A nebo druhý pohled. Sháníte nějakou věc, klidně použitou, ale nechce se vám za ni utrácet? Možná se vám podaří najít někoho, kdo se pro vás užitečné věci rád zbaví. Buď zadarmo nebo výměnou třeba za čokoládu nebo lahev vína. Jenže jak se vzájemně najít?
Při shánění vhodných lidí i věcí můžete kromě oslovení svých kamarádů, známých a známých známých (k čemuž mohou dobře posloužit sociální sítě), využít i tištěné nebo on-line inzerce. Kategorii „za odvoz“ či „daruji“ nabízí většina bazarů a inzertních novin. Na tento typ anonce se dokonce specializují dvě české webové stránky - www.nevyhazujto.cz a www.vsezaodvoz.cz. Dostat nebo darovat tam můžete skoro cokoliv. Dětské oblečení, nářadí, uhlí, nábytek, dřevěnou zahradní chatku, rozbitý hrnčířský kruh. Prostě cokoliv.
Vlastní zkušenost
Sami zakladatelé darovacích webů přiznávají, že k vytvoření stránek je inspirovala vlastní zkušenost s nepotřebnými věcmi u nich doma či v garáži. „Při pohledu na popelnici mě napadlo, že je velká škoda vyhodit plně funkční věc, u které jsem si jist, že by o ni mohl mít někdo v mém okolí zájem. Ale já jen o té osobě nevím a tudíž jí nemůžu věc darovat,“ svěřuje se Petr Lamač. Od toho už byl jen krok k vytvoření webové služby vsezaodvoz.cz, která pomáhá udržet věci při životě. Podobně i v případě mladšího portálu nevyhazujto.cz byla podle Roberta Dvořáka na začátku „garáž přeplněná věcmi s nejistou budoucností, ale s bohatou minulostí“.
„To, že věc ještě poslouží druhé osobě, znamená méně odpadu, méně vyrobeného nového zboží a tudíž i méně spotřebovaného materiálu a energie,“ poukazuje na environmentální rozměr Petr Lamač. Nabízí však i pohled čistě ekonomický: „Někteří lidé nedisponují přebytečnými penězi, ale mají přebytečný čas.“ Darovací weby takovým lidem dávají šanci si vlastní snahou a časovou investicí zvýšit životní úroveň a udělat si radost. A zároveň odlehčit těm, kteří již daný předmět nepotřebují, ale nechtějí jej vyhodit do popelnice. „Osobně si myslím, že zábrana vyhazovat ještě funkční či ještě alespoň trochu použitelné věci je v lidské přirozenosti. Tím spíš u nás, kde kutilství a obecně větší šetrnost daná dobami minulými vede lidi ke skladování nepotřebných věcí,“ dodává Lamač.
Mezi věcmi, které lidé nejčastěji nabízejí nebo shánějí, převažuje jednoznačně nábytek a elektrické spotřebiče, od těch kuchyňských, přes počítače a jejich komponenty, až po zahradní techniku. Dále pak věci, které se typicky ‚dědí' a ‚posílají dál' - oblečení a dětská výbava. Nabízet a poptávat za odvoz lze však podle provozovatelů například i tuny hlíny, koňský hnůj, vzrostlé stromy či „záhadnou zelenou kouli“. Po některých zcela „obyčejných věcech“ se shání třeba výtvarníci a další umělci.
Rychlost i charita
A čím si provozovatelé stránek vysvětlují, že i v době, kdy je řada způsobů, jak své nepotřebné věci prodat, mnoho lidí své věci raději bezplatně daruje?
Podle Roberta Dvořáka z týmu nevyhazujto.cz portál oslovuje víc skupin lidí. Na jedné straně lidi se starými věcmi, které již pozbyly zcela či částečně svoji tržní hodnotu a jejich darování za odvoz je jedinou možností, jak je udržet v „koloběhu života“. Či řečeno prozaičtěji, jak se jich bez nákladů a pochybností zbavit. Dalšími uživateli jsou pak lidé nabízející věci, které si sice ještě zachovaly určitou tržní hodnotu, ale bezplatné darování urychluje jejich odbyt, například při stěhování. A v neposlední řadě dává darujícímu i pocit účasti na dobré věci. Jen pro představu, na webu se objeví průměrně 450 nových inzerátů měsíčně, z nichž asi dvě třetiny najdou odezvu.
Podobně uvažuje i Lamač ze vsezaodvoz.cz. Roli podle něj hraje roli ochota pomoci druhému a podpořit kutilství či méně majetné rodiny, což může nabýt až charitativního rozměru. Další motivací je pak naopak neochota trávit čas hledáním potenciálního kupce. Tím spíš, když v jejich očích má daná věc pouze symbolickou nebo nulovou cenu. Dodává však, že hodnota věci je velmi relativní. „To, jakou hodnotu věci vlastně mají, si často uvědomíme, až když o ně projeví zájem někdo jiný,“ říká.
Kromě zmiňovaných serverů existuje od roku 2005 v Praze také mutace celosvětového webu freecycle.org. Web je převážně v angličtině a aktuálně není příliš živý.
Autor: Zdeňka Vítková
Zdroj: Ekolist.cz