Způsob početí: jak moc ovlivňuje budoucí zdraví dítěte?

FiftyFifty, společenský magazín.
Způsob početí: jak moc ovlivňuje budoucí zdraví dítěte? na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Způsob početí: jak moc ovlivňuje budoucí zdraví dítěte?

FiftyFifty
Share

Způsob početí: jak moc ovlivňuje budoucí zdraví dítěte?

Asistovaná reprodukce se stává běžnou metodou v léčbě neplodnosti a dětí vzniklých ve zkumavce stále přibývá. Nastává čas, kdy lze sumarizovat a hodnotit výsledky této metody. Konkrétně jedna otázka je nejaktuálnější: jsou na tom miminka počatá mimo tělo matky po zdravotní stránce stejně jako ta zplozená tradiční cestou?

Způsob početí: jak moc ovlivňuje budoucí zdraví dítěte?

Bezpečná metoda

Odpovědi přináší mnoho studií a my vám nabízíme některé z výsledků. Ještě před odhalením současných znalostí je ale nutné zdůraznit, že většina miminek se narodí zdravých a po shrnutí výsledků je možné říci, že asistovaná reprodukce je bezpečnou metodou, jak přijít na svět.

1. Novorozenecká úmrtí. I v moderní medicíně stále existují případy, kdy jsou lékaři bezmocní a miminko se narodí buď mrtvé, či zemře v krátkém období kolem porodu. Studie ukazují, že toto riziko je lehce vyšší pro děti zplozené ve zkumavce (v ČR je tzv. mrtvorozenost po umělém oplodnění 0,414 %, po spontánním oplození pouze 0,203 %).

2. Vrozené vývojové vady. Také v tomto kritériu jsou na tom miminka po umělém oplodnění o něco hůře. Obecně bývají vzhledem k normálně počatým dětem častěji nedonošená (11 % ku 8 %) a mívají nižší porodní váhu (7 % oproti 4,7 %). V ČR se s  určitou vrozenou vadou narodí po umělém oplodnění zhruba 4,64 % miminek oproti 3,69 % dětem běžně počatým. Nejčastěji jde o vady centrálního nervového systému, zažívacího traktu, srdce nebo pohlavní soustavy.

3. Mnohočetná těhotenství. Narození více než jednoho dítěte je po mimotělním oplodnění asi 8× častější. Tento poměr býval i vyšší, avšak změna taktiky postupně snižuje počet vícečetných těhotenství. Ta jsou více riziková jak pro matku, tak pro dítě, a to po jakémkoli otěhotnění. Především zvyšují nebezpečí předčasného porodu, krvácení během těhotenství či zvýšení tlaku krve těhotné.

4. Nemocnost v dětství. Děti do 6 let po umělém oplodnění byly hospitalizovány 2× častěji než ostatní. Tento fakt ale může být dán mnoha přidruženými faktory. Jednak to může být spojeno s předčasným porodem či vícečetným těhotenstvím, jednak s  odlišným – a častěji opatrnějším – přístupem rodičů, kteří umělé oplodnění podstoupili.

5. Riziko rakoviny.
Zvýšení tohoto nebezpečí nebylo u dětí po mimotělním oplodnění potvrzeno.

6. Dospívání a zdraví dítě. V dalším vývoji nebyly popsány žádné dramatické rozdíly. Pokud nějaké drobné odlišnosti existují, zpravidla mohou být připisovány častější nedonošenosti (např. poruchy pozornosti a učení, zvýšený tlak krve apod.).
 

Existuje více vlivů

Je důležité si uvědomit, že přestože máme určité statistiky a čísla, neznáme přesný původ daných rozdílů. Nelze říct, že za ně jednoznačně může právě technika umělého početí.
 Rodičovské páry podstupující asistovanou reprodukci mají zpravidla nějaké onemocnění či genetickou zátěž, což může mít i  vliv na donošení či následné zdraví miminka.
 Navíc rodičky oplozené mimo vlastní tělo bývají obecně starší a věk matky může být významný pro zdraví dítěte.
 Vícečetná těhotenství jsou v tomto případě taktéž hojnější, a jak už bylo řečeno, jsou obecně rizikovější.

Je tedy zřejmé, že je ještě hodně co studovat. Zároveň lze ale říci, že umělé oplodnění je účinným řešením reprodukčních problémů a bezpečnou cestou.



Zdroj: Ženská neplodnost.cz 






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.