Osobní bankrot řeší pouze důsledky, ne příčiny

FiftyFifty, společenský magazín.
Osobní bankrot řeší pouze důsledky, ne příčiny na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Osobní bankrot řeší pouze důsledky, ne příčiny

FiftyFifty
Share

Osobní bankrot řeší pouze důsledky, ne příčiny

V lednu zamířila do Poslanecké sněmovny novela insolvenčního zákona, která mění parametry osobního bankrotu. Stávající podmínku, podle níž musí dlužník uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů, novela doplňuje o další varianty. Nově by bylo možné i sedmileté oddlužení, ve kterém by lidé v dluhové pasti nevrátili v krajním případě nic. Osobní bankrot v principu řeší jen důsledky, a nikoliv příčiny.

Novela insolvenčního zákona by nově umožnila oddlužení během tří let za předpokladu, že dlužník splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů. Další novou variantou by bylo po sedm let o splácení pohledávek usilovat, což znamená splatit méně než 30 %. Nová legislativa by tak umožnila oddlužení i lidem, kteří nesplňují stávající základní podmínku vyžadující splacení alespoň 30 procent svých dluhů během pěti let. V souvislosti s institutem osobního bankrotu tak často padají pojmy jako dluhová amnestie nebo morální hazard. „Věřitelé se s dlužníky mohou jen obtížně dohodnout na nějakém společném postupu při oddlužení. Jedni v tom totiž vidí amnestii dluhů, druzí neposkytnutí další životní šance,“ uvádí Petr Vencálek (společnost Bez banky s.r.o.).

V extrémním případě by tak dlužník nemusel splatit nic, zatímco by byl sedm let pod dohledem insolvenčního správce a soudu. Jediným výdajem by byla úhrada nákladů souvisejících s oddlužením, což je především zhruba tisíc korun měsíčně za práci insolvenčního správce. „Je v podstatě jedno, zda se člověk zbaví dluhů za tři, pět, nebo sedm let, a zda zaplatí 30 %, nebo nic. Oddlužením jsou trestáni poctiví poskytovatelé zápůjček a úvěrů. Ti nepoctiví, kteří lákají na nízké úroky a žijí hlavně ze smluvních pokut a jiných sankcí, si vždy najdou cestu, jak ke svým ziskům přijít,“ upozorňuje Petr Vencálek. Podle něj se dluhy mají platit a existuje splátkový kalendář, který se dá zkrátit, či prodloužit. „Pokud si přestaneme lhát do kapsy, pak je naprosto jasné, že poškozený je vždy ten, kdo přišel o peníze,“ dodává Vencálek.

Lidé se do dluhové pasti často dostávají svým nezodpovědným chováním. Ve většině případů totiž nejde o půjčku na „investici“, například do vzdělání, ale velmi snadno si půjčují na spotřebu. Je obecně známo, že v předvánočním období se počet žádostí o půjčky zvyšuje několikanásobně. Lidé si půjčují i na dovolenou a samostatnou kapitolou jsou pak předváděcí akce takzvaných šmejdů. „Marketingová masáž nebo srovnávání se s okolím lidi často nutí pořizovat si věci, které si nemohou dovolit a většinou je ani nepotřebují,“ uvádí Petr Vencálek. Nový zákon o spotřebitelském úvěru přitom v loni díky náročným podmínkám pro získání licence značně pročistil trh od různých úvěrových predátorů. Nově také poskytovatelé musejí přísněji posuzovat schopnost žadatele úvěr splácet. V oblasti finanční gramotnosti však mají Češi stále rezervy. „Řešením není tahat nezodpovědné dlužníky z maléru ex post, nýbrž důsledně vychovávat a vysvětlovat principy fungování peněz již na základních školách,“ uzavírá Petr Vencálek.


Zdroj: tz Lesenský.cz, redakčně upraveno
 






© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz