Pro nízkopříjmové kategorie, cca do 15 000 Kč měsíčně, se jeví výhodnější zůstat v průběžném systému a eventuální úspory směřovat do třetího pilíře (penzijní a investiční fondy, stavební spoření, atd.). Středněpříjmové skupině by se opt-out vyplatil při delších horizontech spoření.
„Pro středněpříjmové kategorie, kde se plat pohybuje v rozmezí 20 – 40 000 korun měsíčně, bude volba kriticky záviset na délce akumulační fáze (2. pilíř se zdá být výhodným při minimálně 15letém investování) a na výši čistého zhodnocení,“ uvedl Karel Svoboda, generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita s tím, že například lidem s průměrným příjmem se při čistém výnosu 1% opt-out vyplatí až po přibližně 27 letech, zatímco při čistém výnosu 4 % se tato doba zkrátí přibližně na 15 let.
Vysokopříjmovým kategoriím obyvatel se vyplatí vyvázat se částečně z prvního a vstoupit do druhého pilíře již při vyhlídce na dobu investování, která nebude kratší než pět let. “Výhodnost reformy pro občany je z velké míry závislá na parametrizaci dnes stále neznámých, ale důležitých detailů reformy,“ sdělil Karel Svoboda.
Finální propočty výhodnosti participace na jednotlivých pilířích budou ovlivněny nastavením zejména následujících parametrů:
Parametry pro výpočet důchodu v PAYG systému
Srážkou výše důchodu z PAYG systému po vstupu klienta do druhého pilíře
Skutečně dosahovanými výnosy ve 2. pilíři
Vývojem reálných mezd a nastavením valorizace důchodů v PAYG
Nastavením podmínek pro čerpání dávek z fondového systému
„Pro úspěch reformy bude klíčová informovanost a kvalitní poradenství, zejména pro lidi s průměrným a mírně nadprůměrným příjmem,“ uzavřel Karel Svoboda.
Zdroj: tz Měšec.cz
Penzijní reforma: Jak se komu vyplatí a proč?
29.04.2011
Podle výsledků orientačních propočtů ČSOB Penzijního fondu Stabilita by byl opt-out při dnes uvažovaném nastavení penzijního systému atraktivní volbou především pro nadprůměrně vydělávající občany.
Autor: FiftyFifty
