Šišlají, nekontrolovatelně vykřikují, mluví jeden přes druhého, olizují se a koulí očima. Na představení totiž nedorazil Kašpárek a je potřeba něco vymyslet!
Divadlo je vytvořeno podle anglosaského divadelního směru FFT (Fast food theatre). Jde o etudový způsob představení, kdy jsou jednotlivé scény tvořeny jako jednotlivé celky. V případě Kašpárka je vše doplněno písničkami (nebo naopak?), které předešlý mikropříběh doplňují.
Atmosféra v Paláci Akropolis byla minulý týden při představení Kašpárka v rohlíku skvělá. Děti po většinu času udržely pozornost, nikdo nedělal pst a děti nakonec tancovaly všude kde se jim zachtělo. Jednomu to přišlo vše velmi přirozené, jako vůbec vše, co se dělo na podiu. Působivá například byla scéna, ve které při jejím vrcholu bylo odhadem 60 nafouknutých velkých modrých pytlů na odpadky. Na scéně přibývaly postupně, celé to gradovalo, pytle sem tam někoho spolkly, házely se a schovávalo se za ně. Skvělý nápad.
Co ale může učarovat i dospělému, je hudba. Třeba já si často pobrukuju Strejda Jára, která je pěknou a rytmickou kytarovkou. Sami herci, tudíž většinou kašpárci s čírem nebo "holky" v dětských šatech, hrají na hudební nástroje a zpívají. Děti tak kromě nějakých těch krátkých a povětšinou vtipných scének vidí, jak se hraje na kytaru nebo dechové nástroje. Mnohé z nich to vidí poprvé, když tedy vynecháme televizní obrazovky. Navíc jsou díky uvolněné atmosféře (nepostřehla jsem jediný křečovitý moment!) tak trochu součástí celého představení.
Písničky z představení vydalo Indies Scope Records na CD s názvem Kašpárek v rohlíku, celé album lze stáhnout ve formátu mp3 a to za 99,- Kč.
Pokud vás nadchla myšlenka a styl divadelního představení, které je prostě "nové" a zaujme jak dítě, tak otce sotva čtyřicátníka (viděla jsem na vlastní oči), a tak trochu nebo i víc šílíte z písniček, které poslouchají vaše malé děti, můžete je zkusit vzít do Prahy na divadelní festival Mezi ploty, Colourscope v Kuřimi nebo Rock for people.
Myslím, že by to měly vidět a slyšet.
