Jak jsem minule slíbila, podělím se s vámi nyní o jednu kulinářskou zkušenost. O návod, jak na okoralé chlebíčky.
Znáte to jistě sami. Honíte se, aby oslavy konce roku byly co nejvydařenější. Ve všech směrech. Samozřejmě i co se sváteční tabule týče. Jednohubky a chlebíčky se všemi možnými a někdy i zdánlivě nemožnými lahůdkami. Stojí vás to spoustu času, ať už ve frontě s lahůdkami, když kupujete suroviny (ale i hotové výrobky), stejně tak při domácí přípravě. V neposlední řadě vás to stojí i spoustu peněz. Z pochopitelných důvodů nakoupíme a připravíme větší množství, protože co kdyby... Přijde někdo neohlášeně a vy budete přinejmenším za škrťáka.
Samosebou nikdo se zpravidla nečekaně neobjeví, vy jste uždibovali a ochutnávali už při odpoledních přípravách, takže... Nad ránem nevábně vyhlížejících zbytků víc než dost. No co, říkáte si, je to jednou za rok!
Máte pravdu, Silvestr je vážně jednou za rok. Jenže jednou za rok pak jsou ještě narozeniny a svátek a výročí seznámení a výročí svatby a sv. Valentýn a velikonoce a …. A ruku na srdce, přátelé, asi nikoho z nás netěší vynaložené úsilí, které, byť z části, přijde nakonec v niveč. Samozřejmě, těm z vás, kteří jste šťastnější a běhají vám po dvoře slepice, je hej! Holky se pomějou. Jenže vzhledem k tomu, že je krátce po Vánocích, nic bych za to nedala, že jim visí pupky, že se jim z toho ani snášet nechce. Prý slepice v zimě obecně moc nenesou, a když nad tím tak teď přemýšlím, čert ví, jestli sabotují snůšku díky zimě.
Konec drůbežích úvah, zpět k návodu.
Před lety jsem po jedné silvestrovské oslavě nad ránem překvapila jednoho ze spoluoslavníků nad poloprázdnou mísou, jejímž obsahem bylo cosi na hony vzdálené slavnostnímu hodování. Přesněji – několik silně okoralých chlebíčků. Na otázku: „Prosím tě, proč si nevyndáš něco čerstvýho z lednice, když máš hlad?“, vzal do každé ruky jeden a udělal mi kulinářskou přednášku: „Hele, vidíš ten pravej? Hnus, co? A vidíš ten levej? Taky hnus. A hele, šup! Když to takhle přiklopím. co vidíš? Nic nevidíš. Protože nic vidět néni. Oko nevidí a břuch si přebere…“
Měl svým způsobem pravdu, a jak si břuch přebral, to už se kamarád nezmínil. Ale já si přebrala taky. Že ne vždy budu mít štěstí, že se v mé společnosti objeví jako suplent slepic kamarád s kačením žaludkem. Právě tehdy mě napadlo, jak na okoralé chlebíčky vyzrát. Jednoduše. Jakýkoli slavnostní stůl prostírat bez nich. Tedy bez těch klasických. Ale tady máte recept, co místo nich. Jinak řečeno, co lze ze surovin na chlebíčky vyrobit a mít radost z toho, že nezbyla ani patka. Omlouvám se za soukromý název finálního výrobku, ale přinesl jej život. Kdysi, když jsem pekla tuto mňamku poprvé, ptala jsem se tehdy ráno po oslavě přítele, jestli chce ke snídani buchtu, nebo tu sviňu, co jsme měli včera. „Dej mi tu sviňu, co jsme měli včera.“ Já se přítele časem zbavila, sviňa svého názvu nikoli. Takže recept na Slavnostní sviňu (velice jednoduchý!):
Těsto: kostka He.. sestry másla, 2 žloutky, sklenice vlažné vody, lžíce octa, 1/2 lžičky soli, 1/2 kg hladké mouky.
Náplň: půl kila měkkého salámu, nakrájeného na mírně silnější kolečka (dle chuti a stavu vaší kapsy, ne se špekovými kousky), dvě sklenice sterilované zeleniny (osvědčený „semafor“ – paprika, kukuřice, hrášek) dle chuti, sterilované okurky, plechovka žampionů, 1/2 kg tvrdého sýra (lepší tučnější, ale stačí i 30 %), zbylé bílky + cca 4 vejce, kečup (dle libosti jemný, ostrý, cikánská...)
