Nejen letošní Projekt 100 očima Jiřího Králíka

FiftyFifty, společenský magazín.
Nejen letošní Projekt 100 očima Jiřího Králíka na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Nejen letošní Projekt 100 očima Jiřího Králíka

FiftyFifty
Share
 >  > 

Nejen letošní Projekt 100 očima Jiřího Králíka

Nejen letošní Projekt 100 očima Jiřího Králíka

Nacházíme se na přelomu ledna a února a v Čechách se rozjíždí další ročník Projektu 100. Pokusím se vám tedy postupně zrecenzovat deset letošních snímků, včetně „bonusových“ animovaných filmů z Kanady. K této příležitosti jsem si dovolil vyzpovídat Jiřího Králíka, autora a hlavního organizátora, abych vám jeho slovy přiblížil nejen celou myšlenku Projektu 100, ale i letošní ročník.

První otázka už je tak trošku typická. Jste vlastně "duchovní" otec Projektu 100, jak jste se k němu dostal a jak vlastně vznikla celá myšlenka?

Myšlenka vznikla na Letní filmové škole. V té době vrcholila distribuce kvalitních "artových" filmů. Doposud totiž tuto distribuci zajišťoval LUCERNA film a NFA (Národní Filmový Archiv – pozn. red.) především ze svých sbírek, ale v tomto roku přestal LUCERNAFILM nakupovat umělecké filmy a začala se soustředit jen na komerční tituly. NFA se stal pouze archívem a přestával půjčovat klasické filmy světové kinematografie. Asociace českých filmových klubů sice pomalu rozbíhala svoji vlastní distribuční politiku, ale mohla ročně zakoupit maximálně 2 filmy. V této situaci jsme začali diskutovat o tom, jak zajistit pravidelný přísun uměleckých filmů do kin (především tedy filmových klubů a artkin), současně ale vyvstala i otázka, které filmy vlastně začít prioritně nakupovat. Proto vznikla v rámci LFŠ (Letní filmová škola – pozn. red.) anketa mezi účastníky, jejímž výsledkem byl seznam filmů (tzv. Králíkův seznam), které by chtěli účastníci ankety ve svých kinech vidět. U mnoha odpovědí se objevila i poznámka, že je anketa sice dobrá, ale stejně si nikdo nedovede představit, jek se vybrané filmy dostanou do distribuce. A právě tyto hlasy mne tenkrát v zoufalství a beznadějné situaci dovedly k myšlence představit distribuční projekt, který by tyto filmy do kin přeci jen dostal. Na základních tezích se tenkrát velmi aktivně podílel i český režisér Jaromil Jiren, a tak mohl vzniknout i návrh projektu, který si za základ vzal skvělou tradici tzv. festivalů pracujících (tradice 30 let). Změnil se jen obsah - do každoroční kolekce desítky uváděných filmů by byly zařazeny právě filmy z ankety. Projekt měl původně název 70+30 (míněno 70 zahraničních a 30 českých filmů v průběhu 10 let), nakonec i v důsledku příprav oslav 100. výročí kinematografie (1895) byl projekt přejmenován na Projekt 100.

Každý rok se po deset let mělo promítat 10 filmů. Tohle je už ale dvanáctý ročník, a tak by se projekt mel přejmenovat spíše na 120 nebo 200. Jak se vlastně povedlo, že tato akce stále trvá?

Opravdu jsme nevěřili a netroufali si ani věřit, že k realizaci Projektu 100 dojde, začátky byly velmi nejisté, kruté a těžké - jen tak tak jsme zvládli bez jakékoliv státní finanční podpory první ročník a jen díky velkému úspěchu u kin i diváků se pak uskutečnil ročník druhý. Postupně se ale v naší distribuci akce zabydlela, rostl počet kin i diváků a také se malinko proměnila náplň filmů (objevovalo se více a více snímků mimo původní tzv. Králíkův seznam). Proto i v roce desátého a tedy posledního ročníku došlo k celkem logickému rozhodnutí pokračovat dál - akce se stala prakticky samofinancovatelná, každý rok se dařilo objevovat další a další "projektové" filmy a stabilní a poměrně velký je i zájem diváků. Slavná se stala i značka, a tak nebyl důvod nepokračovat dál, ani měnit název akce.

