Proč vůbec chováte tolik pavouků, nestačí třeba jeden nebo dva? Kde je máte ubytované?
Na každém rodu sklípkanů se dá najít něco zajímavého. Ať už se jedná o velikost, zbarvení, způsob života či péči o mláďata. U některých druhů se taky dá brát v potaz snaha je zachránit, protože oblasti jejich výskytu v přírodě jsou zcela zdecimované.
Svoje mazlíčky mám ve skleněných teráriích, případně plastových krabičkách (primárně mláďata).
Kdy jste se rozhodl, že právě sklípkani budou u vás doma bydlet? Chtěl jste se zbavit nějakého podnájemníka? Máte doma ještě nějaké jiné potvůrky?
První sklípkan se u nás objevil v době, kdy jsem ještě bydlel s rodiči. Takže o zbavování podnájemníka nemůže být řeč. Navíc jako rodina jsme vždy měli ke zvířatům blízko, a tak tenhle koníček zůstal tátovi i po mém odstěhování.
Co se týče jiných potvůrek, máme doma ještě dvě děti, párek gekončíků nočních a korálovku Lampropeltis alterna.
Co všechno potřebuje sklípkan k přežití?
Obecně jim stačí velmi málo – rozumná teplota a čas od času něco k snědku. Co se týče „obydlí“, tak různé druhy mají různé nároky. Některé se specializovaly na život v broméliích, jiné obývají dutiny stromů, nižší křoviny, jeskyně, nebo budují nory v zemi.
Stal se nějaký váš sklípkan hrdinou zajímavého příběhu? Jakého?
Oni jsou akční tak akorát v Hollywoodských filmech. V teráriu většinou jen tak sedí na místě a rychlejší pohyby se u nich dají čekat jen při krmení, páření, nebo když je člověk vyruší.
Podnikl jste nějakou expedici do zahraničí?A nějaká expedice v Čechách?
Na zahraniční zatím bohužel nebyly finance. U nás stačí vyrazit na expedici po zahradě nebo na obyčejnou louku a dá se nachytat či vidět spousta zajímavých druhů.
Máte své kamarády spočítané? Kolik jich máte a kolik druhů? Který druh je vám nejsympatičtější a proč?
Špatně se mi to odhaduje, ale mělo by to být cca 130-150 jedinců od cca 110 druhů.
Můj nejoblíbenější je celý rod Poecilotheria z Indie a Srí-Lanky. Jedná se o velké agresivní pavouky se zajímavým zbarvením. Jejich výhodou je (u některých druhů tohoto rodu), že se dají chovat i ve skupině, což u naprosté většiny ostatních sklípkanů končí jedním spokojeným a tlustým pavoukem.
Někde jsem četla, že sklípkan své nepřátele hned napoprvé nezasáhne jedem, ale až napodruhé, když si nepřítel nedá pohov. Platí to ve vztahu k lidem? Dostal už do vás nějaký sklípkan jed? Co jste mu provedl?
Většina pavouků takového narušitele nejdřív zkouší zastrašit. Ať už výstražným postojem, boucháním předníma nohama o zem nebo stridulací. Pokud nic z toho nezabere, může přijít na řadu výpad spojený s kousnutím. Ale ani tehdy nemusí dojít ke vstříknutí jedu do těla. Zároveň je množství jedu ovlivněné kondicí pavouka a jeho předchozí aktivitou, takže ani kousnutí toxicky významným druhem nemusí vždy končit na JIP.
Jakým způsobem je přemisťujete? Berete je do rukou nebo máte nějaké speciální rukavice?
Většinou stačí je přiklopit plastovou krabičkou a podstrčit pod ni víčko. Jen je potřeba dávat pozor na nohy (pavouka) a nenechat škvírku, kterou by mohl utéct. Samozřejmě je také potřeba brát v potaz charakter daného pavouka, jeho rychlost, agresivitu a jedovatost.
Až na jedinou výjimku neberu nikdy svoje pavouky do rukou. Nejsou to klasičtí domácí mazlíci a bez fyzického kontaktu s chovatelem jim je určitě lépe.
Děkuji za rozhovor!
Více se o sklípkanech dozvíte na: http://sklipkani.cz/
