Jak si vede Zelí v Londýně

FiftyFifty, společenský magazín.
Jak si vede Zelí v Londýně na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Jak si vede Zelí v Londýně

FiftyFifty
Share

Jak si vede Zelí v Londýně

Náš zpravodaj z Londýna není dobře naladěn. Londýn ho příliš nebaví a z následného textu poznáte, že možná nejen jeho. Stres, drahota a plné metro je i tam, akorát jen ve větší míře.

Náš zpravodaj z Londýna není dobře naladěn. Londýn ho příliš nebaví a z následného textu poznáte, že možná nejen jeho. Stres, drahota a plné metro je i tam, akorát jen ve větší míře.

Martin Zelí je tam ale jen naskok.

To aby se vypravil dále do světa, odkud nám bude posílat svá zpravodajství. Další zastávkou budou rakouské Alpy, ale není to nic jistého. Může to být klidně Jamaica nebo Španělsko. Martin nikdy neví, co bude dál, rozhoduje se na poslední chvíli.

Dnes tedy – Zelí z Londýna…

Ahoj,

tak jsem zase v Londýně. Ve měste plném kladnejch i zápornejch záležitostí, kde sliby nebo cokoliv tomu podobnýho vetšinou nefunguje. Kde milionáři utrácejí za večer to, co si normální člověk vydělá za celý rok, a to jestli vůbec. Kde se homeless válí v podchodě a žádá alespoň nějakou minci na přežití dne a ví, že už nikdy nebude lépe. Jak jsi jednou v Londýně dole, není cesty zpět – konkurence je veliká. Nikdo tu na nikoho nečeká a příliv z východních zemí neustává.

Můžeš si dáti Cream soup v centru za 10 liber. Můžeš se taky posadit v klubu, ale musíš si koupit lahev vodky za 200 liber. Stejně ale nakonec musíš utratit minimálně 800 liber. Tak se prostě žije v posh barech a night klubech, kde pracujou Rusky, Poláci atd. za minimální hodinovou mzdu 6 liber plus dýška. Dělají 12 hodin denně a vydělávají majitelům hromady liber.

Není to jen v barech. Ve snowboard shopu, kde pracuju, nakupuje Beckhammová a utrácí neuvěřitelnou škváru. Kdo ji obsluhuje? Samozřejmě studenti, turisti a tak dál. Pokud máš v Londýně prachy, můžeš všechno. Když je nemáš, jsi a zůstaneš looser.

Město je skrz naskrz prošpikované kamerovým systémem, který monitoruje vše. Dá se vyhledat i tvůj pes, který včera zakousl sousedovic kočku a ten teď chce odškodné. Je to totální reality show, na kterou se ale nedívají normální lidi, ale policie.

Kamkoliv si vyjdeš, všude platíš.

Za metro, za vjezd do centra, council tax… Za to, že bydlíš v centru, potřebuješ kartu na tohle, všude musíš bejt registrovanej, všude jsi pod dohledem. Kdo se ale chce systému vyhnout, tak se to dá.

Nemocnice jsou přeplněné, nikde tě nepřijmou pokud zrovna nemáš utrženou ruku a nehrozí ti vykrvácení. Můžeš si počkat v čekárně a možná na tebe nakonce po osmi hodinách přijde řada. Když ne, zkus to jindy nebo jdi k soukromému doktorovi a zaplať za předpis 60 liber. Budeš tam jen 5 minut, teda pokud bude mít chuť tě přijmout, jelikož lidí má už dostatek. Nezajímá se o nové klienty, s výjimkou případu, že máš doporučení nebo známého. Pak že korupce je jen v Čechách. Tady se tomu jenom jinak říká.

Je třeba si užít proplouváni davem, kde nikdo nikomu neuhybá. Z toho plyne otázka, kdy někoho sundám, jelikož po zastavení metra jsou celý dveře totálně zablokovaný a nikdo se ani nesnaží uhnout. Vystupuju teda holt hokejovým způsobem.

Každá někam spěchá, na nic není čas.

Nejlepší ze všeho je vyrazit si kolem pátý hodiny odpoledne, když je špička. Doporučuju velkej batoh a případně tašku na každou ruku. Když do toho třeba někde končí fotbalovej zápas, je tu jistá záruka amoku.

Pak turistu mýho ražení napadá, co tu tedy vlastně dělá a jestli mu to stojí za to… Asi jo. Každopádně se po takovýhle zkušenostech pak už cestuje všude jinde dobře.

Taky je tu skvělý brouzdání po netu a čtení inzerátů na práci. Nabízejí práci, kterou stejně nikdy nedostaneš a po hodině odcházíš frustrovanej a s ničím. Nebo voláš o práci a dostává se ti odpovědi, ať pošleš CV. Zeptáš se na mail, oni ti ho za šumotu z ulice řeknou a ty se zeptáš pětkrát znovu. Protože oni nerozuměj větě: „PLEASE, SLOWLY!!!“

Tak to svoje CV nepošleš nebo skončí na blbý adrese. Stává se mi to pořád, a to jsem v Londýně po několikátý a moje angličtině je v pohodě.

Určitě je tu taky něco pozitivního. Když teda nemusíš řešit otázku, jak si na to vydělat…

Dny mi tu utíkaj rychle, zvlášť když vyrazím do centra něco vyřídit. To bezpečně zabere vždycky tři hoďky, ne-li víc.

Přesto mi zbývá čas zabývat se různejma myšlenkama o svém mělkém neduchovním životě.

Je to strašný… Přestože mám „inženýrskej titul“, stále přesně nevím, co se sebou dělat. Ale v Londýně to jednou jistě nebude. To by musela přijít nějaká ultra nabídka, ale vůbec nevím z jaký oblasti.

Prozatím se snažím si to užívat, trávím volno lezením. To je myslím lepší, než se jenom honit za penězma a trávit celý dny v podplacený práci.

Po ulicích se pohybuje množství východoevropských individuí z Polska, Ruska nebo Ukrajiny a mimopražští Češi. Ti jsou úplně ulítlí z pocitu „jsem v Londýně!“, což mi připadá jako celkem sračka.

Mnoho lidí nadává na Prahu, ale vždyť je to to samý co Londýn!!!

Možná menší stresy, je tam plno známejch a je to doma. Mně prostě Praha nepřipadá tak špatná, a to i přesto, že se zvedáme na evropskou úroveň EU psycha.

Přeju čtenářům lehké předvánoční stresy a užívejte dál!

Martin

upravila J.K.


:: Fotogalerie ::
foto: Jak si vede Zelí v Londýně foto: Jak si vede Zelí v Londýně foto: Jak si vede Zelí v Londýně




© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.