Dnešní ročník je tak trochu o revoltě a vzpurnosti. Toto téma (i předchozí) vzniklo na nějaký popud nebo jen nejlépe ohraničovalo všechny snímky ročníku?

Výběr filmů do Projektu 100 nejvíce ovlivňuje obsah a průběh LFŠ i dalšího projektu - FILM a ŠKOLA. A protože hlavním tématem LFŠ 2005 byla revoluce a revolta a většina filmů v Projektu 100 - 2006 byla na LFŠ s úspěchem uvedena, nebylo těžké vybrat letošních deset "projektových" filmů.

Před každou projekcí se můžeme těšit na krátký animovaný kanadský film, což je velice zajímavé a nezvyklé. Zajímalo by mě, proč jste nevytvořili celou stopu těchto filmů a nepromítali je zvlášť. Toto "animované intro" je novinkou nebo se již objevilo v předešlých ročnících?

Není to novinka, vlastně prvních pět let Projektu 100 bylo "normální" uvádět krátké filmy. Pak jsme narazili na problém ryze pragmatický - už nám nikdo nechtěl dát předfilmy zcela zdarma a naše finanční možnosti se ztenčovaly. Letos jsme ale měli štěstí - s výběrem i nákupem filmů nám pomohla kanadská ambasáda, a tak se těchto deset skvělých kanadských animovaných filmů může poprvé představit i našim divákům. Po skončení Projektu 100 budou všechny tyto filmy spojeny do dvou samostatných celovečerních cyklů a nabízeny filmovým klubům i školám.

Projekt 100 zavítá do mnoha kin po celé České republice. Jaké je vlastně vyjednávání s kiny, u kterých usilujete o promítání? Dnešní diváci jsou jací jsou, a tak podle mého názoru kinosály nemohou počítat s větší návštěvností než u klasických hollywoodských trháků.

Projekt 100 je vítanou a poměrně úspěšnou alternativou současné nabídky většiny menších kin. Filmy nejsou prioritně uváděny v multiplexech, a tak mají malá kina velkou příležitost konečně uvádět některé tituly v premiéře. Navíc má přehlídka i "výchovný" charakter a může výrazně posílit "kulturní" postavení mnoha menších kin. I proto nemáme nouzi o zájem, naopak už nejsme příliš schopni uspokojit každé české kino.

Jak jste na tom vlastně s propagací? Snažil jsem se najít informace o Projektu 100 na internetu a musím se přiznat, že toho bylo celkem poskrovnu a stránky, které se tvářily jako oficiální, byly už pár let staré.

Do propagace investujeme poměrně hodně, máme 70 druhů oficiálních znělek, které se promítají v "projektových" kinech. Ke každému filmu vydáváme speciální a identifikovatelný plakát, ale největší propagační účinek si slibujeme z každoročního vydávání speciálních novin „Filmové listy“. Mají 16 stran a obsahují originální recenze ke všem filmům. K dispozici jsou zdarma ve všech "projektových" kinech v nákladu 150.000 kusů. Pokud jde o internetové stránky, pak musíme přiznat, že nejsou úplně nejlepší. V současné době řešíme přechod na nové stránky a také jejich pravidelnou aktualizaci. Ale i teď je na stránkách www.artfilm.cz/projekt-2006 dost informací - distribuční listy, fota, seznam filmů, program kin apod.

Poslední otázkou bych chtěl také čtenáře pozvat vaším prostřednictvím k shlédnutí alespoň jednoho snímku z letošní „desítky“. Jaký byste určitě neminul a doporučil?

Protože miluji a mám velmi osobní vztah ke všem filmům, je pro mne těžké na tuto otázku jednoznačně odpovědět. Možná bych ale mohl přijmout otázku: „Který film Vás mile v poslední době překvapil?“ Pak bych už mohl odpovědět snadněji - největším překvapením pro mne byl celovečerní film Dítě (na který se můžete těšit v nadcházející recenzi pozn. red.) , který se mi nesmírně líbil a představuje pro mě snad i vrchol loňské filmové tvorby (současně se divím velmi negativním recenzím diváků i kritiků). Velmi hluboký dojem na mne zanechaly i dva dokonalé animované filmy: KloboukRyan. A pro milovníky filmu a přirozené odpůrce těžkého filmového umění bych pak doporučil Motocyklistické deníkyDvojí život Veroniky.





© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.