Tragicky zahynul Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru. Nestalo se to však při vesmírné misi. Gagarin havaroval se svým instruktorem Vladimirem Serjoginem, hrdinou Sovětského svazu, při cvičném letu na letounu MiG-15UTI. Základní příčinou byla údajně zastaralá povětrnostní předpověď, kterou dostali a která nehlásila nízkou oblačnost. Kvůli špatným povětrnostním podmínkám piloti let přerušili, ale při návratu na letiště se letoun dostal do ostré klesavé spirály, piloti se ji pravděpodobně pokoušeli vybrat, dosáhli přetížení 11 G, ale kvůli malé výšce se jim to nepodařilo. Příčina, proč se to stalo dvěma tak zkušeným letcům, nebyla dodnes uspokojivě vysvětlena.
I k další havárii nedošlo přímo v kosmu. 24. října 1969 si výbuch rakety R-16 na Bajkonuru vyžádal kolem dvou set životů. Tato informace byla přísně utajovaná až do rozpadu Sovětského svazu.
Do stejné kategorie patří i následující příběh. Ruský kosmonaut Něljubov, který měl být následníkem Gagarina, se v opilosti popral s ozbrojenou hlídkou, odmítl se za incident omluvit a byl za to z družstva ruských kosmonautů vyloučen. Byl vyretušován i ze společné fotografie ruských kosmonautů. Pět let poté spáchal sebevraždu.
Prvním člověkem, který zemřel přímo při vesmírné misi, byl ruský kosmonaut Vladimir Michajlovič Komarov. Zahynul v dubnu 1967 při pokusu o nouzové přistání téměř neovladatelné kosmické lodi Sojuz 1. Dne 23. dubna 1967 loď odstartovala a už během letu měl Komarov s jejím ovládáním potíže. Druhý den při přistávání se zamotal padák přistávacího modulu a náraz do země ve vysoké rychlosti 130 m/s Komarov nepřežil.
Další oběti si vyžádala mise Sojuzu 11. Cílem bylo setkání s první sovětskou orbitální stanicí Saljut 1. Při návratu na Zemi klesl tlak v kabině a tříčlenná posádka se udusila. Jejími členy byl velitel lodi Georgij Dobrovolskij, inženýr výzkumník Viktor Pacajev a palubní inženýr Vladislav Volkov. Letu Sojuz 11 se tehdy zúčastnila záložní posádka. Původní tým kvůli zdravotním problémům jednoho člena letět nemohl.
Americké nehody
Také americké ztráty ve vesmírném programu začaly tragickou nehodou na zemi. Bylo to v roce 1967. Start lodi Apollo 1 byl naplánován na 21. února 1967. Během tréninku na rampě došlo 27. ledna 1967 v kabině k požáru. Důvod této tragédie nebyl nikdy objasněn. Pravděpodobně šlo o vadný vodič rozvodného kabelu, od něhož přeskočila jiskra a vzňala se izolace. Všichni tři kosmonauti Gus Grissom, Roger Chaffee a Edward White zahynuli během deseti vteřin.
Další havárii zaznamenal raketoplán Challenger, který byl druhým raketoplánem NASA vypuštěným na oběžnou dráhu kolem Země. Provedl devět úspěšných vesmírných misí. Při desáté byl 28. ledna 1986 73 sekund po startu zničen. Všech sedm astronautů na palubě zahynulo. Členy posádky byli Francis R. Scobee (velitel), Gregory B. Jarvis, Ronald E. McNair, Ellison S. Onizuka, Judith A. Resniková, Michael J. Smith a učitelka z New Hampshire Christa McAuliffeová. Havárie Chllegeru se považuje za jednu z nejdramatičtějších událostí dvacátého století. Komise zjistila, že příčinou exploze bylo selhání pryžového těsnění na jedné z pomocných raket. Až do roku 1988 byly pak lety amerických raketoplánů zastaveny.
Prvním americkým raketoplánem byl raketoplán Columbia vypuštěný na první misi v dubnu 1981. K havárii došlo později než u Challengeru. Bylo to 1. února 2003 při návratu Columbie z 28. letu. Všech sedm astronautů na palubě zahynulo. Posádku raketoplánu Columbia při její poslední misi tvořil Rick D. Husband (velitel), William C. McCool (pilot), Michael P. Anderson, Laurel Clarková, David M. Brown, Kalpana Chawlaová a první izraelský astronaut Ilan Ramon. NASA ztratil s raketoplánem kontakt při jeho návratu na Zemi pouze několik minut před plánovaným přistáním.
Columbia se rozpadla nad Texasem ve výšce asi 63 km při rychlosti 5,6 km/sec. Komise tehdy zjistila, že při startu se z externí palivové nádrže odtrhl kousek hmoty a narazil do křídla raketoplánu, do kterého udělal díru. Při sestupu do atmosféry se do poškozeného křídla dostal horký vzduch, narušil jeho strukturu a způsobil rozpad raketoplánu. Zajímavé je, že havárii tehdy přežily stovky pokusných hlístic ve speciálních nádržích, na kterých se zkoumaly účinky beztížného prostoru. Po zničení Columbie byly lety raketoplánů zastaveny a k jejich obnovení došlo až v roce 2005, kdy byl do vesmíru vyslán raketoplán Discovery.
Zdroj: 100+1
Kosmické tragédie
08.10.2010
První člověk ve vesmíru Jurij Gagarin zahynul při cvičném letu na MiGu.Po celou dobu dobývání vesmíru docházelo ke kosmickým tragédiím. Někdy se o nich vědělo, jindy byly po dlouhá léta úzkostlivě tajeny. Počítají se k nim obvykle i havárie či lidské tragédie, které vedly ke smrti kosmonautů i jinde než při vesmírné misi.
