bylo zkoušení? Co Tě nejvíce bavilo, co pro Tebe bylo nejnáročnější?

Zkoušení pro mě bylo zábavné, díky panu režisérovi, díky mým kolegům, se kterými jsem se opravdu těšila a těším na jeviště; díky vůbec celému tvůrčímu týmu. Mám ráda, když je inscenace skutečně týmová práce, kdy všem jde o celek… a to tak bylo a doufám i nadále bude. Náročná Natalja, silná a proměnlivá energeticky i myšlením, byla, ale co mě vlastně nejvíc bavilo, byla její sebereflexe, jak člověk kolikrát moc dobře ví, že si pod sebou řeže
větev, nicméně nemůže si pomoct a pěkně v tom pokračuje, až zahučí. A pak ještě těch podob lásky! To by mohlo diváky taky bavit!


Ivan Sergejevič Turgeněv - Měsíc na vsi
Uvádí: Švandovo divadlo na Smíchově
Hrají: Klára Cibulková, Kamil Halbich, Tomáš Pavelka, Anna Fišerová j.h., Jiří Suchý z Tábora j.h., Milan Kačmarčík, Kristýna Frejová, Milena Asmanová j.h., Luboš P. Veselý, Matyáš Valenta j.h. nebo Josef Havelka j.h., Jiří Weiner j.h. a Ivana Vojtová nebo Karolína Vrtíšková.
Překlad: Jirí Mulac
režie: Radovan Lipus
scéna: Petr Matásek,
kostýmy: Eva Kotková,
hudba: Pavel Helebrand,
choreografie: Blanche Popp,
dramaturgie: Martina Kinská.

Nejbližší představení:
pátek 13. 2. 19:00 – Velký sál
sobota 21. 2. 19:00 – Velký sál


Zdroj: tz Švandova divadla






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.