Výchozím materiálem byl pro Havelku jednak román Nadsamec, jedno z autorových nejslavnějších děl, který francouzský básník, dramatik a romanopisec Alfred Jarry, jeden z inspirátorů surrealistů a absurdního dramatu, napsal v roce 1902 a kterým bezpochyby předběhl svou dobu, a dále pak samotný životní osud autora, který razil heslo carpe diem a žil soustředěn na momentální stav a okamžik, obklopen pro svůj život třemi klíčovými prvky: revolverem, kolem a absintem.
V atmosféře bohémské Paříže začátku minulého století se tak tvůrci spolu s diváky chystají objevovat Jarryho neuvěřitelný svět, který se rozhodně neřídil pravidly, na jaká jsme dnes zvyklí, a ve kterém mohli žít své literární životy monstra typu Nadsamce. Hlavní myšlenkou inscenace je představit hru skrze život autora. “Někdy by mohlo být zavádějící vkládat do díla příliš ze života jeho autora, ale v tomto případě určitě ne. U Jarryho všechno bylo možná obráceně: nejdřív je jeho životní uskutečňování se, jeho místo ve světě a teprve součástí toho je všechno to, co udělal, napsal, co mu padalo od ruky. Jedno nelze bez druhého,“ vysvětluje svůj inscenační záměr Jiří Havelka a dodává: „Výsledkem práce bude skládačka, skládačka segmentů, které by neměly mít na první pohled mezi sebou žádnou kauzalitu, nikam nestoupají, nevrší se, ale prostým kladením vedle sebe si sami vytváří nekonečné množství vazeb. Spojuje je něco nad nimi. A taky je to pokus vyhnout se jakýmkoli výkladům, které by zabily spoustu jiných, prostě skládat, ale nevykládat – to je myslím po duchu Jarryho. Postupně se ty souvislosti najdou. Navíc pak všechno propojuje Nadsamec udržující určitou kauzalitu. Postupně se obojí prolne, Nadsamec se situacemi ze života Jarryho. A na konci by se měl člověk asi dostat zase někam na začátek. K dítěti, které se rozkoukává a rozhoduje. Třeba i k otázce, zda chtěl být Jarry nesmrtelný.“
Dílo Alfreda Jarryho se ve Studiu Ypsilon neobjevuje poprvé. Už před více než třiceti lety Jan Schmid nastudoval nejslavnější Jarryho hru Ubu králem. Navíc tradice groteskní látky, ať už dramatické nebo prozaické, patří do ypsilonského repertoáru odjakživa.
Z inscenačního hlediska je práce Jiřího Havelky, který má v současné době na repertoáru ještě úspěšné autorské hry Nic nás nezastaví či Drama v kostce, mimochodem nominované na Cenu divadelních novin, pokračováním a rozvíjením jedinečné divadelní metody, kterou do českého divadla vnesl její duchovní otec a zakladatel, režisér Jan Schmid. Jde o divadelní poetiku, která pracuje metodou střihu a kolážovitou artikulací původně různorodých jevištních faktů, jež jsou postupně tvůrčím způsobem integrovány v mnohovrstevnatý divadelní obraz a tvar. V tomto smyslu Havelkova inscenace Nadsamce navazuje na takové ypsilonské tituly jako byl např. Michelangelo Buonarroti nebo Život a smrt Karla Hynka Máchy, ale také Outsider, Voni sou hodnej chlapec či Mozart v Praze.
Havelka přináší tímto představením i jinými svými inscenacemi do poetiky Ypsilonu své vlastní osobité vidění světa a tím ji obohacuje generačně. Na Nadsamci Jarrym se dále podílejí Petr Vršek, Roman Mrázik, Pavel Nový, Jaroslava Kretchmerová, Daniel Šváb, Martin Janouš, Jiřina Mencáková a další členové Studia Ypsilon.
Zdroj:TZ
