O Vánocích, tradicích a zvycích..

FiftyFifty, společenský magazín.
O Vánocích, tradicích a zvycích.. na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > O Vánocích, tradicích a zvycích..

FiftyFifty
Share
 >  > 

O Vánocích, tradicích a zvycích..

O Vánocích, tradicích a zvycích..

Do křesťanského kalendáře byly tyto svátky zařazeny roku 336. Jsou prvním velkým svátkem církevního roku. České slovo "Vánoce" souvisí s německým "Weihnachten" ("svaté noci").

Zvláštní význam měl oheň - církev přejala uctívání ohně jako věčné světlo (Světlo světa, světlo Kristovo) a svícení svícemi. Neodmyslitelnou součástí Vánoc byla koleda (zejm. na den sv. Štěpána), v mnoha krajích se předváděly vánoční hry.
Symbolem Vánoc se staly od 16. století jesličky (betlém), od 19. století v městském a později i vesnickém prostředí vánoční stromek.
Už staří Keltové používali ozdobený stromeček při uctívání boha Slunce a věčného života.
Katolickou církví bylo ještě v 16. století považováno zdobení vánočního stromku za pohanský zvyk. Nakonec se tento zvyk uchytil. Nejprve u německých měšťanů. Údajně první stromek byl ozdoben a rozsvícen v Brémách roku 1570, v domě, kde sídlil cech řemeslníků. Byla jím jedlička ověšená datlemi a kytkami z papíru. Odtud se rozšířil tento zvyk do celého Německa.
V našich zemích se objevil později. Zejména proto, že byl českými vlastenci považován za neslovanský zvyk.
První stromeček se rozsvítil v Praze roku 1812 ve vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha. O třicet let později se již stromky prodávaly zcela běžně.
Stejně jako zdobení stromečku, má i používání jmelí kořeny ve zvycích starých Keltů. Jmelí podle Keltů přináší štěstí, lásku a plodnost.
dekorační úlohou jmelí během vánočních svátků se poprvé setkáváme v Anglii, odkud se tento zvyk rozšířil i do dalších zemí. O jmelí kolují různé pověry, tradice a zvyky. Nejznámější je jistě líbání pod jmelím, aby byl vztah po celý další rok šťastný a plný lásky. Pokud jste tedy svým blízkým darovali nebo sami od někoho jmelí dostali - jistě vás štěstí v tomto roce nemine, neboť štěstí přináší jen jmelí darované. A čím víc je na větvičkách bobulek, tím více ho v příštím roce bude.

Zvyky a tradice o Vánocích
Protože na Štědrý den připadá narození Ježíše Krista, přikládali tomuto dni naši předkové velký význam - považovali jej za den zázraků. A to znamenalo, že se člověku mohla splnit přání. Pomocí různých věštících technik člověk hledal odpovědi na otázky ohledně své budoucnosti. Tato tradice se dochovala dodnes.
Rozpůlí se několik vlašských ořechů a do prázdných polovin skořápek se nakapaným voskem připevní svíčka. Lodičky z ořechů se pak nechávají plout po vodě. Ten, komu se lodička nepotopí a dlouho svítí, čeká dlouhý a šťastný život. Pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma. Pokud pluje ke středu nádoby, vydá se do světa.
Jablko se přepůlí vždy po štědrovečerní večeři, avšak ne obvyklým způsobem, ale kolmo na osu, napříč. Pokud má vnitřní část s jádry tvar hvězdy, sejdou se za rok všichni šťastni a ve zdraví. Má-li křížek, pak je to rok plný problémů.
Nad plamenem se rozžhaví kousek olova až úplně roztaje. Připraví se nádoba s vodou a do ní se olovo opatrně vlije. Olovo ztuhne a vytvoří obrazec. Potom se hádá co který obrazec symbolizuje. Odlitek, který vznikne, věští dotyčnému jeho budoucnost. Například odlitek ve tvaru hvězdy znamená úspěch, uznání.
Nezadaná dívka třese bezem a dům, u kterého začne jako první štěkat pes, je i domem, ve kterém bydlí její nastávající.
Svobodná dívka se postaví zády ke dveřím a přes rameno hodí střevíc. Pokud špička ukazuje ke dveřím, znamená to, že se brzy vdá.
Svobodná dívka klepe střevícem na kurník. Ozve-li se slepice, dívka zůstane svobodná. Pokud se ale objeví kohout, brzy se vdá.
Pokud se dívka potřebuje rozhodnout mezi nápadníky, napíše jejich jména na papírek a dá do knedlíků, které připravuje. Souzený je jí ten, "jehož knedlík" rozkrojí první :-)
Každý si schová šupinku ze štědrovečerního kapra do peněženky. Budou se pak u něj držet peníze.
Pro štěstí ve finanční oblasti se při štědrovečerní večeři dává pod talíř mince.
Na stůl se dává vždy o jeden talíř navíc - pro nečekaného hosta.
Poté, co všichni zasednou ke štědrovečerní večeři, už nesmí nikdo vstát. Říká se, že kdo vstane, ten už u příští štědrovečerní večeře nebude.
Kdo se postí na Štědrý den, uvidí večer zlaté prasátko :-)

Vánoční zvyky a tradice, které možná neznáte
Do konce roku by se měly vrátit všechny cizí věci, které jsou v domě. Projděte pečlivě celý dům či byt a vraťte vše, co vám nepatří.
Svobodná dívka zapíchne do jablka tři zápalky. Každá z nich musí symbolizovat jednoho nápadníka. Všechny zápalky současně zapálí. Ta, která hoří nejdéle, představuje toho, za něhož se má dívka vdát.

Co přináší smůlu?
Před půlnoční mší se nesmí šít, plést - protože by pak myši dílo zničily.
Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal.
Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu.
Na Štědrý den nepište své milé - milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod.

Co přináší štěstí?
Když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci.
Čerstvý chléb upečený 25.12. a čerstvá vejce snesená 25.12 - mají kouzelnou moc.

Závěrem několik pranostik:
"Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině."
"Mírný prosinec - mírná celá zima."
"Na suchý prosinec následuje suché jaro."
"Když na Štědrý den sněží, na pytle se chmel těží."
"Lepší Vánoce třeskuté, než-li tekuté."
"Zelené Vánoce, bílé Velikonoce."
"Mráz na Boží narození, zima se udrží bez proměny."
"Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato."
"Jaké zimy v prosinci - taková tepla v červnu."



Zdroj:
stripky.cz
christmas.wz.cz
mineralfit.cz





© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.