Daň z příjmu fyzických osob se platí při prodeji nemovitosti pouze v případě, že není dodržen časový test. Když měl prodávající v nemovitosti bydliště nejméně po dobu dvou let nebo uplynula mezi pořízením a prodejem nemovitosti lhůta delší než 5 let, potom se z prodeje nemovitosti daň z příjmu fyzických osob neplatí. Mimo první úplatný převod se daň z nabytí nemovitých věcí u úplatného převodu vždy platí, není stanoven časový test. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je nutné podat do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy je proveden vklad na katastru.
Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí se nepodává na místně příslušném finančním úřadu dle bydliště jako je tomu v případě daně z příjmu fyzických osob, ale na příslušném finančním úřadu, kde se daná nemovitost nachází. „Nedílnou součástí daňového přiznání je kopie kupní smlouvy a vyrozumění katastrálního úřadu o vkladu nemovitosti a v některých případech i znalecký posudek," doplňuje Emil Brož ze společnosti FINFOCUS.
Kdo platí daň z nabytí nemovitých věcí?
V roce 2015 může daň z nabytí nemovitých věcí platit prodávající nebo kupující. V kupní smlouvě je možné si dohodnout, kdo bude daň platit a plnit potřebné administrativní úkony spojené s placením této daně. Jestliže však není výslovně v kupní smlouvě uveden ten, kdo bude daň platit, tak platí daň z nabytí nemovitých věcí prodávající a kupující je v takovém případě ručitelem pro placení daně a v případě nezaplacení daně prodávajícím přechází daňová povinnost na kupujícího. Navrhovaná legislativní úprava pro rok 2016 je však v otázce placení daně z nabytí nemovitých věcí striktní, daň z nabytí nemovitých věcí bude platit kupující. Kupující nebude mít možnost se placení daně vyhnout, neboť by vážně hrozila exekuce koupené nemovitosti z důvodu nezaplacení daně.
„Situace by byla dle legislativního návrhu přehlednější, neboť by v praxi odpadly problémy s ručením v případě nezaplacení daně. Kupující by však z důvodu placení daně z nemovitých věcí měli tlačit na snížení prodejní ceny nemovitosti v adekvátním rozsahu placené daně," vysvětluje Emil Brož.
Kolik činí daň z nabytí nemovitých věcí?
Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4 % ze základu daně, přičemž základem daně je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj. Nabývací hodnotou může být sjednaná kupní cena dle příslušné smlouvy nebo srovnávací daňová hodnota. Srovnávací hodnotou může být buď 75 % ceny dle znaleckého posudku, nebo 75 % ceny zjištěné finančním úřadem dle speciálního výpočtu pro danou lokalitu, kde se nemovitost nachází. Daň se platí vždy z vyšší ceny, buď kupní nebo dle srovnávací daňové hodnoty či ceny dle znaleckého posudku. Daň z nabytí nemovitých věcí je potřeba zaplatit do termínu pro podání daňového přiznání, opožděná platba je sankciována, proto je potřeba placení daně věnovat dostatečnou pozornost. V případě zpracování znaleckého posudku snižuje zaplacená cena za znalecký posudek daňový základ pro výpočet daně.
Kdy se daň z nabytí nemovitých věcí neplatí?
Daň z nabytí nemovitých věcí se neplatí v případě koupě nového bytu či domu, protože první úplatný převod novostavby je od placení daně osvobozen, pokud je uskutečněn do pěti let od kolaudace příslušné nemovitosti. „Protože se daň z nemovitých věcí týká úplatného převodu, tak se tato daň neplatí ani z darovaných nemovitostí a nemovitostí nabytých v rámci dědického řízení," dodává Emil Brož.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
