Za studenty mladší 26 let platí zdravotní pojištění stát. Sociální pojištění stát za studenty neplatí, od roku 2010 se doba studia již nehodnotí do doby pojištění ovlivňující důchodové nároky. Nevýdělečně činní studenti nemají ani nárok na nemocenské dávky. Někteří studenti si však již během studia platí dobrovolné důchodové pojištění, jehož minimální částka v letošním roce činí 1 977 Kč. „Dle aktuální legislativy je možné dobu studia od roku 2010 formou dobrovolného důchodového pojištění pojistit i zpětně,“ dodává Gabriela Ivanco (spol. Mazars).
Zdravotní pojištění a statut studenta
Zdravotní pojištění musí být placeno vždy, přičemž za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát a jsou za ně považováni kromě jiných i studenti. Pokud bude student pokračovat ve studiu i po prázdninách, zůstává mu studentský status také během letních prázdnin. Při ukončení studia na střední škole trvá status studenta do konce školního roku a i během posledních prázdnin, pokud absolvent během posledních prázdnin neprovozuje výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění. „Maturanti, kteří si udělali během července a srpna poslední volno a přivydělávají si například pouze na dohody o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně, mají u své zdravotní pojišťovny vše v pořádku,“ doplňuje Gabriela Ivanco.
Nástup do zaměstnání
Absolventi, kteří nastoupí do práce na standardní pracovní poměr, odvádějí na zdravotním pojištění 4,5 % a na sociálním pojištění 6,5 % ze své hrubé mzdy. Dalších 9 % na zdravotním pojištění a 25 % na sociálním pojištění za ně ještě odvádí zaměstnavatel. S výpočtem a odvodem zdravotního a sociálního pojištění není nutné mít žádné starosti, veškerá zodpovědnost je na zaměstnavateli. Je-li sociální a zdravotní pojištění vypočteno špatně, je příslušnými institucemi sankciován právě zaměstnavatel. „Vzhledem k tomu, že na trhu působí více zdravotních pojišťoven, musí zaměstnanec při nástupu do práce zaměstnavateli oznámit, u které pojišťovny je pojištěn, a vždy do 8 dní oznámit mzdové účetní její případnou změnu,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.
Více zaměstnání a povinné pojistné
Někteří absolventi pracují současně pro více zaměstnavatelů. Pokud je práce vykonávána na základě zkráceného úvazku v pracovním poměru či na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce s měsíční odměnou nad limit, potom se povinné pojistné odvádí ze všech příjmů. Neplatí tedy, že se zdravotní a sociální pojištění platí pouze z vyššího příjmu a z dalších nikoliv. Zdravotní a sociální pojištění se neplatí pouze z měsíční odměny z dohody o pracovní činnosti do výše 2 499 Kč a z měsíční odměny z dohod o provedení práce do limitu 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele.
Zahájení podnikání
Absolventi, kteří se po úspěšném ukončení studia, ať už střední, nebo vysoké školy, rozhodnou pro výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti, musejí počítat s placením měsíčních záloh. V prvním roce se platí pouze minimální měsíční zálohy. Při vyšším zisku se následně povinné pojistné doplatí po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích. Měsíční zálohy musejí být placeny již od začátku výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti, přestože první platby od zákazníků mohou přijít třeba až po několika měsících. Minimální měsíční záloha u zdravotního pojištění činí 1 906 Kč a u sociálního pojištění 2 061 Kč. Záloha na zdravotním pojištění je splatná do 8. dne následujícího měsíce a na sociálním pojištění do 20. dne následujícího měsíce.
Pozor na platbu 1 485 Kč
Absolventi, kteří nezískali v posledních dvou letech dobu pojištění (zpravidla formou zaměstnání) v rozsahu alespoň 12 kalendářních měsíců, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud se jim nepodaří po úspěšném studiu ihned najít práci, je dobré se včas registrovat na úřadu práce. Za všechny občany v evidenci na úřadu práce totiž platí zdravotní pojištění stát. Nezaměstnaní absolventi, kteří se neregistrují na úřadu práce, si musejí platit zdravotní pojištění sami jakožto osoby bez zdanitelných příjmů. Měsíční částka přitom činí 1 485 Kč.
Zdroj: tz Lesenský, redakčně upraveno