Žraloci v kyselých moří přijdou o schopnost cítit kořist

Mořská voda, které se kvůli absorpci vzdušného CO2 snižuje pH, působí na nervový systém mnoha mořských živočichů, konkrétně negativně ovlivňuje čichové receptory a přenos jejich signálů do mozku. Vědci z Georgia Institute of Technology v americké Atlantě zkoumali, jaký vliv má zvyšující se kyselost moří na život žraloka hladkouna psího. Ukázalo se, že žraloci ztrácí svou schopnost cítit potravu.

Hladkoun psí je druh žraloka žijící ve vodách Atlantského oceánu u pobřeží Severní a Jižní Ameriky. Vědci pro jeho zástupce nasimulovali ve speciálním akváriu stav moře, jaký se podle prognóz očekává kolem roku 2100. A podle pozorování je zřejmé, že žraloci budou mít problém: svou kořist totiž neucítí.

„Schopnost žraloků najít a ulovit kořist byla významně omezena,“ říká Danielle Dixsonová z Georgia Institute of Technology. Žraloci mohou svou potravu najít i díky jiným smyslům, ale čich je pro ně velmi důležitý. Kyselost moří také ovlivňuje jejich celkový zájem o jídlo.

Experiment se žraloky probíhal tak, že bazén byl nejprve napuštěn obyčejnou mořskou vodou a vědci jen pozorovali, kterou část bazénu si žralok oblíbil. Následně strávili žraloci pět dnů ve vodě odpovídající dnešnímu stavu moře, stavu moře kolem roku 2050 a kolem roku 2100. Žraloci po tuto dobu nedostávali žádnou potravu, aby byli motivováni najít si svůj úlovek. Vědci následně sledovali, jak žraloci reagovali na předloženou návnadu.

Žraloci, kteří byli ve vodě s kyselostí, jako je dnes a jaká se předpokládá v roce 2050, strávili víc jak 60 procent svého času ve vodním proudu, který nesl pach potravy. Žraloci, kteří byli vystaveni vodě s kyselostí, která se předpokládá kolem roku 2100, strávili v proudu vody s pachovou stopou méně než 15 procent času.

„Kromě toho, že žraloci ve vodě s vyšší kyselostí cítí svou kořist podstatně hůř, se také snížila jejich celková ochota se do kořisti vůbec zakousnout. Jakoby zároveň ztratili zájem o jídlo,“ říká Danielle Dixsonová.



Zdroj: Ekolist.cz