Galské horoskopy

FiftyFifty, společenský magazín.
Galské horoskopy na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Galské horoskopy

FiftyFifty
Share

Galské horoskopy

Umění sestavovat horoskopy a předpovídat budoucnost ovládali kromě Egypťanů i Římané a pořímštění Galové. Archeologické nálezy dokazují, že jejich schopnosti byly mnohem rozvinutější, než se dosud soudilo.

V roce 2001 byl v archeologické lokalitě Chevroches v severozápadní Francii nalezen zvláštní kovový disk. Ležel mezi řadou dalších kovových předmětů – kladiv, součástí postrojů, železných tyčí, které měly být někdy ve čtvrtém století n. l. zřejmě roztaveny a překovány. Z neznámých důvodů k tomu však nedošlo. Archeologové nalezený disk označili jako faléru, díl slavnostního koňského postroje, a odeslali ho spolu s dalšími k restaurování. Nebýt rytin na jeho povrchu mohl skončit v depozitáři muzea.

Smysl nápisů

Ukázalo se, že disk není zhotoven ze železa, ale z bronzu a je zdoben pečlivě vyvedenými kružnicemi, přímkami a řeckými písmeny. V roce 2005 odborníci určili, že jde o astrologickou pomůcku.
Disk je rozdělen na dvanáct stejně velkých částí, v nichž jsou napsána řecká písmena. Nápisy označují egyptské měsíce, znamení zvěrokruhu a měsíce juliánského kalendáře. Disk byl pomůckou při sestavování map hvězdné oblohy. Dokladem o tom je i zmínka v tzv. Oxyrhynchově papyru, který pochází z prvního století n. l. z doby vlády císaře Tiberia a je dnes uchováván v britském Oxfordu. Podle Oxyrhynchova papyru se podobný disk užíval při sestavování horoskopu a předpovědí budoucnosti. Podobná zmínka o takovémto disku se vyskytuje i v Románu o Alexandrovi z roku 220 n. l.

Jak se disk používal

Jak přesně disk sloužil, není jasné. Z egyptských papyrů různých období (ptolemaiovského, římského i byzantského) lze vyčíst, že astrolog se tak jako dnes nejprve zákazníka zeptal na den a hodinu narození. Pak před ním zřejmě rozložil mapu hvězdné oblohy a pomocí různých tabulek, které nosil stále s sebou a které například označovaly, v jakém astrologickém znamení se nacházejí různé planety, určil astrolog polohu hvězd. Pak vzal do rukou disk a otáčel s ním o sto osmdesát stupňů na mapě a porovnával je s plánem zemské ekliptiky. Stačilo přečíst znamení zvěrokruhu, která jsou viditelná na severní obloze, a s jejich pomocí se dopracovat k horoskopu.

Původ horoskopů

Horoskopy sestavovali už chaldejští učenci v Mezopotámii ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem. První dochovaný horoskop v klínovém písmu pochází z roku 410 př. n. l. Astrologické poznatky se šířily dále na východ do Indie a Egypta. Tam došlo k jejich spojení s přesnými pozorováními pohybu Slunce, fází Měsíce a dalších těles nebeské klenby. V tom Egypťané vynikali. Egyptský rok měl 365 dní a od roku 2800 př. n. l. se dělil na tři období v závislosti na rovnodennosti a nilských záplavách.

Dalším impulzem pro rozvoj astrologie v Egyptě byl příchod Řeků, za jejichž nadvlády ji ve svatyních vyučovali kněží zvaní horoskopoi. Z Egypta pocházejí také tabulky zvané tabulae defixionum. Šlo o návody, jak s pomocí určitého božstva dosáhnout bohatství, získat vysněnou ženu nebo vliv. Přání tohoto typu byla adresována bohům Slunce a Měsíce i jiným vesmírným silám.

Zlaté časy astrologie

Astrologové a věštci většinou poskytovali rady týkající se manželství, dědění majetku, nevěry a dalších obyčejných témat. Velký rozmach astrologie nastal v helénistickém Egyptě, poptávka po horoskopech se rychle rozšířila i do Říma a odtud do ovládaných provincií, mimo jiné i do Galie. I když astrologie byla čas od času zakazována, jejímu studiu se prý věnoval sám císař Tiberius.
Za Neronovy vlády v letech 54 až 68 n. l. se věštění a astrologie těšily nebývalému zájmu. Do Říma přicházeli noví a noví astrologové a mágové, kteří často vystupovali zároveň jako lékaři, učitelé řečnického umění či filozofové. Je pravděpodobné, že mezi nimi byli i keltští druidové, kteří se ve sledování hvězd vyznali už dlouho předtím, a zvláště pak pořímštění Keltové – Galové. Sestavování horoskopů bylo pokládáno za stejnou vědu, jakou byla astronomie, a astrologové či potulní věštci byli vesměs velmi vážení.

Egyptské stopy

Galský koncept vesmíru se podobal pythagorejskému. Země byla podle něj pouhým odrazem kosmu. Bylo v něm možné najít i řadu egyptských vlivů. Egyptské představy o světě se promítaly do spisů o lékařském umění. Tím lze vysvětlit přítomnost východních prvků na nalezeném disku i dalších stop starověkých civilizací v galorománském světě. Příkladem jsou tabulky z obce Grand ve Francii zhotovené z pozlacené slonoviny. Lze na nich spatřit egyptská božstva a jména egyptských měsíců.
Konec zlatých časů astrologie v římské říši přišel v druhé polovině čtvrtého století. V roce 340 n. l. nařídil císař Konstantin II. (vlastním jménem Flavius Claudius Constantinus), syn Konstantina Velikého, aby kdokoli, kdo se touto naukou zabývá, byl potrestán smrtí. Stejně se trestalo i přechovávání astrologických pomůcek. Císař stanovil, že římští občané budou setnuti, ostatní uvrženi do arény pro hry. Je proto pravděpodobné, že majitel disku nalezeného v Chevroches se jej raději zbavil.


Zdroj: 100+1






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.