Psychologové i ekonomové se shodují v tom, že takové obavy existují i v dobách prosperujícího hospodářství, ale v období ekonomické krize dokážou ovlivnit psychiku člověka i jeho jednání, narušit nebo dokonce rozvrátit přátelské a společenské vztahy i vztahy v rodině. Aby se tomu člověk ubránil, měl by podle některých psychologů přehodnotit vnitřní poměr k penězům, k jejich důležitosti a vytvořit si nové životní priority. Zároveň ale uznávají, že jen málokomu pomůže, když pod tlakem okolností přehodnotí své přístupy a rozhodne se, že důležité budou pro něj především citové vztahy a finance ponechá stranou.
V mnoha kulturách, především v té americké, jsou dnes peníze nejen prostředkem k životu, ale i symbolem úspěchu. Jsou vyjádřením schopností člověka, určují jeho zařazení do určité společenské vrstvy, jsou synonymem štěstí, moudrosti i sex-appealu. Řada kultur dodnes zastává názor, že ekonomická prosperita patří pracovitým a schopným, a penězi měří i hodnotu člověka.
Ekonomická rizika vnímá dnes většina lidí podobně, jako kdysi reagovali naši prapředci na nebezpečí v podobě divokých zvířat. Vyvolávají klasickou reakci „bojuj, nebo uteč“, zvyšují agresi, nebo naopak úzkost. Chemické látky v mozku připraví tělo na akci a v mozku vyvolají nejvyšší stupeň pohotovosti. Svou roli tu hraje i hormon oxytocin, stejný hormon, který vzbuzuje láskyplné vztahy k milovaným osobám nebo členům rodiny. V tomto případě má zásluhy o láskyplné vztahy k automobilu, členství v golfovém klubu či k luxusní dovolené. To pak vede obvykle k neracionálním reakcím a k dalšímu zhoršení situace.
Dá se říci, že etická prohlášení typu láska a rodinné vztahy jsou vším, zůstávají v určitých situacích pouze vyhlášeními. Peníze měly a mají svou moc a dodnes ve většině kultur významně určují postavení a do značné míry i štěstí a spokojenost člověka.
Zdroj: 100+1
Moc peněz
31.07.2009
V současné ekonomické krizi se peníze stávají hlavním stresovým faktorem. Průzkumy prováděné v USA ukázaly, že osm z deseti Američanů se nejvíce stresuje finančními otázkami a zhruba polovina dotázaných má obavy, že nebude mít v budoucnu dost peněz na uspokojení základních životních potřeb své rodiny.