Jaké to vlastně jsou ty iritující zlozvyky milovníků tabáku, které mnohdy i v mírumilovných lidech probouzejí sklony k agresivitě?
Pod nadvládou tabáku
Nevyčištěné popelníky. Jen málo věcí tak zapáchá jako plný popelník. A není divu, že nekuřáci by čištění popelníků rádi přenechali kuřákům – ovšem ti tuto zapáchající věc v místnosti často klidně ignorují.
Kouření v přítomnosti malých dětí. Vdechování tabáku dětem prokazatelně škodí. A držet cigaretu v natažené ruce co nejvíce od těla, zatímco druhou krmíte potomka, to opravdu nestačí.
Cigaretka při jídle. Stále existují lidé, kteří to dělají. Na otázku „Mohu si zapálit?“ u jídelního stolu se nekuřák nemusí ostýchat odpovědět popuzeně „Ne“.
Dožadování se popelníku. Jestliže se v nějaké domácnosti nevyskytují popelníky, je to proto, že je nekuřácká. V takovém případě je nanejvýš nevhodné se ptát, zda je možné si uvnitř zapálit.
Nedbalé odhazování nedopalků. Cigaretové nedopalky jsou odpadky. Přesto někteří kuřáci, které by nikdy nenapadlo vyhodit kus papíru z okna, vesele odhazují hořící vajgly z auta.
Naprostá nevědomost o tom, jak kouření páchne. Když někdo kouří 30 cigaret denně, všechno kolem něj i on sám pořádně zavání. Často si to neuvědomuje, ale celé jeho okolí ano.
Držení cigarety za zády. Běžně to vidíme v barech – ohleduplní kuřáci nechtějí kouřit do obličeje svých nekouřících přátel, proto drží cigaretu téměř za zády a zahrnují svým kouřem všechny neznámé lidi okolo.
Žebrání cigaret. Někteří lidé si myslí, že když si sami tabák nekupují, nejsou opravdoví kuřáci. Vyžebrávat cigarety od jiných tak mohou mnoho let a většinou je to dost otravné.
Srocování se u východů z budov. Protože většina kancelářských budov je čistě nekuřáckých, shlukují se kuřáci u jejich vchodů, aby tam holdovali své vášni. Každý příchozí či odchozí se tak musí prodírat oblakem dýmu.
Popírání, že kouření je zdraví škodlivé, i když jsou důkazy nezvratné.
Zdroj: Odvykání kouření.cz