Těsto vypracujeme nejjednodušeji, když rozpustíte uvedený tuk (ve vodní lázni), přidáte vlažnou vodu, ocet, sůl, žloutky a začnete elektrickým hnětačem pomalu hnětat a přisypávat postupně mouku, až vymícháte vláčné těsto. Co se týče silvestrovských oslav, nejlépe zpracovat 29.12. večer. Dejte přes noc do chladničky uležet. Druhý den vyndejte těsto z chladničky, ať trošku povolí, rozdělte jej na tři kusy a nachystejte náplň:
Do jedné mísy nastrouhejte sýr (klidně hrubším struhadlem) a vmíchejte vejce a bílky. Nad druhou mísou vyklopte do cedníku oba semafory (kvůli následné barvě na řezu je barevná kombinace pro oko důležitá) a žampiony, přikrájejte na drobné kousky okurky a nechejte vše řádně odkapat. Slitý lák vylijte a vyklopte do mísy obsah cedníku. Na vále vysypaném hladkou moukou vyválejte část těsta, nejprve vyložte salámem, který potřete kečupem (dle chuti), na to lžící rozetřete sýr s vejci a na to rozmístěte promíchanou zeleninu (vždy cca 1/3 množství). To vše zamotejte ala „štrůdl“. Počítejte s posuvem náplně při motání, nechávejte při plnění vždy volnější část (pouze se salámem) u vnějšího konce těsta. Uvedené množství surovin postačí na tři „nohavice“ úhlopříčně na plech. Potřeme rozšlehaným vejcem, já ještě nechávám v každé nohavici zapíchnutých několik kousků špejlí nebo párátek, aby měl kudy unikat teplý vzduch. Minimalizuje se riziko prasknutí a vytečení sýra. Ale pokud se to stane, nezoufejte. Nechejte po vytažení z trouby mírně vychladnout a zvláčnět a nožem tvar upravte. Normálně to připlácněte. Jinak – pečte v troubě 180-200 °C tak dlouho, až bude nohavička zlatohnědá. Po řádném prochladnutí rozřízněte na poloviny, zabalte do alobalu nebo potravinové fólie a - protože pracujete podle návodu, je teprve 30.12. - pečlivě uschovejte do chladu. Zdůrazňuji pečlivě, neboť pokud vaši drazí zjistí, co že jste to připravili za dobrůtku, pak riskujete, že nebudete mít co prochladlého a ztuhlého druhý den krájet. (A pomažete paběrkovat do hypermarketu pomačkané veky a vlašák a salámy a ….).
Pokud sviňu uchráníte, pak vězte, že jakmile jí nakrájíte na plátky silné asi jako veka na chlebíčky, očka přítomných se popasou a budete za hvězdu večera.
A v čem že je výhoda této dobrůtky? No jasně! Neokorá! Nemá totiž šanci to stihnout. Jednak se po ní nejspíš zapráší a jednak, nemusíte krájet vše, ale postupně přikrajovat. A když se stane, že kus nohavice zbude, nic nepokazíte, dáte-li ji do mrazáku a vyndáte ji třeba na Tři krále. Zkuste vyndat na Tři krále z mrazáku chlebíčky.
V rámci uspokojení chuťových buněk se fantazii meze opravdu nekladou. Možná si vymyslíte vlastní náplň, nebo zmenšíte tvar na miništrůdlík ala jednohubky (např. nastrouhat tvrdý a plísňový sýr spolu se šunkou). V neposlední řadě jste se takto zbavili i přísunu zbytečných kalorií (majonéza, bílá veka).
Houby záleží, jestli moje „sviňa“ zůstane pod stejným názvem i u vás. Třeba vám přinesou okolnosti jiný, příhodnější název. Mohou to být stejně dobře chlebíčky naruby či chlebíčky vědmy Emmy. Právě mě napadly chlebíčky v novém kabátě nebo převlečeném? To už by znělo téměř jako politické chlebíčky. Ale fuj, tož to raděj zlatá moja „sviňa“!
Ať už si tuto mňamku nazvete jakkoli, jedno je jisté - pokud vyzkoušíte, tak už vám okoralé a nevábně oschlé chlebíčky rozhodně nehrozí. Důvod je jediný, už je totiž, stejně jako já, nikdy dělat nebudete. Dobrou chuť!
Ať je váš život v novém roce jedna velká mňamka!
Za karty sice nic slíbit nemohu, ale za sebe ano. Budu se snažit hledat v nich pro vás jen to nejlepší, aby dnů jako okoralých chlebíčků bylo ve vašem žití co nejméně.
Nepravidelník vědmy Emmy - Sbohem okoralé chlebíčky
29.12.2005
Honíte se, aby oslavy konce roku byly co nejvydařenější. Ve všech směrech. Samozřejmě i co se sváteční tabule týče. Jednohubky a chlebíčky se všemi možnými a někdy i zdánlivě nemožnými lahůdkami. Stojí vás to spoustu času, ať už ve frontě s lahůdkami, když kupujete suroviny (ale i hotové výrobky), stejně tak při domácí přípravě. V neposlední řadě vás to stojí i spoustu peněz. Z pochopitelných důvodů nakoupíme a připravíme větší množství, protože co kdyby...
Autor: Vědma Emma
