Stát se věřitelem je přitom velice jednoduché, stačí nevyplacená mzda, neuznaná oprávněná reklamace, zaplacená záloha řemeslníkovi, který neodvedl práci, ale peníze si nechal, nezaplacené alimenty, nebo třeba půjčka známému. „Statistické údaje o podobných případech neexistují, nicméně z interního šetření vyplývá, že až 92,5 procenta respondentů se někdy během svého života muselo domáhat svých peněz.“ uvádí mluvčí portálu poradnaveritele.cz Kateřina Procházková.
Systém vymáhání pohledávek kolabuje
Z dostupných dat vyplývá, že je u nás v současnosti vedeno 4,5 milionu exekučních řízení na 750 tisíc dlužníků. Celková vymáhaná částka se pohybuje kolem 350 miliard korun, ke kterým je zapotřebí ještě přičíst náklady řízení.
Tyto peníze by po případném snížení odměn exekutorů, které je také součástí ministerského návrhu, už nejspíš neměl kdo vymáhat. Už dnes je v insolvenci pět exekutorských úřadů a další dva zůstávají neobsazené. Není o ně totiž zájem. Exekuční spisy z těchto sedmi úřadů zatím nikdo nepřevzal, nikdo je nevymáhá a věřitelé tudíž čekají na své peníze marně. A podobně může dopadnout řada dalších exekutorských úřadů. Zavedený a dosud poměrně dobře fungující systém vymáhání pohledávek tak pomalu ale jistě začíná kolabovat.
Exekutora si už také nevybereme?
Navíc i hrozí, že věřitelé si v budoucnu nebudou smět ani vybrat exekutora podle svého rozhodnutí. A to s ohledem na plánovanou místní příslušnost exekutorů, tzv. teritorialitu, o které se již delší čas hovoří a doposud není rozhodnuto. Věřitel by pak mohl být snadno přidělen exekutorovi, který následně situaci ekonomicky neustojí. Tím by bez vlastního přičinění jeho případ skončil na dlouhé měsíce, ne-li roky v archivu, než by se ho ujal případný nástupce. Pokud by se tedy vůbec našel. A otázka zůstává, zda by po něm pak nastupující exekutor po věřiteli žádal další obligatorní zálohu, nebo by stačilo uhradit jen jednou, a to původnímu exekutorovi.
Vymáhání drobných částek se nevyplatí
V posledních letech se množí vícečetné exekuce vedené na jednoho dlužníka. Více jak deset exekucí má už 120 tisíc lidí a jejich počet stále roste. Jen pět dlužníků ze sta na sebe nemá vedenou exekuci žádnou. Díky novelám exekučního řádu a změnám advokátního tarifu se přitom už téměř zastavilo nebo velice umírnilo vymáhání dlužných částek do deseti tisíc a situace se i nadále zhoršuje. Svědčí o tom i pokles vydaných exekučních titulů v loňském roce, který dosáhl počtu 782 tisíc případů, což je o 96 tisíc méně, než v roce 2014.
Věřitelé jen platí a bude hůř!
Už dnes musí věřitel před vlastním zahájením soudního vymáhání zaplatit soudní poplatek ve výši 4 nebo 5 procent z žalované částky a obvykle i zálohu advokátovi. Soudy však po zrušení advokátního tarifu v roce 2013 přiznávají věřitelům jen nízké náhrady na úhradu nákladů řízení - tedy právě částky na pokrytí odměny jejich advokáta v případě vítězného sporu.
Věřitelé si tak celkem snadno spočítají, že vymáhání částek v řádu tisíců korun pro ně je ekonomicky i časově tak náročné, že od vymáhání upustí. „Pokud by věřitel chtěl od svého dlužníka soudní cestou vymoci celý dluh, musí najít advokáta, který je ochoten pracovat za nízkou odměnu přiznanou soudem, nebo bude muset doplatit rozdíl v ceně služeb ze svého.“ upozorňuje Kateřina Procházková, která se obává, že po snížení exekutorského tarifu, zavedení povinných poplatků za podání návrhu na zahájení exekučního řízení plus za situace, kdy exekutoři navíc začnou vybírat obligatorní zálohy, se do vymáhání menších částek pustí už málokdo.
Dlužníci tak opět budou žít na úkor svých věřitelů, kterým se budou jen vysmívat do očí a nejspíš k podobnému jednání inspirují i řadu dalších. Z už vydaných platebních rozkazů se tak rázem stane jen draze zaplacený cár papíru stvrzující existenci pohledávky.
Zdroj: tz, redakčně upraveno