Šperk pro pány

FiftyFifty, společenský magazín.
Šperk pro pány na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Šperk pro pány

FiftyFifty
Share
 >  > 

Šperk pro pány

Šperk pro pány

Už čtyři století patří k pánské módě. Občas ustupují do pozadí, ale nikdy nezmizely. Jejich móda se opět vrací v plné slávě. Tentokrát i pro dámy. Manžetové knoflíčky.

Patří k pánské módě stejně jako dokonalé hodinky, sluneční brýle, kravatové spony či prsteny. Mají nejrůznější tvary, barvy i materiál. Jsou decentní stříbrné, z bílého zlata či platinové, často zdobené diamanty, ale vrací se i donedávna opomíjené žluté zlato nebo kombinované bílé a žluté zlato, či nejnověji i tvary lebek, pavouků a podobně. Nejnovějším hitem se staly decentní stříbrné knoflíčky ve tvaru lebky posázené unikátními drobnými modrými diamanty asi tak za sedm tisíc eur. Žádané jsou i knoflíčky se smaltem představujícím renezanční malby, například Madonu, nebo s barevnými skleněnými kameny, které vytvářejí obrovského pavouka. Tvarů a možností jsou tisíce. Důležité je, že se opět nosí. Bez nich není elegance dokonalá.

TROCHA HISTORIE

Manžetové knoflíčky patří do kategorie knoflíků a ty mají historii starou téměř pět tisíc let. Asi nejstarší knoflíky našli archeologové při vykopávkách v údolí řeky Indus. Pocházejí z období 2800 až 2600 let př. n. l. Jen o trochu mladší knoflíky se našly na území Číny. Jejich původ se odhaduje na 2000 až 1500 let př. n. l. Jako ozdoba se knoflíky používaly i v antickém Římě, ale první skutečně funkční knoflíky, které sloužily k zapínaní, tedy měly i knoflíkovou dírku, pocházejí až ze třináctého století z Německa. Odtud se rozšířily velmi brzy do celé Evropy.

Manžetové knoflíčky se objevují poněkud později až v sedmnáctém století. Do té doby se rukávy svazovaly stuhami a stužkami. Vývoj byl přirozený. Místo stužky se dírkou protáhl drobný kovový řetízek, už tehdy obvykle stříbrný nebo zlatý, s knoflíky na obou stranách. Manžetové knoflíčky byly na světě. Poprvé se termín manžetový knoflíček objevil v roce 1788.

DEVATENÁCTÉ STOLETÍ

V první polovině devatenáctého století začali Francouzi vyrábět košile s dvojnásobně dlouhou manžetou, která se v půli překládala a zapínala se jen na manžetové knoflíčky. Tato tzv. francouzská manžeta pak zůstala populární dalších 150 let.

V pozdní viktoriánské době (konec devatenáctého století) byly manžetové knoflíčky už nezbytným vybavením skříně každého džentlmena, ale patřily i k jakýmkoli obchodním jednáním. Řada druhů byla cenově dostupná i pro střední střídu. Většina se jich ještě vyráběla stejně jako v sedmnáctém století se dvěma zdobenými stranami spojenými pojítkem, k jejich výrobě se však používaly i levnější materiály – skleněné kameny napodobující drahokamy, křišťál, stříbro a slitiny kovů. Postupně byly spojovací řetízky nahrazeny kovovými klipsy a knoflíček se ustálil pouze na jedné, a to svrchní straně rukávu, i když se i dnes najdou knoflíky na obou stranách manžety.

SOUČASNOST

Pokles zájmu nastal koncem minulého století, kdy se začaly sériově vyrábět i smokingové košile na běžné zapínání manžet a manžetové knoflíčky se staly opět výlučnou, většinou klenotnickou a značně nákladnou záležitostí. Situace se ale mění a manžetové knoflíčky slaví vítězný návrat, tentokrát nejen pro muže, ale i do bílých halenek žen, například manažerek. Jsou ve všech stylech, cenách i materiálech. Z onyxu a z dalších polodrahokamů, perlové, diamantové a z dalších drahokamů, ze všech možných drahých kovů, ale také z chirurgické oceli či lehkého titanu.

JAK SE NOSÍ?

Manžetové knoflíčky se nosí vždy ke speciální košili, která má rukávy uzpůsobené k jejich připnutí. A naopak, takovou košili lze nosit jen s manžetovými knoflíčky, bez nich by měla rukávy otevřené. Tradiční takzvaná francouzská manžeta, o níž byla řeč, je dvojnásobně široká a před zapnutím se přehýbá. Je to tradiční a elegantní řešení. Manžeta ale může být i jednoduchá, v klasické šíři bez přehýbání. Pokud jde o styl zapínání, obě strany manžety mohou být sepnuty proti sobě, nebo naopak být přeloženy jedna přes druhou. První způsob, kdy konce manžety se proti sobě vzájemně dotýkají, se používá častěji a je pokládán za elegantnější.


Zajímavost na závěr: Za nejvyšší cenu byly prodány (přes­něji vydraženy) manžetové knoflíčky původně pořízené ke korunovaci britského krále Eduarda VIII. v roce 1936. Byl to dárek jeho pozdější manželky Wallis Warfield Simpsonové, kvůli které se po jedenácti měsících vlády vzdal britského trůnu, aby se s ní mohl oženit. Wallis Simpsonová byla dvakrát rozvedená Američanka. Knoflíčky byly vyrobeny z platiny a posázeny diamanty. Prodaly se v aukci za  440 000 dolarů.

Zdroj: 100+1






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.