„Mláďata křovinářů ještě prokouknou. Do prvního svlékání mají matnější barvy a jsou vidět odlupující se šupinky staré pokožky. Na žlutou špičku ocásku lákají kořist, jíž jsou v tomto věku zejména žabky a drobní ještěři,“ říká kurátor plazů a obojživelníků Zoo Praha Petr Velenský.
Křovináři ostnití jsou charakterističtí svými výběžky nad očima, které mají zejména vůči kořisti maskovací účel. Slouží k rozbití oblého nápadného tvaru očí. České jméno křovináře odráží poněkud nepřesně právě tyto struktury, anglicky se mu říká „had s řasami“. Druhým charakteristickým rysem tohoto druhu, který jej odlišuje od ostatních příslušníků rodu, je ohromná variabilita ve zbarvení.
„Vytváří přirozeně celou řadu forem v prakticky celé škále listové zeleně, mohou být žlutí, cihlově červení, či růžoví podle květů, nebo hnědí jako uschlé listy. Všechna naše mláďata podědila růžovo-zelené zabarvení. Nejenom díky svému zabarvení jsou to hadi velmi atraktivní, a proto jsou v kolekcích zoologických zahrad poměrně hojní,“ dodává Petr Velenský.
Křovinář ostnitý (Bothriechis schlegelii) je chřestýšovitý had z jižní části Střední a ze severní části Jižní Ameriky. Dorůstá kolem 70 cm délky a má výraznou pohlavní dvojtvarost. Samičky jsou mohutné, mají velkou hlavu a při uvedené délce vypadají jako docela velký had, samečci jsou štíhlí a drobní. Samice rodí po cca šestiměsíční březosti až dvacet mláďat (většinou ale kolem deseti).
Křovináři jsou stromoví a noční hadi. Na zem prakticky nesestupují, dny tráví nehnutě v pozici, kterou si v noci vyberou. Živí se celou škálou stromových obratlovců. Jejich jed obsahuje hlavně hemoragické složky, rozkládá tedy krev. Hadi nejsou příliš popudliví a uštknutí tedy nejsou tolik častá. Účinek jedu nelze podceňovat, nepatří však k nejsilnějším a při správném ošetření by neměl být fatální.
V Zoo Praha jsou křovináři ostnití chováni od roku 2012, respektive v tomto roce byl jejich chov obnoven. Tři zástupci tohoto druhu byli v pražské zoo již začátkem 70. let. Chov byl také na chvíli přerušen povodní v roce 2013. Současný pár s mláďaty je umístěn v expozici v Pavilonu šelem a plazů. Terárium obývají s baziliškem zeleným.
Psi pralesní
Letos v srpnu smečku rozšířila tři další štěňata, která společně se svými sourozenci z loňského a předloňského vrhu dovádí ve vnitřní i venkovní expozici.
Letošní štěňata se narodila v pátek 7. srpna a jejich starší sourozenci si s nimi nejenom aktivně hrají, ale také působí jako tzv. helpeři. Znamená to, že rodičům pomáhají při péči o mláďata, což je u psovitých šelem celkem běžné. Otec štěňat má velmi zajímavý původ, pochází z japonské Jokohamy a jeho mláďata jsou pro chov hodnotná.
Pražská zoo chová psy pralesní od roku 1988, od té doby se podařilo odchovat řadu mláďat. Svůj domov našla po celé Evropě, ale také v Severní Americe, Japonsku a některá z nich se dokonce vrátila na rodný jihoamerický kontinent. V Zoo Praha mohou teď návštěvníci vidět smečku devíti psů pralesních.
Zdroj: tz Zoo Praha
Foto: P. Velenský